Článek
Japonský ministr zahraničí potvrdil zprávy o tom, že se Severoatlantická aliance chystá v Japonsku otevřít svou kancelář, vůbec první svého druhu v Asii. Dodal, že upevnit vztahy s NATO se rozhodli hlavně kvůli válce na Ukrajině.
„Jednání již probíhají, ale žádné podrobnosti ještě nebyly stanoveny,“ prozradil v exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN šéf japonské diplomacie Jošimasa Hajaši.
Informace o tom, že se v Japonsku otevře kancelář NATO, přinesl minulou středu list Nikkei Asia s odkazem na nejmenované představitele Japonska i Severoatlantické aliance. Podle jeho zprávy by pobočka měla usnadnit rozhovory NATO s regionálními partnery, jako jsou Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland, se zřetelem ke geopolitickým výzvám, jež představují Čína a Rusko, připomíná ČTK.
K přehodnocení postoje v otázkách regionální bezpečnosti podle Hajašiho zemi dovedla válka, kterou Rusko před déle než rokem rozpoutalo na Ukrajině.
„Důvodem, proč o tom mluvíme, je to, že od ruské agrese na Ukrajině se svět (stal) nestabilnějším,“ uvedl japonský premiér s tím, že důsledky války daleko přesahují hranice Evropy
„Když se něco děje ve východní Evropě, není to problém pouze východní Evropy, ale přímo to ovlivňuje i situaci tady v Tichomoří. Proto se spolupráce mezi námi ve východní Asii a NATO (stává) … stále důležitější,“ vysvětlil Hajaši.
Japonsko plánuje rozsáhlou reformu armády
Japonská vláda sáhla k revolučnímu kroku. Plánuje zreformovat svou armádu a zvýšit obranný rozpočet. Podle vládních představitelů je za tímto krokem obava z rostoucích hrozeb, které představují Čína a Severní Korea.
Jak upozorňuje stanice CNN, zřízení kanceláře NATO v Japonsku by mělo obrovský význam. Válka na Ukrajině prohloubila propasti mezi jednotlivými asijskými zeměmi a už teď výrazně přiblížila země, jako jsou Japonsko a Jižní Korea, blíže k jejich západním partnerům.
Hajaši uvedl, že bezpečnostní situace v Asii je nyní čím dál „vážnější a složitější“. Za největší hrozbu v regionu označil Čínu. Kromě Ruska zmínil také Severní Koreu a její jadernou aktivitu.
„NATO expanduje na východ,“ zní z Číny
Peking rozhodnutí NATO otevřít si pobočku v Japonsku kritizoval coby „expanzi na východ“.
„Asie je slibnou krajinou pro spolupráci a ohniskem mírového rozvoje. Neměla by být platformou pro ty, kteří usilují o geopolitické boje,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
„Pokračující expanze NATO na východ v asijsko-tichomořském regionu, vměšování do regionálních záležitostí a snahy narušit mír a stabilitu oblasti jsou pro země tohoto regionu důvodem k velké ostražitosti,“ dodal.
Japonská pomoc Ukrajině
Japonsko na konci března slíbilo Ukrajině pomoc za 500 milionů dolarů. Součástí balíčku bude vojenská pomoc ve výši 30 milionů dolarů a civilní pomoc v hodnotě 470 milionů dolarů, oznámil během návštěvy Kyjeva japonský premiér.
Hajaši ovšem pokládá za nepravděpodobné, že by nová kancelář NATO v Japonsku podnítila rozsáhlejší neshody v regionu.
Japonsko není první zemí, která se v reakci na válku na Ukrajině rozhodla upevnit své vztahy s NATO. Ruská agrese dohnala Finsko a Švédsko k tomu, aby přehodnotily neutrální postoj, který zachovávaly po dlouhá desetiletí, a požádaly o vstup do aliance.
Finsko se oficiálně stalo členem NATO minulý měsíc, Švédsko ještě na schválení čeká. Jeho vstup do aliance brzdí zejména požadavky ze strany Turecka, ale výhrady má i Maďarsko (více zde).
