Ruská chapadla sahají i do Kyrgyzstánu. Uprchlí Rusové žijí ve strachu

Kyrgyzstán se stal rok po začátku ruské agrese na Ukrajině domovem asi 30 tisíců Rusů. Hlasití odpůrci režimu i muži, kteří se chtěli vyhnout povolávacímu rozkazu, uprchli kvůli režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. I v této postsovětské republice je však chapadla Kremlu dohánějí. V posledních týdnech jsou navíc jejich stopy stále významnější.

Jen za poslední měsíc kyrgyzská policie zadržela tři ruské politické aktivisty, kteří ve své rodné zemi čelili perzekuci za své postoje. Jeden z nich, Alexej Rožkov, obviněný ze zapálení vojenské náborové kanceláře, byl pak deportován zpět do Ruska.

„Právník mi řekl, že (Rožkov) byl zadržen brzy ráno v pronajatém bytě asi pěti nebo sedmi lidmi. Okamžitě mu sebrali vybavení, telefon, počítač. Nesměl se s nikým spojit. Řekli mu, aby si vzal všechny věci s sebou, ale nenechali ho pořádně se sbalit,“ popsala pro kyrgyzské Rádio Svobodná Evropa ruská aktivista Jevgenija Šamina.

Zatčení přicházejí v souvislosti s náznaky prohlubující se spolupráce mezi Biškekem a Moskvou, popsala stanice. Ačkoliv Kyrgyzstán zaujímá vůči konfliktu neutrální postoj, s Ruskem udržuje blízké vztahy založené na ekonomických i bezpečnostních zárukách.

Kyrgyzské ministerstvo vnitra rovněž nedávno zavedlo systém na rozpoznávání obličejů, který využívá mimo jiné i databázi asi 85 tisíc osob hledaných ruskými donucovacími orgány. Ministerstvo pak minulý týden uvedlo, že systém pomohl identifikovat a zadržet čtyři občany Ruska a Uzbekistánu, další bývalé sovětské republiky ve střední Asii, hledané svými domovskými zeměmi pro podezření z extremismu nebo vraždy.

Stanice RFE/RL napsala, že tento nový vývoj zřejmě nahnal strach ruským politickým aktivistům, kteří do této středoasijské země uprchli (v některých případech již před více než rokem), aby unikli rostoucím represím a hrozbě, že budou posláni bojovat na Ukrajinu.

„Žili jsme normálně, nikoho nezajali. A teď, doslova během 10 dnů, najednou sebrali tři lidi,“ řekl pro stanici Stas Zacharkin, ruský novinář, který se do Kyrgyzstánu přestěhoval téměř před rokem.

„Někteří Rusové nyní raději zemi opouštějí, zatímco ji připodobňují k Bělorusku, které je nejoddanějším spojencem Ruska v bývalém sovětském prostoru,“ popsal Zacharkin.

Strach mezi ruskými emigranty žijícími v Kyrgyzstánu posílilo i nedávné zrušení tří koncertů ruských interpretů, kteří jsou v hledáčku tamní policie.

Naposledy v pondělí úřady středoasijské země uvedly, že koncert rappera Morgenšterna neproběhne kvůli „obavám o morálku“. Promotéři hudebního festivalu, jehož měl být Morgenštern hlavní hvězdou, dokonce prohlásili, že kvůli účasti rappera obdrželi anonymní výhrůžky smrtí.

Rapper, jehož skutečné jméno je Ališer Valjejev, v Rusku čelí trestnímu stíhání kvůli obvinění z užívání drog ve svých hudebních videoklipech.

Umělec se nicméně netají svými protiválečnými postoji, kterými nešetří ani v textech. Zemi opustil už koncem roku 2021, nicméně nyní podle informací serveru The Moscow Times ruské úřady plánují vznést obvinění na základě kontroverzního zákona o zahraničních agentech.

Populární ruská rocková skupina Pornofilmy pak na instagramu oznámila, že jí bylo fakticky znemožněno uspořádat 10. června koncert v Biškeku, během kterého hudebníci obvykle vyjadřují své protiválečné postoje. Kapela uvedla, že koncert byl zrušen poté, co „bezpečnostní služby přišly vyhrožovat do klubu, kde jsme měli v úmyslu hrát“.

V Kyrgyzstánu nicméně sílí i domácí represe, které se podle RFE/RL časově shodují s tím, jak Kreml zasahuje proti svým odpůrcům ve stínu války na Ukrajině. V posledních měsících se novináři a nevládní organizace ohradili proti dvěma zákonům kremelského typu, které se letos chystá schválit kyrgyzský parlament.

Jedním z nich je zákon o nekomerčních organizacích, který věrně kopíruje ruskou legislativu o „zahraničních agentech“ přijatou v roce 2012.

Další zákon by zavedl nová omezení pro kyrgyzská média, jejichž mrzká situace vedla k tomu, že se země v posledním žebříčku zveřejněném organizací Reportéři bez hranic (RSF) propadla o 50 míst.

Někteří kyrgyzští pozorovatelé upozorňují, že Rusko aktivně ovlivňuje zhoršující se politické prostředí ve svém chudém spojenci. Jiní pak tvrdí, že administrativa prezidenta Sadyra Žaparova lstivě využívá příležitostí, které válka na Ukrajině vytvořila, k likvidaci zbytků místní občanské společnosti a politické opozice.