Expert popisuje, jak Rusko přitvrzuje ve vztahu k Izraeli

Stovky mužů, z nichž někteří mávali palestinskými vlajkami, vtrhly v neděli večer na letiště v dagestánské Machačkale. Jejich cílem bylo vyhledat a napadnout cestující letu z izraelského Tel Avivu. Bezpečnostní složky po několika hodinách dostaly situaci pod kontrolu a zadržely osm desítek výtržníků. Několik policistů skončilo po násilných střetech v nemocnici.

Izraelský expert na židy v postsovětském prostoru Leonid Geršovič z Telavivské univerzity mluví v rozhovoru pro Seznam Zprávy o nové a násilné formě antisemitismu, která je inspirována islamistickou fundamentalistickou rétorikou přicházející z Blízkého východu. Poukazuje ale i na antisemitské výroky ruských představitelů, které se vrací k antisemitismu z časů Sovětského svazu.

„Na jednu stranu sice ruské vedení oficiálně tvrdí, že není proti Židům a Izraeli, na druhou stranu ale přicházejí se sofistikovanější formou antisemitismu, než jsme zažívali v minulosti. A přesně tahle atmosféra umožňuje lidem v Dagestánu přikročit k mnohem násilnější formě antisemitismu,“ vysvětluje.

Jak se díváte na antisemitský útok v dagestánské Machačkale, kdy chtěl dav napadnout pasažéry letadla z Izraele? Jde o výjimku, nebo spíše o znamení toho, že v Rusku roste antisemitismus?

Jde o nový trend v muslimy obydlených ruských republikách. Antisemitismus tam už nějaký čas existuje, spíše ale v Čečensku než v Dagestánu, a je hlavně latentní. Násilné projevy antisemitismu jsou v těchto částech Ruské federace velmi vzácné.

V Rusku ale vidíme antisemitskou rétoriku, která je velmi sofistikovaná, a zaznívá od ruských představitelů. Příkladem je ministr zahraničí Sergej Lavrov nebo jeho tisková atašé Marija Zacharovová, kteří se snaží Izrael poučovat o tom, co je to holocaust. Nebo Lavrovova slova o tom, že Hitler měl židovskou krev, to jsou opravdu divné výroky. V neděli jsme ale na letišti v Machačkale zažili něco jiného.

Incident v Machačkale navíc nebyl jediný…

Před dvěma dny došlo k jinému incidentu v Chasavjurtu, také v Dagestánu, a ve městě Nalčik zapálili rozestavěné židovské centrum. To je něco jiného než tradiční ruský neoantisemitismus, který sofistikovaně ukazuje na židy, aniž by to přímo říkal. To, co se stalo v minulých dnech, je inspirováno islamistickou fundamentalistickou rétorikou přicházející z Blízkého východu.

Důležité je, že tento nový antisemitismus v ruských muslimských oblastech je lidmi vnímaný jako něco, co je v pořádku. Neviděli jsme totiž žádné jasné odsouzení toho, co se dělo. Oni dokonce neodsoudili samotné násilí, natož fakt, že bylo protižidovské. A místo toho z něj obvinili Ukrajinu, která se prý pomocí antisemitismu snaží destabilizovat tuto část Ruska a chce, aby lidé protestovali proti vládě.

Zmínil jste slova Sergeje Lavrova. Snaží se tedy podle vás Kreml podněcovat antisemitismus?

Ano, podle mého názoru antisemitismus podněcuje. Antisemitismus je samozřejmě v Rusku zakázaný, ale přesto tady máme rostoucí antisemitskou rétoriku, která vždy v Rusku byla. A šla oběma směry, z vrcholu k lidem i naopak.

Nemusí jít vždy o nějaký tvrdý antisemitismus, ale třeba jen stereotypní vnímání židů. Za poslední rok a půl, nebo vlastně od začátku války na Ukrajině, pozorujeme s kolegy návrat „starého dobrého“ sovětského antisemitismu. Obviňování Izraele a sionismu ze všeho možného.

Na jednu stranu sice ruské vedení oficiálně tvrdí, že není proti Židům a Izraeli, na druhou stranu ale přicházejí se sofistikovanější formou antisemitismu, než jsme zažívali v minulosti. A přesně tahle atmosféra umožňuje lidem v Dagestánu přikročit k mnohem násilnější formě antisemitismu.

Roste tedy antisemitismus i ve většinové ruské společnosti, tedy mimo muslimské oblasti?

Ano, je to současný trend. Antisemitismus je ostatně v Rusku velmi starý fenomén, datuje se k roku 1772, kdy došlo k rozdělení Polska. Židé do té doby v Rusku nebyli, po rozdělení Polska se tam ale část populace dostala a Rusové se s ní museli vyrovnat - ideje byly různé, od asimilace přes emigraci až k vyhlazení. V dobách carismu se antisemitismus používal jako nástroj k prosazení různých cílů ve společnosti, a to samé se v zásadě dělo i v časech Sovětského svazu, zvláště za Stalina.

Vidíte jako expert na postsovětský prostor podobné tendence i v jiných postsovětských republikách?

Něco velmi podobného se děje i v Bělorusku, kde se tamní propagandisté pokoušejí napodobovat své ruské kolegy. V zemi není svobodný tisk, vše je kontrolováno vládou. A média mají roli, kterou u vás nebo v Izraeli neznáme, totiž oficiálních propagandistů.

V Rusku je takovým propagandistou například Vladimir Solovjov. V Bělorusku je pak člověk jménem Ryhor Azaronak, který dělá to samé. Všechny jejich antisemitské výroky pravidelně publikuje izraelské ministerstvo pro diasporu a vypracovávají reporty o nárůstu antisemitismu. Násilný antisemitismus tam není, stejně jako v Rusku. Prozatím.

Zmínil jste válku na Ukrajině i rostoucí antisemitismus v Rusku. Může to podle vás do budoucna ovlivnit rusko-izraelské vztahy?

Ano, už teď panuje mezi Ruskem a Izraelem značné napětí. Část ruské vlády - nemusí to být právě Putin - má dost protižidovské postoje, někteří je i jasně vyjádřili. Část lidí by preferovala návrat do sovětských časů s antisionistickým a antiizraelským postojem.

Jinak ale vazby mezi Izraelem a Ruskem trvají, i když jsou o dost slabší než třeba před osmi, deseti lety. Nemyslí si, že by třeba teď ruskou vládu moc zajímalo, co se děje v Gaze. Přesto ale hrají tuto kartu. Proč pozvali představitele Hamásu k jednáním navzdory tomu, co Hamás udělal? Pro Rusko je to nástroj, jak tlačit na Izrael. Moskva chce ukázat, že je stále mocným impériem, které zaujímá nezávislou pozici, jinou než Američané.

Pozice Ruska je teď pro Izrael velmi problematická, Izrael nemůže přijmout, že Rusko jedná s Hamásem. Izrael je s ním ve válce, kterou musí vyhrát, tam není místo na kompromis.

Legitimizuje Rusko svým jednáním s Hamásem teroristy v očích ruské veřejnosti?

Samozřejmě. Obyčejní Rusové nechápou historii a ideologii Hamásu a když s ním vláda jedná, je to pro ně v pořádku. Hodně Rusů ale také postoj vlády nepřijímá a nesouhlasí s tím, ti zase ale nemohou svobodně vyjádřit, co si opravdu myslí. V zemi, kde nazvete válku válkou, a ne speciální vojenskou operací, se dostanete do vězení.

Mají nyní podle vás židé v Rusku důvody k obavám?

Domnívám se, že to, co se stalo v Machačkale, je jedním z důvodů k obavám. Nejsou v právě stabilní situaci, v Rusku jich žije asi 100 tisíc, i když o tom počtu se vedou diskuze, a spíše se o něm nemluví. V letech 2020 a 2021 byly v Moskvě demonstrace na podporu Izraele, to už by v současné nepřátelské atmosféře možné nebylo.

Pokračuje stále vystěhovávání ruských židů do Izraele?

Alíja nyní pokračuje, jsou to ale velmi malé počty lidí, opravdu velké množství lidí přišlo v prvních měsících po začátku války na Ukrajině. Byli to zejména mladí lidé, kteří by mohli být povoláni do armády.

Říkáte velké množství lidí, co si pod tím lze představit? Stovky, tisíce?

Do Izraele přišlo něco přes 30 tisíc lidí. Zajímavé je, že je to více lidí, než přišlo z Ukrajiny, tam to bylo něco přes 10 tisíc židů, kteří mohli přijít podle zákona o právu na návrat. Mnoho dalších odešlo do jiných zemí, jako je Polsko, Německo nebo Kanada, možná i do České republiky.

V Izraeli to nazýváme latté coffee alíja, protože ti lidé z Ruska jsou zvyklí na vysokou úroveň života. Přišli zejména z velkých měst, jako je Moskva nebo Petrohrad. Na stejnou úroveň života se někteří ani ve velkých městech, jako je Tel Aviv nebo Haifa, nedostanou. Jsou pak k izraelské realitě dost kritičtí.