Ruská neschopnost jako největší „záhada“ války. Kde udělali soudruzi chybu?

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Putinovu válku od začátku lemuje tragikomická linka. Denně sociální sítě vyplivnou alespoň jeden ukrajinský traktor vítězoslavně táhnoucí ruský tank nebo nějakou podobně bizarní příhodu. Historie nezapomene ani na vyčerpaný 64kilometrový konvoj, ve kterém se Rusové bez paliva pro motor i posádku nudili celé týdny.

Ani po třech týdnech války se 144milionové Ruské federaci nepodařilo 44milionovou Ukrajinu položit na lopatky. Naopak. Pomalý postup vojsk největší země na světě neunikl laikům ani zasvěceným.

Podle generálporučíka Bena Hodgese, bývalého velitele sil americké armády v Evropě, zbývá 10 dnů, než Rusku dojdou lidské síly i munice. A my se ptáme – kde udělali soudruzi chybu?

„Je třeba mít na paměti, že vítězství je vždy dosaženo nejen materiálními, ale také duchovními zdroji lidí, jejich jednotou a touhou postavit se agresi ze všech sil.“

Tato slova napsal v březnu roku 2017 velitel ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov. Text byl původně věnován transformaci ruské armády tak, aby byla schopná vést „moderní válku“. Citovaná věta však po letech uzrála jako víno.

Jednota a odhodlání Ukrajinců postavit se agresorovi je něco, kvůli čemu ruské vojenské síly troskotají. A mimo to z dalších asi deseti důvodů.

Teoreticky bylo Rusko na správné cestě. Po operacích v Gruzii v letech 2008 až 2012 se zbavilo značné části původních sovětských vojenských struktur, připomíná Mick Ryan, stratég a nedávno penzionovaný generálmajor australské armády, který dříve sloužil ve Východním Timoru, Iráku a Afghánistánu a jako stratég ve sboru náčelníků štábů Spojených států.

Hlubší transformace armády zahrnovala i státní program vyzbrojování, reorganizaci a vybudování menších, ale profesionálních a stabilnějších složek. Lepší výcvik a program nahrazování branců smluvním personálem v kombinaci s novým vybavením a zkušenostmi z bojů v Sýrii teoreticky měly stačit i na Ukrajinu.

Teoreticky.

To, co na bojišti předvádí ruská vojska, je jednou z největších záhad této války, míní generálmajor Ryan.

Prvním z problémů je dle Ryana samotné politické vedení Ruska, které potřebu proměny armády z dob studené války příliš nepochopilo. Výše postavení vojenští lídři desítky let nemuseli řešit žádný větší konflikt, výcvik probíhal podle zajetých scénářů a vše se soustředilo hlavně na nové technologie.

Prezident Putin sám velice pravděpodobně žil v nevědomosti o nedostatcích, které jeho armádu trápí. Během předešlého desetiletí do ní investoval stovky miliard dolarů, kdo by tak měl to srdce mu říct, co všechno je špatně? namítá ve své analýze Mick Ryan.

Americký generál ve výslužbě a bývalý ředitel CIA David Petraeus na toto téma pro CNN poznamenal, že i proto se Vladimiru Putinovi během války povedlo jedno – místo toho, aby pozvedl Rusko, dostal na výsluní NATO.

Ruské vojenské vedení navíc pohltila víra, že se pravidla války změnila a silnější než zbraně jsou „nevojenské prostředky k dosažení politických a strategických cílů“. Ruská kybernetická válka už ale tak účinná jako kdysi není – možná právě proto, že ji Rusové v minulosti nadužívali.

Rusové nebyli schopni zlikvidovat ukrajinský systém velení a řízení ani zamezit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému v přístupu k sociálním sítím a internetu. Éra působivé kybernetické kampaně, jako byla například ta v době, kdy Rusové obsadili Krym v roce 2014, je tatam.

Druhým problémem může být to, že Rusové špatně vyvážili investice do různých vojenských odvětví – pozemní, vzdušné, námořní, kybernetické a informační. Což pro ně může mít katastrofální následky. Sami odborníci přiznávají, že sledovat, kam se v posledních deseti letech poděly ruské investice, je složité. Nakonec nejlepší svědectví o ruském vybavení aktuálně podávají ukrajinští vojáci (a farmáři).

Možná i proto nebylo ruské letectvo prozatím schopné podmanit si oblohu nad Ukrajinou. Jen stěží se dá ocenit potápění nepřátelských lodí ve chvíli, kdy armáda není schopná zničit cizí letadla a pěšáky.

David Petraeus, který velel americkým silám ve válkách v Iráku a Afghánistánu, nabízí další vysvětlení. Dle něj Rusové čelí armádě, která je „výjimečně odhodlaná, překvapivě schopná a inovativní“ už jen proto, že bojuje „za svůj domov a přežití“.

Samotný plán na dobytí Kyjeva a dosazení proruské vlády byl založen na chybných předpokladech o odolnosti místních i armády. Rusům sice může hrát do karet obrovská kapacita a historická zkušenost s devastováním měst, ničením civilních zařízení a kritické infrastruktury, obvyklé pravidlo pro městskou válku v tomto případě ale neplatí.

„Obvykle platí pravidlo pro městskou válku, kdy se vyžaduje alespoň pět útočníků na každého obránce. V tomto případě bych tvrdil, že to může být víc, protože jsou Ukrajinci velice vynalézaví. Budou spolupracovat, aby zabránili Rusům v zabírání městských oblastí,“ řekl v rozhovoru pro CNN David Petraeus.

„Rusové jsou prostě překvapivě neprofesionální. Pokud jde o provádění základních taktických úkolů, jako je dosažení operací kombinovaných zbraní, zahrnujících obrněnce, pěchotu, ženisty, dělostřelectvo a minomety, mají hrozně špatné návyky,“ míní Petraeus.

Dodává, že ledabylí jsou také v údržbě svých vozidel a zbraňových systémů, v zásobování a logistických úkolech. „Po desetiletí víme, že sovětský systém, nyní ruský systém, vždy postrádal jednu z klíčových silných stránek amerických a západních armád, kterou je silný, profesionální poddůstojnický sbor,“ uvedl.

Část problému pak připisuje složení ruské armády, kterou tvoří značné procento branců. „Je velmi těžké určit, kolik jich je na Ukrajině. Víme, že v ruské armádě je celkově asi 20 až 25 % branců. A v kritické oblasti, jakou je logistika, je zvláště velký počet branců – včetně řidičů nákladních automobilů a cisteren a vojáků v jednotkách údržby,“ říká generál ve výslužbě.

„Mějme na paměti, že existuje obrovský omezující faktor a tím je zjevná Putinova neschopnost nahradit aktuálně nasazené síly. Kým a kdy je nahradí? To mi není jasné,“ dodává. Vzhledem k tomu, že branci prošli sotva základním výcvikem a hned byli nasazení do boje, není divu, jaké výkony na bitevním poli podávají.

O neprofesionální organizaci svědčí i nedávná 64kilometrová kolona. „Mají problém i se základním úkolem, jako je zůstat rozptýlení,“ uvádí Petraeus. Kolona by se dle něj rozhodně neměla tvořit na dálnici, kde by ji mohl zahlédnout dron a kdokoli sestřelit.

„Jde o nekompetentní řízení pohybu, pro které normálně existuje doktrína a organizační struktury a postupy. A pak jim trvalo celé dny, než těch 64 kilometrů rozptýlili,“ dodal. Rusové prý nebyli ani schopni využít své obrovské výhody – integraci leteckých a pozemních operací.

Ruská kolová i pásová vozidla se také často topí v bahně – země není tak zmrzlá, jak doufali.

„Sloužil jsem v mechanizovaných jednotkách s mixem tanků a obrněných transportérů. A pokaždé, když zastavíte, řidič a členové posádky jsou venku a kontrolují kola a koncové převody, pumpují mazivo a dolévají hladinu kapalin. Pokud neprovádíte preventivní údržbu, skončíte kvůli tomu, že se vozidla porouchají,“ vzpomíná generál a dodává, že si Rusové s prevencí příliš práce nedávají.

Petraeus, který dříve vedl také CIA, se stejně jako mnozí další kloní k tomu, že Rusům „dochází šťáva“. Nemají dostatek sil na to, aby dobyli, natož ovládli Kyjev nebo další velká města. „Kvantita má ale v průběhu času svou vlastní kvalitu a naprostá ničivá schopnost ruských bomb, střel, raket, dělostřelectva a minometů samozřejmě musí být důvodem ke znepokojení,“ domnívá se.

Vyčerpání ruských vojenských zdrojů v pondělí předpověděl také generálporučík Ben Hodges, bývalý velitel sil americké armády v Evropě. Nedávné kroky Ruska a žádosti o pomoc dle něj nasvědčují, že Kremlu dochází dech.

„Ruské rozhodnutí přejít k opotřebovací válce, kde rozbíjejí města a dláždí civilistům cestu ze strachu, že budou zavražděni, k tomu potřebují tři věci, které ale nemají,“ řekl Hodges v pořadu Meet the Press od MSNBC. „Nemají čas, pracovní sílu a myslím, že nemají ani munici.“

Pokud bude Západ nadále podporovat Ukrajince, může trvat méně než dva týdny, než ruská armáda dosáhne toho, co označil za kulminační bod.

„Za předpokladu, že my, Západ, nejen budeme pokračovat, ale urychlíme poskytování toho, co Ukrajinci potřebují, myslím si, že během příštích 10 dnů v Rusku nastane vrchol, což znamená, že nebudou moci dále pokračovat v útoku,“ řekl Hodges. „Takže je to vlastně takový závod. Musíme dát Ukrajincům dostatek všeho k tomu, aby přežili Rusko.“

Západní analytici už v roce 2017 tvrdili, že je síla ruské armády přeceňována a že je technologicky zaostalá. Během posledních týdnů se ukázalo, že měli pravdu.

Rusové nemají tak výjimečné vybavení, jak by se dalo čekat vzhledem k investicím, které do odvětví v posledním desetiletí údajně tekly.

„Vzhledem k tomu, že během první hodiny boje neproděravěli ranveje na Ukrajině, jako jsme to udělali v Iráku v roce 2003, abychom irácké vzdušné síly připravili o jakoukoli příležitost je využít, se nedá mluvit ani o přesnosti munice,“ srovnává Petraeus ruská a americká vojska.

Ukrajinské letectvo stále létá, což vzhledem k tomu, jak skromné je a jaké utrpělo ztráty, jen podtrhuje fakt, že Rusové příliš dobrou mušku nemají.

„Můžeme to vidět také v tom, s jakou frekvencí Rusové zasahují civilní infrastrukturu, jako je nemocnice v Mariupolu, další zdravotnická zařízení a vládní centrum v Charkově – pokud skutečně neměli v úmyslu zasáhnout tyto cíle, což by samozřejmě nebylo nic jiného než hrůza,“ uzavírá.