Článek
Před dvěma lety propagovala Anastasia na sociálních sítích relaxační koupele a „život byl dobrý“. Ruská válka na Ukrajině ale vše změnila.
„Začala jsem žít, když to všechno začalo. Předtím jako bych byla v bublině,“ svěřila se agentuře AFP pod podmínkou, že nezveřejní celé její jméno.
Nyní tak 29letá žena, které přátelé říkají Nasťa, pomáhá obětem represí a posílá balíčky vězňům.
Na život si vydělává jako novinářka jednoho z posledních nezávislých ruských médií. Moc si prý nevydělá, ale ani moc nepotřebuje.
Mnoho Rusů konflikt ignoruje, mnoho ofenzivu podporuje. Anastasia podle svých slov v Rusku zůstala, aby po svém bojovala.
O své původní živobytí přišla v březnu 2022 poté, co ruské úřady po začátku invaze zakázaly sociální sítě Facebook a Instagram a označily je za „extremistické“.
Zároveň se rozešla s manželem, jehož podpora útočné války proti sousedovi pro ni prý byla poslední kapkou.
Anastasia přináší na snímku z 29. ledna jídlo a základní zboží do moskevské věznice Lefortovo, která je od sovětských dob symbolem represí.
Vzápětí věci nabraly úplně jiný směr. To když na improvizované vzpomínkové akci za zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova narazila na skupinu Moskvanů.
Zatímco statisíce Rusů zemi opustily, ona nikoliv. Ti, kteří utekli, ale zároveň kritizují ostatní, že zůstali, ačkoliv se směřováním země nesouhlasí, ji prý rozčilují.
„Zůstala jsem, aby se mohli vrátit! A takových lidí jako já je hodně,“ vysvětlila svůj postoj.
Její život změnilo jedno setkání. „Od té doby nemám problém vstávat v pět hodin ráno,“ řekla Nasťa agentuře AFP ve svém jednopokojovém bytě poblíž Moskvy.
Její běžný den nyní vypadá tak, že poté, co ráno odvede osmiletého syna do školy, píše vězňům.
Tím vůbec prvním, kterému kdy poslala pohled, byl dnes už zesnulý Alexej Navalnyj. Sedmačtyřicetiletý opozičník zemřel podle ruských úřadů 16. února v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Vězeňská služba uvedla, že zkolaboval po vycházce a přivolaní zdravotníci už mu nedokázali pomoci.
Výroba narozeninových přání pro vězně, 24. ledna v Moskvě.
Aktuálně Anastasia píše zhruba třem stovkám vězněných, které si prý hledá na sociálních sítích. Nejde ale jen o „politické případy“, jak sama říká. „Nikdy si nevybírám, nikdy si neprohlížím jejich záznamy. Píšu komukoliv, koho dokážu najít,“ vysvětlila.
Dopisy tak posílá například opozičnímu politikovi a publicistovi Vladimiru Kara-Murzovi. Letitý kritik Kremlu si v trestanecké kolonii v sibiřském Omsku odpykává 25letý trest za kritiku ruské agrese vůči Ukrajině.
Anastasia také organizuje pravidelná setkání, kde desítky dalších Rusů podepisují narozeninová přání pro vězně. „Můj život má konečně smysl,“ svěřila se podle AFP na jednom setkání.
