Článek
Rusko je schopné vyvinout „výrazný vojenský tlak“ na region Pobaltí. Ve své výroční zprávě to ve středu uvedla estonská rozvědka.
„Vojenský útok proti Estonsku je v roce 2023 nepravděpodobný,“ píše se ve zprávě podle agentury Reuters.
„Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu ale ruská bojovnost a ambice v zahraniční politice výrazně zvýšily bezpečnostní rizika pro Estonsko,“ dodává tamější zpravodajská služba.
„Moskva považuje pobaltské státy za nejzranitelnější část NATO, což by v případě konfliktu mezi NATO a Ruskem změnilo tento region v ohnisko vojenského tlaku,“ konstatuje report. Ruská vojenská přítomnost u hranic pobaltských států by podle něj mohla být obnovena do čtyř let.
Estonsko, Lotyšsko a Litva už dříve prudce zvýšily své výdaje na obranu v reakci na ruské dobytí Krymu v roce 2014 a loňskou invazi na Ukrajinu.
Estonsko jako první země EU ohlásilo převedení zmrazeného ruského majetku
„Ať zaplatí reparace.“ Estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu ve středu oznámil, že jeho země dokončuje právní základ pro převod ruských aktiv zmrazených sankcemi Evropské unie na Ukrajinu.
Plán Moskvy uskutečnit na svých západních hranicích rozsáhlá vojenská cvičení o dva roky dříve, než bylo původně plánováno, by pak mohl bezpečnostní situaci v pobaltském regionu ještě zhoršit.
„Přesunutí vojenského cvičení na letošní rok v době, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, může být vnímáno jako odstrašující prostředek a hrozba vůči Západu a zároveň jako prvek podněcování ruského vlastenectví,“ myslí si estonská zpravodajská služba.
Uvádí, že Rusko je i v roce 2023 odhodlané pokračovat v invazi na Ukrajinu, ale použití taktických jaderných zbraní vidí jako nepravděpodobné. Vláda prezidenta Vladimira Putina pak zůstane podle výroční zprávy v dohledné době u moci, a pokud ji někdo nahradí, nebude to demokratická vláda.
