Ruská ropa našla domov. Čína a Indie si užívají éru evropských sankcí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Arktické typy ropy Arco, Arco/Novy Port a Varandey Rusko obvykle na východ neposílá. Evropská unie, země G7 a Austrálie však v prosinci ve snaze potrestat Moskvu za invazi na Ukrajinu uvalily cenový strop na dovoz ruské námořní ropy.

„Všechna tato arktická ropa, která obvykle směřuje do EU, musela jít jinam,“ uvedl jeden ze singapurských obchodníků dle serveru Channel Asia News. Zákaz přiměl Rusko směřovat více dodávek do Asie.

Prodejci prodávají ruskou ropu s většími slevami kvůli prodloužení vývozních tras, a tím i dodacích lhůt. Vývoz arktické ropy do Indie se od května neustále zvyšuje, přičemž v listopadu šlo o rekordních 6,67 milionu barelů a v prosinci o 4,1 milionu barelů, ukázaly údaje společnosti Refinitiv, která shromažďuje tržní data.

Aby tanker Bear Alcor s 900 tisíci barely doplul do indického státu Kérala, musel obeplout Evropu, Středozemní moře a Suezský průplav.

Všeobecně však dodávky ropy z Ruska v posledních čtyřech loňských týdnech klesly na nejnižší úroveň roku 2022. Příliv peněz do válečné truhly Kremlu nepřidusily jen unijní sankce, značně přispělo i počasí. Podle údajů provozovatele ropovodu hrály významnou roli při narušení toků z černomořských a tichomořských přístavů silné bouřky.

Vliv však mohl mít i nedostatek plavidel schopných přepravovat náklad na mnohem delší vzdálenosti.

Přibližně 80 procent ruské ropy vyvážejí západní přepravci. Zákaz námořní dopravy ze strany EU však západním společnostem omezí možnost přepravovat ruskou ropu.

Podle analytiků z Eurasia News zákaz námořního pojištění a cenový strop spolu s protiopatřením ze strany Ruska nakonec uvrhnou svět do další velké globální ropné krize.

Po uvalení sankcí ze strany EU se největšími dovozci ruské ropy staly Čína a Indie. Indie má pro nákup ruské ropy typu Urals lepší polohu než Čína. Tento typ se těží na Urale a v Povolží a odtud je to do Indie blíž a tamní rafinérie jsou navíc dobře uzpůsobené k rafinaci ruské ropy.

Indie umožňuje do svých přístavů přístup i lodím, které Evropa už do svých vod nepouští, a navíc dál uznává i pojistná krytí poskytovaná Ruskem. Země se tak po uvalení evropských sankcí dostala do obzvlášť výhodné situace.

Indie je třetí největší dovozce ropy na světě. Rusko v listopadu předstihlo Irák a stalo se jejím největším dodavatelem.

Slovní přestřelky mezi státy, které sankcionují ropu z Ruska, v kombinaci s protiopatřeními z Moskvy může Indii poskytnout výhody. Podle agentury Reuters „u některých obchodů za prosinec 2022 klesly ceny ropy Urals v indických přístavech až o 15 dolarů za barel“.

Rychlý růst podílu Ruska na indickém dovozu by tak Indii mohl zachránit i před celosvětovým růstem ceny ropy, před kterým odborníci varují. Závislost Indie na ruské ropě se tak bude zvyšovat, ruku v ruce s tím se ale bude země zbavovat své závislosti na zemích OPEC.

Na zprávy o výrazných slevách už reaguje i ruská strana. Podle státní agentury TASS ministerstvo energetiky nevylučuje další opatření, která by zavedla limity na slevy ruské ropy vycházející z tržních cen. Ministerstvo bude sledovat ceny ropy i výši slevy, uvedlo v prohlášení.

„Zdůrazňujeme, že současné nezákonné zasahování západních zemí do tržních mechanismů ovlivňuje bezpečné a stabilní dodávky energie ve světě a bude vyžadovat značné společné úsilí odpovědných zemí o nápravu situace,“ dodalo ministerstvo energetiky.

Ministerstvo prohlášením reagovalo na článek agentury Bloomberg, která s odvoláním na statistiky společnosti Argus Media uvedla, že ruská ropa Urals se ve srovnání se severomořským typem Brent prodává o polovinu levněji.

Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak koncem prosince v rozhovoru pro agenturu TASS uvedl, že se sleva do čtyř měsíců sníží, a to jakmile se nové dodavatelské řetězce stabilizují.

Indická nejednoznačnost v přístupu k Rusku trápí zejména americké politiky. Při hlasování OSN o odsouzení ruské agrese se Indie zdržela hlasování, na jiných multilaterálních jednáních, jako je Čtyřstranný bezpečnostní dialog, se Dillí o Moskvě odmítá byť jen zmínit, natož ji kritizovat. Indie se rovněž nepřipojila k hospodářským a finančním sankcím vůči Rusku.

Pro Bidenovu administrativu je tento přístup obzvláště frustrující – Indie má zásadní význam pro úspěch či neúspěch indicko-pacifické strategie, která má stát v opozici vůči Číně. Tím, že Indie odmítá odsoudit Rusko, získává hmatatelné ekonomické a bezpečnostní výhody, nejen možnosti nakupovat ropu s velkou slevou, ale mít i nadále přístup ke zbraním ruské výroby pro své ozbrojené síly.

Indický premiér Naréndra Módí na druhou stranu na zářijovém summitu v Šanghaji odsoudil ruskou agresi přímo před Vladimirem Putinem, když mu řekl: „Dnešní doba není dobou války, o tom jsme spolu mluvili telefonicky.“

Když se minulý měsíc zdálo, že se skupina ekonomicky nejsilnějších zemí světa G20 na indonéském Bali nedohodne na společném prohlášení kvůli rozdílným názorům na válku na Ukrajině, Dillí údajně přispěchalo na pomoc a pomohlo dosáhnout konsensu, který skupině umožnil vyjít ven s formulací, která Moskvu spíš odsoudila.

Módí rovněž vynechává každoroční summit s Putinem, důvodem jsou údajně ruské hrozby, že na Ukrajině použije jaderné zbraně.