Hlavní obsah

Ruská armáda se chlubí „dobrovolníky“ z Ukrajiny. Našli je mezi zajatci

Foto: Shutterstock.com

Ruská armáda do svých řad verbuje vojáky převážně z menšin žijících v Rusku.

Pozorovatelé se však domnívají, že realita má od „dobrovolného vstupu“ poměrně daleko. Je-li to pravda, že naverbovat Ukrajince do armády ruské úřady donutily, jde o porušení mezinárodního práva.

Článek

Ruská státní agentura Ria Novosti v minulém týdnu na svém telegramu informovala o tom, že v rámci ruské armády vznikla ukrajinská jednotka „dobrovolníků“, jež bude nasazená do bojů na frontě proti ukrajinské armádě.

Agentura zveřejnila video, na němž Ukrajinci v ruských uniformách a se zbraněmi v ruce skládali přísahu Rusku, uvedla CNN. O jak početnou bojovou skupinu se jedná, nelze zatím přesně říct.

„Dobrovolnická“ jednotka nese název po veliteli ukrajinských kozáků ze 17. století Bogdanovi Chmelnickém. V říjnu se stala součástí ruského bojového uskupení Kaskáda.

Už v únoru ruská média informovala o tom, že v samozvané Doněcké lidové republice začala vznikat jednotka z ukrajinských válečných zajatců. Podle Institutu pro studium války (ISW) Rusko do jednotky začlenilo 70 ukrajinských zajatců z vícero trestaneckých kolonií.

Kromě ukrajinských válečných zajatců ruské úřady nadále rekrutují muže z etnických menšin žijících v Rusku, dále vězně a v posledních měsících také verbují Ukrajince z okupovaných území. Stejně jako Ukrajina Rusko potřebuje doplnit počty vojáků v armádě, nicméně hlavní motivací je, aby se odchod do armády vyhnul etnickým Rusům, a tak armáda sahá do těchto specifických skupin, informovala agentura AP.

Ve zprávě stálo, že jde zajatce, kteří „dobrovolně“ narukovali. Podle ISW však mohli být zajatci přinuceni. V takovém případě by se Rusko dopustilo závažného porušení mezinárodního práva.

Nátlak na válečné zajatce, aby bojovali v ruské armádě, je totiž porušení Ženevských konvencí o válečných zajatcích z roku 1949.

Na ukrajinské straně vzniklo už v prvních měsících války uskupení ruských vojáků, kteří se rozhodli bojovat proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Většina jednotek působí mimo struktury pravidelné ukrajinské armády a jen s ní spolupracuje.

Jde například o Legii Svoboda Ruska, jež na sebe upozornila před několika měsíci, když podnikla výpad přes hranice do Ruska, kde obsadila několik vesnic a městeček, poté se zase stáhla za hranice.

Na konci října vznikla první jednotka složená z ruských vojáků, která funguje v rámci ukrajinské armády. Jde o prapor Sibiř. Jeho členové jsou složení z dobrovolníků z příslušníků různých etnických menšin žijících v Rusku, jako například Burjati nebo Jakuti. „Nejde o válečné zajatce,“ zdůraznil mluvčí ukrajinské rozvědky Andrij Jusov.

Doporučované