Hlavní obsah

Rus odsouzený za vraždu byl propuštěn z vězení do války, už podruhé

Foto: Kosmogenez, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Bývalý ruský trestanec odsouzený za vraždu, který se dostal z vězení odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů, byl po návratu z války proti Ukrajině znovu odsouzen – za vraždu penzistky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno, novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie o případu ruského žoldnéře.

Odsouzený za vraždu, který se dostal z vězení odchodem do války proti Ukrajině, byl po návratu z války znovu odsouzen za vraždu penzistky. Teď jej znovu propustili, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.

Ředitel věznice informoval pozůstalé po zavražděné penzistce o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.

Nyní devětadvacetiletý Ivan Rossomachin byl původně odsouzen v roce 2020 za vraždu ke 14 letům za mřížemi. Z věznice vyšel po dvou letech krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, protože se přidal k soukromé žoldnéřské armádě zvané Vagnerova skupina. Loni na jaře se vrátil do rodné vsi v Kirovské oblasti na severu evropského Ruska, kde budil strach a hrůzu.

„Vaňka jde, v jedné ruce má pivo, ve druhé vidle, sekeru, nůž. Jde a řve: ‚Všechny zabiju, podříznu celou rodinu!‘ Po nocích nespíme,“ sdělila místní televizi jedna z vesničanek. Šéf místního podniku se obrátil na policii, protože lidé se báli jít do práce. Policejní náčelník slíbil, že policejní hlídka bude nepřetržitě střežit ves, ale několik dní po zveřejnění reportáže Rossomachina zadrželi pro podezření z vraždy důchodkyně.

Letos v dubnu jej soud v Kirovu na severu evropského Ruska poslal na 22 let za mříže za to, že znásilnil a mimořádně krutě zavraždil pětaosmdesátiletou ženu. Kauza vyvolala mimořádnou pozornost, protože se stala jedním z prvních známých případů „recidivy“, kdy se zločinu znovu dopustil někdejší trestanec omilostněný prezidentem Vladimirem Putinem po zverbování do války proti Ukrajině.

Původně trestance do války verbovala ve vězeních jen Vagnerova skupina, v současnosti tak činí i ministerstvo obrany.

Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Vagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.

V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Vagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina vagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.

Vězni rekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.

Doporučované