Ruská armáda ohlásila záměr okupovat jižní pás Ukrajiny až k Podněstří

Ve druhé fázi vojenské operace na Ukrajině, která již začala, má ruská armáda za cíl získat úplnou kontrolu nad Donbasem na východě země a nad jižní Ukrajinou. Podle agentury TASS to řekl zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev.

Ukrajinské ministerstvo obrany v reakci na oznámení na twitteru napsalo, že Rusku zjevně na Ukrajině nejde, v rozporu s tím, co dříve tvrdilo, o vyšší cíle, ale jen o okupaci jejího území. Avizované plány ruské armády označilo za ruský imperialismus.

Ovládnutí jihu Ukrajiny poskytne Rusku další spojení s Podněstřím, odkud přicházejí zprávy o pronásledování rusky hovořících obyvatel, prohlásil generálmajor Minněkajev.

„Po zahájení druhé fáze speciální operace, která začala doslova před dvěma dny, je jedním z úkolů ruské armády nastolit plnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou,“ řekl generálmajor na zasedání svazu obranného průmyslu Sverdlovské oblasti.

„Kontrola nad jihem Ukrajiny představuje další cestu do Podněstří, kde jsou zaznamenávány důkazy o útlaku rusky mluvícího obyvatelstva,“ nechal se podle agentury TASS slyšet Minněkajev. Ovládnutí Donbasu pak podle Minněkajeva Rusku umožní, aby získalo další spojnici s poloostrovem Krym, který v roce 2014 anektovalo.

Jak upozorňuje BBC, Minněkajev promluvil na zasedání Svazu závodů obranného průmyslu Sverdlovské oblasti a není zcela jisté, zda se jeho výroky slučují s oficiální linií Kremlu. Ten zatím na dodatečné otázky západních novinářů nereagoval.

Podněstří je separatistická proruská republika v Moldavsku, sousedí s jihozápadní Ukrajinou.

Kyjev se obává, že se Rusko chystá používat jeho území k podnikání dalších útoků na Ukrajinu.

„Už to nezakrývají. Velení ruských lupičů, násilníků a vrahů dnes přiznalo, že cílem druhé fáze války není vítězství nad mytickými nacisty, ale prostě jen okupace východní a jižní Ukrajiny. Jednoduše imperialismus,“ okomentovalo ohlášené plány ukrajinské ministerstvo obrany.

„Chtěl bych připomenout, že naše armáda a náš lid již zabránily vyplnění mnohých dřívějších plánů Kremlu,“ reagoval na ruské sdělení šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na sociální síti Telegram.

Není snadné si to představit, ale v roce 1990 se lidé na východním břehu řeky Dněstr v tehdejší Moldavské sovětské republice rozhodli, že chtějí dále žít v Sovětském svazu.

Impérium se začalo hroutit a Moldavsko patřilo mezi první odbojné republiky. Usilovalo o nezávislost. Obyvatelé Tiraspolu a okolí se ale postavili proti.

Začala krátká občanská válka. Ruští vojáci obsadili východní břeh řeky. Rozpadu Svazu už zabránit nemohli. Samostatná Moldavská republika vznikla. Ale Rusko udrželo předmostí – Podněsterskou republiku s hlavním městem Tiraspol, kterou žádný stát neuznal. Dokonce ani Rusko ne.

Východní břeh Dněstru prožil složitou historii a nemá smysl se tvářit, že tamní Rusové neměli k obavám ze vzniku samostatné Moldavské republiky důvod.

Je to podobný model jako na Ukrajině: Ruskojazyčná menšina se obává nacionalismu většiny. V případě Moldávie je to většina s rumunskými kořeny. A nejde jen o nacionalismus. Jde i o „vyrovnávání se s minulostí“. O účty z 2. světové války. O nenávist k Sovětskému svazu, k diktátorskému okupačnímu režimu.

Neboli: Jste-li v takové oblasti konzervativní Rus sympatizující s minulým režimem, můžete mít pocit, že tahle budoucnost není pro vás. Můžete se bát. A můžete se snadno stát součástí propagandistické mocenské hry.

Součástí Nového Ruska. Rusem, kterého pronásledují novodobí ukrajinští nebo rumunští nacisté.