Článek
Rumunský premiér Marcel Ciolacu oznámil, že jeho země zažaluje Rakousko v případě, že alpská země vetuje přístup Rumunska do schengenského prostoru. Bukurešť by v takovém případě mohla po Vídni žádat náhradu škody způsobenou nepřijetím do zóny volného pohybu mezi státy Evropy. Informoval o tom web Financial Times (FT).
Premiér Ciolacu prozradil, že jeho země bude u soudu žádat, aby Vídeň kompenzovala finanční ztrátu kvůli odkladům při přístupových jednáních. Jeho země podle něj přišla o více než 2 % HDP. V minulém roce bylo HDP Rumunska 286 miliard eur.
Rakouské ministerstvo zahraničí obratem odsoudilo výhrůžky Rumunska za neoprávněné. „Bereme to s klidem,“ oznámil mluvčí ministerstva webu FT.
Rumunsku se přístupová jednání do Schengenu poprvé zkomplikovala minulý rok v prosinci. V té době Nizozemsko a znovu Rakousko nepodpořily rumunské ambice stát se členem. Rakouský kancléř Karl Nehammer za hlavní důvod jejich rozhodnutí označily problém Bukurešti s nelegální migrací.
To kritizoval rumunský premiér, podle kterého není možné hledat spojitost mezi rostoucím počtem migrantů v Rakousku s problémem Rumunska kontrolovat své hranice. „Není to pravda. Máme dohodu o společných hraničních hlídkách se Srbskem, abychom předešli problémům,“ řekl Ciolacu.
Později evropské orgány starající se o ochranu vnějších hranic EU oznámily, že rakouská a nizozemská obvinění jsou nepravdivá. Na základě toho Amsterdam oznámil, že podpoří přijetí Rumunska. Informoval o tom web Rádia Romania International.
Rumunsko na přijetí do zóny volného pohybu čeká už více jak 10 let. Poslední zprávy ukazují na to, že si země bude muset ještě počkat, protože Vídeň oznámila, že na jejím postoji z prosince minulého roku se nic nemění. „Dokud Schengen správně nefunguje, nedává smysl přibírat nové členy,“ řekl rakouský ministr vnitra. Společně s přijetím Rumunska nesouhlasí ani s přístupem Bulharska.
Evropská komise dříve oznámila, že Rumunsko i Bulharsko splnily potřebné podmínky pro přístup do zóny volného pohybu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že by měly být obě země do Schengenu přijaty bez dalších prodlev, napsal web Schengenvisainfo.
Na začátku září prezidenti obou zemí – rakouský prezident Alexander Van der Bellen a jeho rumunský protějšek Klaus Iohannis vyjádřili naději, že dojde k vyřešení sporu, informovala agentura Anadolu. Rakouský prezident se v tomto tématu staví už delší dobu do opozice vůči své vlastní vládě. „Rumunsko a Bulharsko splnily podmínky k získání členství. Bojím se o reputaci Rakouska u svých evropských partnerů,“ řekl Van der Bellen.
Rakousko obdrželo minulý rok v přepočtu na obyvatele nejvíce žádostí o azyl v celé EU. Většinou se jedná o migranty bez jakékoliv dokumentace, jejichž pohyb není v Schengenu monitorován.
