Článek
Necelých 48 hodin poté, co ruský nejvyšší soud zakázal „globální LGBTQ+ hnutí“ a označil queer osoby za extrémisty, provedly státní bezpečnostní složky razii v gay klubech a barech po celé Moskvě. Policie pod záminkou protidrogové razie prohledávala podnik, informovala ruská média.
Očití svědci novinářům sdělili, že bezpečnostní složky kontrolovaly a fotografovaly doklady návštěvníků klubů. Údajně pak někteří manažeři o zátahu věděli dopředu, a varovali tak některé zákazníky před příjezdem policie.
Rozhodnutí o kriminalizaci LGBTQ+ komunity je posledním krokem v desetiletém potlačování práv queer osob za vlády prezidenta Vladimira Putina. Ten během 24 let své vlády kladl důraz na údajné „tradiční rodinné hodnoty“. Aktivisté přitom upozorňují, že nic jako LGBTQ+ hnutí neexistuje a není oficiálním subjektem. Jeho široká a vágní definice tak umožňuje úřadům zasáhnout proti státu nepohodlným jednotlivcům a skupinám, které jsou považovány za jeho součást.
Rozhovor o situaci LGBT+ lidí v Rusku
Ruští poslanci schválili novelu zákona, která zakazuje propagovat „netradiční sexuální vztahy“. Nově také bude v Rusku zakázáno šířit informace o LGBT+ lidech v médiích, na internetu, v reklamě, knihách a ve filmu.
Max Oleničev, právník zabývající se lidskými právy, který spolupracuje s ruskou LGBTQ+ komunitou, řekl ještě před rozhodnutím soudu agentuře Associated Press, že úřad fakticky zakazuje organizovanou činnost na obranu práv LGBTQ+ lidí.
„V praxi by se mohlo stát, že ruské úřady s tímto soudním rozhodnutím v ruce budou (rozhodnutí) prosazovat proti iniciativám LGBTQ+, které v Rusku působí, a budou je považovat za součást tohoto občanského hnutí,“ řekl Oleničev.
Přední ruské lidskoprávní skupiny podaly ještě před vydáním rozsudku k nejvyššímu soudu dokument, v němž označily žalobu ministerstva spravedlnosti za diskriminační a za porušení ruské ústavy. Někteří LGBTQ+ aktivisté se dokonce snažili stát účastníky řízení, ale soud je odmítl, doplňuje server First post.
V důsledku tohoto rozhodnutí již bylo uzavřeno několik LGBTQ+ podniků, včetně známého petrohradského gay klubu Central Station. Jeho majitel v pátek na sociálních sítích napsal, že jeho fungování není za platných zákonů možné.
Desetiletí útlaku
V roce 2013 přijal Kreml první zákon omezující práva LGBTQ+ lidí, známý jako zákon o „homosexuální propagandě“, který zakazuje jakoukoli veřejnou podporu „netradičních sexuálních vztahů“ mezi nezletilými. V roce 2020 Putinem prosazené ústavní reformy, které měly prodloužit jeho vládu o další dvě funkční období, obsahovaly také ustanovení o zákazu manželství osob stejného pohlaví, připomíná server Aljazeera.
Po vyslání vojsk na Ukrajinu v roce 2022 Kreml zesílil kampaň proti tomu, co označil za „ponižující“ vliv Západu. Obhájci práv to považovali za pokus o legitimizaci války. V témže roce byl přijat zákon zakazující propagandu „netradičních sexuálních vztahů“ mezi dospělými, který rovněž fakticky zakazoval jakoukoli veřejnou podporu LGBTQ+ osob.
Další zákon přijatý v tomto roce zakázal změnu úředního pohlaví a péči o transgender osoby potvrzující jejich pohlaví. Legislativa zakazovala jakékoliv „lékařské zákroky zaměřené na změnu pohlaví osoby“, stejně jako změnu pohlaví v úředních dokumentech a veřejných záznamech.
Jak dopadne válka na Ukrajině?
Podle reportéra The Guardian ruský prezident Vladimir Putin doufá, že pokud vydrží bojovat dost dlouho, Západ jednou zájem ztratí.
Ruské úřady obvinění z diskriminace LGBTQ+ lidí odmítají. Začátkem tohoto měsíce ruská média citovala náměstka ministra spravedlnosti Andreje Loginova, který uvedl, že „práva LGBT osob v Rusku jsou právně chráněna“. Ten také předložil Radě OSN pro lidská práva v Ženevě zprávu o lidských právech v Rusku a tvrdil, že „omezování veřejné demonstrace netradičních sexuálních vztahů nebo preferencí není pro ně formou cenzury“.
„Není zatím zřejmé, jak budou aktivisté a LGBTQ+ symboly omezeny. Jisté ale je, že mnoho lidí bude zvažovat odchod z Ruska dříve, než se stanou terčem útoku,“ uvedla Olga Baranová, ředitelka Moskevského komunitního centra pro LGBTQ+ iniciativy.
„Je nám jasné, že z nás opět dělají domácího nepřítele, aby odvedli pozornost od všech ostatních problémů, kterých je v Rusku spousta,“ řekla Baranová agentuře AP.
