Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je to přesně měsíc, co Spojené státy navrhly Ukrajině a Rusku třicetidenní příměří. Kyjev souhlasil, Moskva žádala jako podmínku „vyřešení příčin konfliktu“.
Klid zbraní nenastal, právě naopak: Rusové zahájili pozemní ofenzivu v Sumské oblasti severovýchodně od Kyjeva a při bombardování města Kryvyj Rih zemřelo dvacet lidí, z toho devět dětí. V neděli přišel další masivní útok na město Sumy. První zprávy mluví o desítkách obětí.
Kreml navrhl jen zastavení útoků na energetické objekty, což je pro něj výhodné, neboť Ukrajinci dronovými útoky ničili zásobníky s palivem hluboko na ruském území.
Vyjednavač Donalda Trumpa Steve Witkoff odletěl do Moskvy a v pátek se setkal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Americký prezident dlouho optimisticky hovořil o tom, že mír si přejí Putin i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V posledních dnech ale prohlásil, že se na šéfa Kremlu „velmi hněvá“ a že „není šťastný“ z pokračujícího ruského bombardování.
Čtyři možnosti
Ministr zahraničí Marco Rubio před týdnem pro změnu pronesl, že se Putin bude muset brzy rozhodnout, zda to myslí s příměřím vážně. Pokud ale ruský prezident na příměří nepřistoupí, čeká spíše Trumpa rozhodnutí, jak na to reagovat.
Jaké má možnosti? První je samozřejmě nereagovat nijak a konstatovat, že příměří nebo mírovou dohodu se nedaří uzavřít, protože to Moskva odmítá.
Druhou možností je pohrozit Rusku sankcemi. Přesněji pohrozit sankcemi zemím, které nakupují ruskou ropu a zemní plyn, čímž mu pomáhají financovat válku. Mezi tyto země patří Čína a Indie, ovšem s Čínou nyní spojené státy zabředly do celní války a sankce kvůli nákupu ruských suroviny by ji ještě více prohloubily.
Třetí možností je „zařídit“ snížení cen ropy zvýšením těžby, což by znamenalo propad ruských příjmů. K tomu by USA potřebovaly Saúdskou Arábii, která má jako největší vývozce členských zemí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) rozhodující vliv.
Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se buď Trump, nebo saúdskoarabský vládce, korunní princ Muhammad bin Salmán, k něčemu takovému chystali. Saúdové hostí jednání americké delegace s Rusy a Ukrajinci a snaží se vystupovat jako neutrální prostředník.
A konečně čtvrtou možností, kterou Trump má, je navýšit dodávky zbraní Ukrajině tak, aby Putina odradil od pokušení dosáhnout dalších územních zisků. I tato možnost je nicméně velmi nepravděpodobná, protože Trump v minulosti kritizoval americké vyzbrojování ukrajinské armády jako politiku, na které USA tratí a nic jim nepřináší.
Dohodu o těžbě ukrajinských nerostných surovin, která má podle představ vrátit Spojeným státům finančně to, co do Ukrajiny vložila ve zbraních, zatím Zelenskyj nepodepsal, ačkoliv představitelé obou zemí už několikrát avizovali, že podpis je na spadnutí. Další kolo jednání se čeká v pátek ve Washingtonu.
Mapa výskytu vzácných kovů na Ukrajině.
Hádka v Oválné pracovně minulostí?
Trump a Zelenskyj spolu minulý týden telefonovali a vypadá to, že se už přenesli přes emotivní hádku, která se mezi nimi odehrála 28. února v Bílém domě, a to přímo před televizními kamerami.
Zelenskyj amerického prezidenta v reakci na ruský masakr v Kryvém Rihu požádal o dodávky systémů protivzdušné obrany Patriot. „Potřebujeme samozřejmě další takové systémy, ale nikdy jich nebudeme mít tolik, aby ochránily všechno. Nemohou být všude, kde je potřeba. Když Rusové zaútočí na obytnou čtvrť s dětskými hřišti v nějakém městě, není možné v zemi tak velké jako Ukrajina zajistit obranu všem. To je náš problém,“ uvedl pro Seznam Zprávy bývalý ukrajinský vojenský pilot Oleksij Melnyk.
Rusko během měsíce, kdy USA vydaly výzvu k příměří, nenabídlo žádný ústupek. Naopak jeden ústupek udělala Trumpova administrativa Kremlu. Stáhla z jednání prezidentova zmocněnce pro Ukrajinu Keitha Kellogga. Rusové ho kritizovali jako příliš ukrajinského. Do Moskvy tak cestuje Steve Witkoff, kterého Trump původně jmenoval svým zvláštním vyslancem pro Blízký východ.
