Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Veřejnoprávní stanice Suspilne uvádí, že dron či drony narušily rumunský vzdušný prostor poblíž vesnice Sabangia. Má zhruba pět set obyvatel a leží v okrese Tulcea.
Rumunské ministerstvo národní obrany potvrdilo, že v noci ruský dron vstoupil do národního vzdušného prostoru země. V prohlášení uvedlo, že je pravděpodobné, že bezpilotní letoun na území Rumunska i spadl.
„Na základě dostupných údajů byla indikována pravděpodobnost dopadu v neobydlené oblasti na území Rumunska, v blízkosti obce Periprava. Síly ministerstva obrany od rána provádějí v této oblasti letecký a pozemní průzkum,“ uvedl úřad.
Scénář byl podle Rumunů následující:
Národní vojenské velicí centrum oznámilo generálnímu inspektorátu pro mimořádné situace zavedení opatření pro upozornění obyvatelstva v okresech Tulcea a Constanța. „Ve 2:20 a následně ve 2:38 byly odeslány zprávy systému RO-Alert.“
Od 2:25 vzlétla dvě letadla F-16 rumunských vzdušných sil ze základny Borcea, aby monitorovala situaci ve vzdušném prostoru.
„V průběhu těchto událostí byl radarem sledován a identifikován dron, který operoval v národním vzdušném prostoru a poté opustil území Rumunska směrem na Ukrajinu. Let tohoto dronu monitorovala i dvě letadla F-16, která se vrátila na základnu kolem 4:08,“ uvedlo ministerstvo obrany.
Další detaily o bezpilotním stroji, který se v Rumunsku zřítil, nejsou známé.
Bukurešť důrazně odsoudila ruské útoky proti civilním objektům a infrastruktuře na Ukrajině; opakovaně je označila za neoprávněné a v zásadním rozporu s mezinárodním právem.
Analýza
Severoatlantická aliance je ve složité pozici. Incidenty související s válkou na Ukrajině se na jeho území množí. Jak má NATO reagovat?
Není to zdaleka poprvé, kdy se ruské útočné aktivity přelily z území Ukrajiny na území sousedního státu. Na rumunské a bulharské území opakovaně dopadly trosky dronů, které zřejmě Rusové použili k útokům na ukrajinské přístavy na Dunaji.
Ve všech případech byl incident vyhodnocen jako „nehoda“, tedy nikoli cílený útok.
Ani podle Severoatlantické aliance neexistují žádné důvody myslet si, že by šlo o úmyslný útok například na Rumunsko ze strany Ruska, kvůli kterému by bylo nutné aktivovat článek 5. Ten říká, že ozbrojený útok proti jedné zemi nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem.
Článek 5
Jeden za všechny, všichni za jednoho, tak by šel popsat článek 5 Severoatlantické smlouvy. Jde zřejmě o nejzmiňovanější pilíř spolupráce v rámci Severoatlantické aliance. Jak se uplatňuje a kdy došlo k jeho aktivaci?
„Nikdo se nemusí bát, že bychom na základě podobných incidentů, jako byly pády dronů v Rumunsku, dospěli k rozhodnutí podle článku pět. To je nesmírně daleko a vývoj k tomu nesměřuje. Jádrem článku pět a předchozích konzultací (čl. 4), kdy členský stát žádá o spuštění kolektivní obrany, je úmyslný ozbrojený útok na alianční území. Úmysl zde chybí,“ řekl před časem v rozhovoru pro Seznam Zprávy český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Incidenty z minulosti:
Ruská invaze na Ukrajině ovlivňuje i Polsko, souseda České republiky. Předloni v listopadu zemřeli v Polsku dva muži poté, co vesnici Przewodów u hranic s Ukrajinou zasáhla raketa. Tragédie tehdy zalarmovala NATO a vzbudila i mezinárodní poprask.
Polská strana nakonec oznámila, že smrt dvou Poláků způsobila zbloudilá ukrajinská obranná střela vypálená ze systému S-300 ve Lvovské oblasti při mohutném ruském raketovém útoku.
Jen o měsíc později zhruba 400 kilometrů do polského vnitrozemí doletěla ruská raketa Ch-55 schopná nést i jadernou hlavici. Celá věc ale vyšla najevo až po pěti měsících, kdy trosky střely náhodou našla v lese nedaleko města Bydhošť jezdkyně na koni.