Zoufalé rodiny popisují příběhy zajatců teroristů Hamásu

Izraelská armáda (IDF) si myslí, že islamistická militantní skupina Hamás vzala během svých teroristických útoků na Izrael 7. října jako rukojmí nejméně 199 civilistů a vojáků.

Počet rukojmích, který izraelská armáda udává, se v posledních dnech značně zvýšil. V neděli Izraelské obranné síly (IDF) uváděly počet 126, později jej aktualizovaly na 155.

Ozbrojené křídlo Hamásu momentálně hovoří o 200 až 250 zadržených. V pondělí Hamás zveřejnil video, v němž mluvčí vojenského křídla Abú Obajda potvrdil, že skupina drží v zajetí nejméně 200 lidí. Přiblížil, že dalších 50 osob zadržují „jiné frakce a na jiných místech“, aniž by to blíže specifikoval.

Obajda také uvedl, že nejméně 22 rukojmích zemřelo při izraelských náletech na Gazu. Dodal, že neizraelští zajatci, kterých je mezi rukojmími celá řada, jsou „hosté, kteří budou propuštěni, až to okolnosti dovolí“.

Mezi rukojmími jsou děti i staří lidé. Je jisté, že většina z nich jsou civilisté. Někteří z příbuzných dostávali během útoku zběsilé telefonáty nebo textové zprávy. Jiní neslyšeli nic, jen později viděli videozáznamy, které dokazují, že jejich blízcí byli zajati. Mnozí zatím čekají a zoufale se snaží zjistit, zda jsou vůbec naživu.

Po brutálním útoku Hamásu na kibuc Bari, ke kterému došlo brzy ráno 7. října, zmizela z izraelského kibucu desetičlenná rodina. Šedesátiletá Lilach Kipnisová a její manžel, pětašedesátiletý Eviatar Kipnis, se ukrývali ve svém domě, když s nimi ostatní ztratili kontakt.

„V deset hodin jsem se jim snažil znovu dovolat, ale nezvedali to,“ řekl jejich syn, 29letý Jotam Kipnis, pracovník v oblasti lidských práv. Těla Eviatara Kipnise a Avšaloma Harana byla podle webu The Guardian nalezena v úterý 17. října. Ošetřovatel Eviatara Kipnise, Paul Vincent Castelvi, který byl rovněž zabit, je jedním z až tří ošetřovatelů z Filipín, kteří od začátku útoků Hamásu přišli o život.

Zbytek rodiny se ale stále pohřešuje, mezi pohřešovanými je i Lilachina sestra Šošan Haranová, která je zakladatelkou nevládní zemědělské organizace, a její manžel Avšalom Haran. Kromě toho zmizela i jejich dcera Adi Šohamová, její partner Tal Šoham a jejich dvě malé děti, stejně jako další dva příbuzní Sharon Avigdoriová a její dcera Noam.

Rodina Kipnisových má italské občanství díky babičce z otcovy strany, která pocházela z Leghornu a po holokaustu se přes Tunisko přestěhovala do Izraele.

Takových příběhů ale existuje celá řada. Judih Weinsteinová a její manžel Gad Haggai byli podle agentury AP na ranní procházce, když se ozvala střelba a oblohou prolétly rakety. Když se ukryli na poli, uslyšeli nahraný hlas z výstražného systému jejich kibucu v jižním Izraeli, který oznamoval „červený poplach“.

Weinsteinová poté sdílela 40sekundový videoklip ve skupinovém chatu, ve chvíli, kdy Hamás zaútočil na kibuc Nir Oz. To byl poslední kontakt s rodinou. O více než týden později jsou Weinsteinová a Haggai stále nezvěstní.

Jejich rodina použila video k určení poslední známé polohy dvojice a sdílela ho s izraelskou armádou, pátrání ale vyšlo naprázdno. Jejich osud zůstává pro jejich čtyři dospělé děti záhadou.

Dcera Iris neúnavně hledá odpovědi - ze svého domova v Singapuru. Rodina se dozvěděla zlověstné zprávy od záchranářů, podle nichž si Weinsteinová zavolala lékařskou pomoc.

„(Záchranáři) řekli, že na ně stříleli teroristé na motorce a že můj táta je opravdu těžce zraněný. Záchranáři se jí snažili poslat sanitku. Sanitka byla zasažena raketou,“ řekla osmatřicetiletá Weinstein Haggaiová s tím, že s její matkou později záchranáři ztratili kontakt.

Zmizel také Alex Dancyg, 75letý historik zabývající se holokaustem, který se narodil ve Varšavě. Poté, co přesídlil do Izraele, byl po mnoho let dvojím občanem obou národů. Jeho únos bojovníky Hamásu je tragickou událostí, která vyvolala otřes v mezinárodním společenství.

Zejména rodina a přátelé polsko-izraelského historika, kterého v sobotu unesl Hamás, vyzývají k jeho bezpečnému návratu.

„Dancyg je nejvřelejší, nejlaskavější, nejštědřejší a nejtvrdohlavější člověk, jakého znám. Jeho historické znalosti, klid a odhodlání budovat přátelství a porozumění mezi Polskem a Izraelem jsou neomezené! Milujeme ho. Rádi mu nasloucháme a smějeme se s ním. Čekáme na něj. Sdílejte prosím tento příspěvek,“ napsala na Facebook jeho známá Dorota Kozarzewska.

Festival Supernova, jehož součástí byla tři pódia, kemp, bar a jídelna, se stal během útoku místem zřejmě nejhoršího masakru - extremisté zabili přes 260 účastníků akce. Mnozí z dalších účastníků jsou ale podle odhadů v zajetí Hamásu.

Celine Nagarová se ztratila již po cestě na festival. Její manžel Ido Nagar dostal zprávu, že útok přežila, ale její přátelé ne. Z festivalu Supernova bylo pravděpodobně uneseno mnoho dalších lidí, včetně 26leté studentky Ben Gurionovy univerzity Noy Argamaniové a jejího partnera Avinathana Ora.

Z festivalu byl zřejmě Hamásem unesen i třiadvacetiletý Izraelec Hersh Goldberg-Polin, ten byl na festivalu Supernova podle webu The Guardian, který se odvolává na videa šířené na internetu, naposledy viděn, jak ho bojovníci Hamásu nakládají do auta.

Mezi unesenými je také řada cizinců.

Předpokládá se, že z festivalu Supernova byla unesena i 22letá německo-izraelská studentka Shani Louková z Berlína. Její matka Ricarda zatím obdržela pouze informaci, že dcera má těžké zranění hlavy.

Hamás také šíří videa, na nichž jsou rukojmí v některých případech vidět. Na videu zveřejněném Hamásem se objevila Mia Schemová, 21letá Francouzka. Na videu je vidět, jak Schemovou ošetřuje neznámý zdravotník a Schemová prosí o propuštění. Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý požadoval její bezpodmínečné propuštění a video odsoudil jako „odporný čin“.

„Je hanebné brát nevinné lidi jako rukojmí a vystavovat je na odiv tímto ohavným způsobem,“ uvedl Macron, jehož citoval prezidentský palác. Francouzský prezident rovněž uvedl, že jeho vláda spolupracuje s partnery na zajištění propuštění francouzských rukojmích zadržovaných Hamásem.

I rodiče sourozenců Mayi a Itaye Regevových obdrželi video, na kterém je Itay vidět v zajetí v Gaze. Mayin osud zůstává nejistý.

Čtyřicetiletý pracovník z Thajska Owat Suriyasri patří mezi desítky dělníků, u nichž se po útoku média obávají smrti nebo únosu. Suriyasri se do Izraele podle webu The Guardian přestěhoval v roce 2021 za lepšími výdělky a lepší budoucností pro svou rodinu.

Složky palestinského militantního hnutí však v průběhu posledních dnů několikrát varovaly, že rukojmí zabijí, pokud budou složky IDF pokračovat v bombardování civilních cílů v Gaze. Ozbrojené křídlo Hamásu dokonce pohrozilo, že popraví někoho z rukojmích pokaždé, když izraelský nálet zasáhne obyvatele Gazy „v jejich domovech a bez varování“.

Navzdory pokračujícím izraelským náletům v Gaze Hamás v tomto směru žádné další prohlášení neučinil a předpokládá se, že tak neučiní. Hnutí totiž chce pomocí rukojmí vyjednávat - Hamás se důsledně zasazuje o propuštění tisíců Palestinců, kteří jsou v současné době drženi v izraelských věznicích.

Bývalý vůdce Hamásu Chálid Mišál v pondělí podle Reuters prohlásil, že skupina nyní disponuje prostředky k zajištění svobody až šesti tisíc Palestinců, kteří jsou drženi v izraelských věznicích.

„Jedním z cílů této války bylo zajmout izraelské vojáky a důstojníky. Máme dostatek vězňů pro výměnu palestinských vězňů,“ řekl Mišál.

Různé palestinské militantní skupiny již dlouho v rámci nátlaku na izraelské úřady berou rukojmí, napsal web Deutsche Welle (DW).

K jednomu z nejvýznamnějších případů braní rukojmí došlo v roce 1972 během mnichovské olympiády, kdy palestinští ozbrojenci vzali jako rukojmí 11 členů izraelského olympijského týmu. Výměnou za jejich propuštění podle DW požadovali militanti propuštění palestinských vězňů držených v izraelských věznicích. Tato událost vedla k patové situaci, při níž během nezdařeného pokusu o záchranu zahynulo všech 11 rukojmích.

V roce 2011 Izrael vyměnil stovky palestinských vězňů za propuštění jednoho izraelského vojáka, Gilada Šalita, který byl unesen a pět let držen v zajetí Hamásem. Izrael je za věznění Palestinců hojně kritizován OSN a skupinami na ochranu práv. Zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva z července 2023 uvádí, že „v izraelských věznicích je 5000 Palestinců, včetně 160 dětí“.

V červenci zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva na palestinském území podle DW uvedl, že v izraelských věznicích je bez obvinění a soudu zadržováno přibližně 1100 Palestinců, a označil zadržování za „nezákonné“ a „rovnající se mezinárodním zločinům“.