Článek
Na začátku února odpojila společnost SpaceX ruskou armádu na Ukrajině od satelitní sítě Starlink. Na frontě následovaly rozsáhlé výpadky spojení.
Agresor, který si na vysokorychlostní přenos dat zvykl při řízení operací i ovládání bezpilotních prostředků, se ocitl v komunikačním vakuu.
Starlink byl pro Moskvu klíčový ve třech oblastech: jako páteřní internet pro velitelská stanoviště, pro přenos obrazu z průzkumných dronů a především pro řízení úderných dronů na velké vzdálenosti.
Drony vybavené satelitním připojením byly výrazně odolnější vůči rušení, protože komunikovaly přes oběžnou dráhu, nikoli horizontálně rádiem. Právě nasazení těchto „nerušitelných“ dronů – včetně útoku na civilní cíle – patrně přispělo k rozhodnutí terminály odpojit.
Stratosférický balon místo satelitní sítě
Moskva hledá urychleně náhradu. Ruská média informují o testech systému Baraž 1.
Nejde o družici, ale o balon. Ten má vynést přibližně sto kilogramů nákladu do výšky kolem 20 kilometrů a fungovat jako retranslační uzel s 5G terminálem, který bude sloužit k zachycení a opětovnému vyslání signálu, napsaly deník Forbes nebo server The War Zone. O využívání balonů na ukrajinském bojišti píše i The Wall Street Journal.
Díky speciálnímu systému může měnit výšku a využívat různé větrné proudy, aby se udržel nad vybraným územím či se naopak přesunul jinam.
Oproti tisícům družic na nízké oběžné dráze, které tvoří páteř Starlinku, by však šlo jen o lokální řešení. Každý balon pokryje omezenou oblast a ve vzduchu vydrží dny až týdny. To znamená nutnost časté obměny a vyšší logistickou zátěž.
Analytici specializující se na OSINT data (zpravodajství z otevřených zdrojů) zveřejnili na sociální síti X video, kde je vidět vypouštění jednoho balonu. Autenticitu záběrů nicméně nelze nezávisle ověřit.
Vypnutí Starlinku
Načasování vypnutí ruských terminálů Starlink mohlo souviset s více faktory: tlakem veřejnosti a politiků, například polského ministra zahraničí Radosława Sikorského.
Přispěla k tomu i osoba Mychajla Fedorova. Dřívější ministr digitální transformace se v lednu 2026 stal ministrem obrany. Získal tím kombinaci, kterou jeho předchůdci neměli: hlubokou technickou expertízu a osobní kontakty na vedení SpaceX včetně prezidentky Gwynne Shotwellové.
Zranitelná náhrada
Výška kolem dvaceti kilometrů sice umožňuje široký rozhled a přímou viditelnost na velké území, současně však balon zůstává v dosahu moderních systémů protivzdušné obrany.
Ukrajina disponuje systémy Patriot, S-300 či SAMP/T, které jsou schopny zasahovat cíle ve srovnatelných výškách. Pomalu se pohybující objekt s aktivním vysíláním navíc může být odhalen radioelektronickým průzkumem a stát se cílem dronů nebo střel.
Balon tak představuje spíše improvizaci než plnohodnotnou náhradu globální satelitní infrastruktury. Přesto může mít i omezené obnovení spojení citelný dopad.
Systém Patriot.
V prostředí, kde se bojuje pomocí dronů, přesné dělostřelby a rychlých manévrů malých jednotek, rozhoduje rychlost přenosu dat o úspěchu operací.
Kreml navíc nemá rychlou domácí náhradu. Projekt vlastní satelitní sítě Rassvet firmy Byro 1440 se potýká se zpožděním a první větší várka družic má být podle dostupných informací vypuštěna nejdříve v průběhu letošního roku.
Do té doby zůstává Rusko odkázáno právě na provizorní řešení - od komerčních služeb přes optické kabely až po experimenty se stratosférickými balony.
Balonová strategie
Balonovou technologii rozvinula ve válce s Ruskem i Ukrajina. Balony jí slouží k průzkumu, klamným operacím i k útokům na strategickou infrastrukturu, například ropná zařízení či letiště.
Pro Kyjev jde o levnou alternativu k drahým střelám dlouhého doletu a zároveň způsob, jak vyčerpávat ruskou protivzdušnou obranu – sestřelení balonu může stát miliony, zatímco jeho výroba jen stovky dolarů.
„Je to nezbytné, protože nikdy nebudeme mít dostatek dronů a raket s hlubokým zásahem,“ řekl pro The Wall Street Journal Jurij Vysoven, spoluzakladatel kyjevského startupu Aerobavovna.
Ukrajinskou strategii analyzoval například Michael Kofman z Carnegie Endowment for International Peace. Podle něho má oslabit ruskou ekonomiku a přinutit Moskvu k jednání.
O balony se zajímají i Spojené státy, které po zkušenostech s čínským špionážním balonem z roku 2023 investují desítky milionů dolarů do jejich vývoje a testování.
Moderní balony dnes vytvářejí novou vrstvu mezi drony a družicemi: jsou skladné, napájené solární energií a schopné autonomního řízení. V době rostoucích nákladů na vyspělé zbraňové systémy připomínají, že inovace může spočívat i v jednoduchosti.
