Rozšíření NATO drhne. Erdogan dá možná zelenou Finům, Švédům hrozí blokací

„Pokud se chcete připojit k NATO, vydáte nám tyto teroristy,“ vzkázal Švédům turecký vládce Recep Tayyip Erdogan. V projevu, který následoval jen pár dní po roztržce mezi Švédskem a Tureckem kvůli spálení Koránu při demonstraci krajně pravicového politika ve Stockholmu, také naznačil, že jeho země vstup Švédska do Aliance zablokuje.

„Švédsko bude v šoku,“ citovala ho stanice BBC s tím, že Finsko, druhý žadatel o vstup do NATO, možná dostane příznivou odpověď.

Erdogan zopakoval svůj požadavek na vydání „120 teroristů“, jejichž seznam Švédsko od jeho vlády dostalo. Turecko také chce, aby se Švédsko důrazně distancovalo od zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), která figuruje na seznamu teroristických organizací ve Spojených státech i Evropské unii.

Ve Švédsku ale žije početná kurdská diaspora – větší než ve Finsku – a její členové nehodlají k Erdoganovým požadavkům mlčet. Turecko čerstvě rozčílila demonstrace, na níž Kurdové ve Stockholmu symbolicky oběsili Erdoganovu figurínu.

Už minulou středu přitom turecká Národní bezpečnostní rada řešila na čtyřhodinové schůzce reakci na výše zmíněné pálení Koránu. Po zasedání dospěla k závěru, že je za něj spoluzodpovědná švédská vláda: „Ti, kteří podporují a zůstávají nakloněni k takovýmto akcím, se stali spoluviníky zločinu z nenávisti,“ píše se v prohlášení rady. Provokace krajně pravicového dánského politika však nejspíš měla ruské pozadí, jak jsme psali zde.

Už minulé úterý Turecko zrušilo plánovaná únorová jednání v Bruselu, kde se měli sejít představitelé NATO jak s Turky, tak i se zástupci obou kandidátských států. Nový termín zatím stanoven nebyl.

Pokud by Turci švédský vstup do NATO skutečně zablokovali, šlo by o bezprecedentní spor v Alianci. Někteří politici přišli s návrhem jak turecký odpor otupit – americká senátorka Jeanne Shaheenová například vyzvala administrativu Joea Bidena, aby Turecku v takovém případě neprodávala stíhačky F-16. Biden ale zatím trvá na tom, že prodej letounů a rozšíření Aliance jsou dvě rozdílné věci a mají se posuzovat odděleně.

O krok blíže než Švédsko je Finsko, které nyní čelí dilematu, zda případně vstoupit do Aliance bez svého západního souseda. Finský prezident Sauli Niinistö v pondělí na twitteru oznámil, že o situaci ohledně přihlášky do NATO mluvil s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem. „Blízké kontakty pokračují,“ napsal.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl, že by se jeho země měla k Alianci připojit ve stejný čas jako sousední Švédsko. V minulosti se naopak vyjádřil v tom smyslu, že možná bude Finsko muset vstoupit dříve než jeho soused.

V jedné věci už ale Turkům oba severské státy ustoupily – zrušily embargo na dovoz zbraní, které na Ankaru uvalily v roce 2019. Tehdy šlo o reakci na tureckou vojenskou ofenzivu proti syrským Kurdům, kteří byli západním spojencem v boji proti teroristům z takzvaného Islámského státu.

Jak informoval server Al-Monitor, Finsko začne znovu vyvážet ocel do Turecka. To v posledních letech nebylo možné, protože ocel se využívá právě ve zbrojním průmyslu. Firma Hiilux tak v následujících letech vyveze do Turecka na 12 tisíc tun oceli, odběratelem bude společnost BMC, která vyrábí vozidla pro tureckou armádu. Minulou středu to oznámilo finské ministerstvo obrany.

O separátním vstupu Finska do NATO mluvil i šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu, podle něhož by jeho vláda mohla přihlášky obou zemí posuzovat odděleně. „Je fér rozlišovat mezi problematickou a méně problematickou zemí,“ citoval ministra server Duvar. Právě zrušené zbrojní embargo bylo v případě Finska zřejmě pro Turecko jediným problémem.

Obě země stále doufají, že se k Alianci oficiálně přidají na červencovém summitu ve Vilniusu. To už bude po tureckých prezidentských volbách, které by se podle Erdoganova rozhodnutí měly uskutečnit 14. května. Právě volby mohou být podle skandinávských politiků jedním z důvodů Erdoganova dosavadního odporu – důrazem na kurdské téma si turecký autokrat může získat podporu tamních nacionalistů.

Turecko nicméně není jedinou zemí NATO, která rozšíření ještě neratifikovala. Neučinili tak ani Maďaři, kteří bilaterální problémy s oběma zeměmi nemají, alespoň ne v bezpečnostní oblasti. Švédští i finští politici však v rámci EU patří k těm, kteří prosazují tvrdý postup vůči Orbánovu režimu a jeho porušování pravidel právního státu.