Článek
Dánská armáda ve čtvrtek potvrdila, že se ruské speciální plavidlo SS-750 nacházelo v blízkosti plynovodu Nord Stream pouhé čtyři dny před tím, než potrubí explodovalo. Informoval o tom dánský deník Dagbladet Information.
Dánské velitelství obrany zareagovalo na žádost dánských novinářů o poskytnutí dalších informací k případu dosud nevysvětlených výbuchů, které loni v září poškodily potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále Evropy.
Potvrdilo, že dánský hlídkový člun 22. září 2022 východně od ostrova Bornholm, poblíž nějž k poškození plynovodů došlo, pořídil celkem 26 snímků, které zachycují ruské plavidlo. Dosud je ovšem nemohlo zveřejnit, protože mají důležitou „hodnotu pro zpravodajské služby“.
„To potvrzuje, že SS-750, který je vybaven záchrannou ponorkou AS-26 Project 1855 Priz, byl v blízkosti místa sabotáže pouhé čtyři dny před výbuchy,“ napsal v reakci na nejnovější zprávy dánské armády nezávislý analytik Oliver Alexander.
Zahraniční média nedávno informovala o tom, že dánské námořnictvo pořídilo 22. září v blízkosti výbuchu 112 snímků, které zachycují ruská plavidla. Nyní ovšem dánské orgány poprvé potvrdily, že se jedná o ruské plavidlo SS-750.
„Je to neuvěřitelně zajímavé. SS-750 je specializované plavidlo určené právě pro podvodní operace,“ uvedl švédský výzkumník a expert na Rusko Joakim von Braun.
Podrobně o vyšetřování odpáleného Nord Streamu
V nedávné době se objevily nové poznatky o možných aktérech výbuchů ruských plynovodů na dně Baltu. Pozornost se soustředí na malou loď s ukrajinskou stopou. Nejasný původ některých informací však zároveň vyhovuje Kremlu.
Z tiskových zpráv ruského ministerstva obrany podle Alexandera vyplývá, že plavidlo SS-750 mělo v září a říjnu 2022 pouze dva veřejné úkoly. Před výbuchem plynovodu Nord Stream a po něm mělo asistovat ponorce Ufa při zkušebních ponorech. Ani jeden z nich se ovšem nekonal v blízkosti Nord Streamu, kde se přitom plavidlo čtyři dny před výbuchem podle nově zveřejněných dánských důkazů pohybovalo.
„Zajímalo by mě, proč se (plavidlo) SS-750 vybavené miniponorkou shodou okolností nacházelo u místa sabotáže Nord Streamu pouhé čtyři dny před výbuchem, daleko od místa, kde plnilo oficiální úkoly,“ napsal Alexander na twitteru.
Německé médium T-Online ve spolupráci s analytikem Alexanderem dříve popsalo plavidlo SS-750 jako jedno z celkem šesti ruských námořních plavidel, která se mohla v oblasti ve dnech předcházejících výbuchu plynovodu pohybovat. Vycházelo přitom z informací z anonymních zdrojů i satelitních snímků, které ukazují, že SS-750 opustil přístav v Kaliningradu.
Otázka, kdo stojí za podzimním zničením plynovodů Nord Stream, není spolehlivě objasněná ani více než půl roku po výbuších na dně Baltského moře. Po pachatelích útoků na potrubí, kterými proudil, nebo měl proudit ruský plyn do Německa, sice pátrají vyšetřovatelé a zpravodajské služby v několika zemích, jména podezřelých však stále nejsou známá a o pozadí události se převážně spekuluje.
