Gruzínský parlament schválil „ruský“ zákon, země se bouří

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Snahy Gruzie integrovat se na Západ pomalu uvadají. Vláda navzdory masivním dlouhodobým protestům, které zachvátily Tbilisi, a důrazným varováním Evropské unie prosadila v úterý v posledním čtení zákon o zahraničním vlivu.

Pro hlasovalo 84 ze 150 poslanců, 30 bylo proti, další se zdrželi. Vládní a opoziční poslanci se během projednávání poprali, ale je nutné říct, že rvačky nejsou v gruzínském parlamentu neobvyklé.

Předloha zákona vyžaduje, aby se organizace, která dostává více než pětinu svého rozpočtu ze zahraničí, zaregistrovala jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“.

Legislativa podle protestujících a opozice přiblíží zemi k ruskému autoritářství. Ostatně režim Vladimira Putina využil podobný zákon k tomu, aby zlikvidoval opozici a nezávislá média v zemi. Vláda tvrdí, že zákon vnese větší jasno do financování nevládních organizací.

Nyní se gruzínská verze tohoto zákona dostává na stůl prezidentce Salome Zurabišviliové, která už dříve oznámila, že ho bude vetovat. Ani to ale jeho schválení nezastaví, protože pak se vrací zpět do parlamentu, kde má většinovou podporu, jak už se několikrát ukázalo.

Atmosféra v zemi, která nyní znovu míří do náruče svého většího souseda, se přiostřuje. Zpočátku poklidné protesty se proměnily v tvrdě potlačované akce. I v úterý se okolo budovy parlamentu shromáždili demonstranti, kteří se střetli s policií.

Ačkoliv zákon zatím neplatí, k výpadům vůči opozičním politikům a nezávislým organizacím dochází stále častěji.

„Stalo se to na dvoře nedaleko mého domu, kam jsem šel sám. Chci všem, svým přátelům, říct, že tenhle režim skončil, že nás nemohou zastrašit, že nás nemohou donutit kleknout, že tohle je jejich konec,“ vzkázal opoziční politik Dimitri Chikovani v gruzínské televizi ještě se zakrváceným obličejem.

Jen pár chvil předtím ho přepadla a brutálně zbila skupina pěti mužů, když se vracel do svého bytu v Tbilisi.

Chikovani se účastnil podobně jako další desetitisíce Gruzínců protivládních protestů, které požadují stažení zákona o zahraničních agentech. Doposud největší demonstrace se konaly v sobotu, kdy se podle odhadů do centra gruzínské metropole vydalo asi sto tisíc lidí. Demonstranti vycházejí do ulic s vlajkami Gruzie i Evropské unie.

Politik přitom nebyl jediný, na koho se podobné útoky minulý týden zaměřily. Neznámí útočníci brutálně zbili také další opozičníky. Ve stejných dnech začaly také nenávistné útoky na nezávislé organizace, na jejichž kancelářích se začaly objevovat kritické letáky.

Zákon o „zahraničních agentech“ bude - až nabyde účinnosti - uvalovat na organizace financované ze zahraničí přísné restrikce. Úřady budou smět monitorovat jejich činnost, donutit je ke sdílení citlivých informací a ukládat jim vysoké pokuty.

Na snahy vlády o zavedení takové legislativy reaguje i Evropská unie, která nedávno udělila Gruzii po letech úsilí status kandidátské země. Nyní je ale cesta kavkazské země do Unie ohrožená.

Gruzínci se přitom v drtivé většině podle průzkumů veřejného mínění shodují na tom, že by země měla vstoupit do EU.

Nynější dění v zemi tak ilustruje rozpolcenost Gruzie v jejím směřování. Kavkazská země se ve vlnách snaží ruský vliv omezit už od rozpadu Sovětského svazu, jehož byla součástí. Nikdy se jí to ale zcela nepodařilo.

„Dneska je Gruzie někde na půli cesty. Může to být ospravedlněno strachem z přelití konfliktu a prioritou vlády zachovat mír a stabilitu v zemi,“ poznamenala v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy bývalá gruzínská diplomatka Natalie Sabanadze. „Výsledkem ale je, že Rusové Gruzii za takový přístup chválí,“ dodává.

Dokonce i dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, ve které většina Gruzínců pevně podporuje napadenou zemi, stát na oficiální úrovni stojí někde uprostřed mezi Západem a Východem. Vláda se i přes postoje velké části veřejnosti zdráhá vazby s Kremlem zcela přetrhat.

„Gruzínci mají pocit, že bojují za svou budoucnost a svobodu. Není to pro ně pouze o tomto zákonu, protože pokud projde, Gruzie se bude přibližovat Rusku a to by pro Gruzínce znamenalo velkou prohru,“ řekl už dříve pro Seznam Zprávy Nika Gurini, který se jako zakladatel neziskové organizace sám protestů účastní.

Gruzínský sen se přitom nesnaží o schválení kontroverzního zákona poprvé. Loni však po protestech, které byly ještě menší než ty nynější, návrh stáhl.

Zemi také čekají na podzim parlamentní volby, ve kterých bude strana vedená z pozadí oligarchou Bidzinou Ivanišvilim usilovat o opětovné získání většiny. Načasování procesu schválení zákona o zahraničních agentech někteří opozičníci dávají do souvislosti právě s kampaní před volbami. Vládní straně by se mohlo hodit umlčet kritické hlasy.