Rozdrobení území, „dobrovolný“ odchod. Izrael porcuje Gazu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jedním z nejhustěji obydlených území na světě bylo Pásmo Gazy už dávno před válkou. OSN dokonce v roce 2012 varovala, že Gaza nebude v roce 2020 k žití.

Nyní má žít přes dva miliony lidí ještě na podstatně menším prostoru - značnou část z 365 kilometrů čtverečních přeměnil Izrael v „bezpečnostní zóny“. Ve středu pak ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že politika Izraele je jasná - do Gazy nevstoupí žádná humanitární pomoc.

Časopis The Economist už minulý týden napsal, že mu izraelští generálové potvrdili plán na vyklizení celé oblasti okolo města Rafah. Toto území, vymezené na severu koridorem Morag a na jihu podél egyptských hranic takzvaným Filadelfským koridorem, představuje pětinu Gazy. Obdobné, byť menší nárazníkové pásmo vzniká i na severu a také kolem koridoru Necarim uprostřed.

Analytici Hugh Lovatt a Muhammad Shehada z think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) v této souvislosti píší o tom, že izraelská armáda prosazuje strategii „pěti prstů“, jejímž cílem je rozdělit Gazu na malé, izolované a přeplněné enklávy.

Klíčem k tomu je zřízení širokých izraelských „koridorů“ s kontrolními stanovišti, která zároveň slouží jako startovací rampy pro pravidelné izraelské nálety do zbytku Gazy.

Izrael tak kopíruje způsob, jakým se snaží prostřednictvím územní fragmentace ovládnout Západní břeh Jordánu. Koridory vyžadují rozsáhlou demolici palestinských domů, masové vysídlování a výstavbu nové izraelské infrastruktury.

(Text pokračuje pod mapou.)

V sobotu izraelská armáda oznámila, že dokončila vybudování koridoru Morag, který odřízl Rafah a jeho okolí od zbytku Pásma Gazy. Jak poznamenal The Economist, výraz Morag je vzkazem krajně pravicové vlády Benjamina Netanjahua svým nacionalistickým voličům - právě takto se totiž jmenovala jedna z židovských osad, kterou nechal v roce 2005 vyklidit tehdejší premiér Ariel Šaron. Osada se nacházela mezi palestinskými městy Rafah a Chán Júnis. Nyní jsou na místě opět izraelští vojáci.

Mluvčí izraelské armády v sobotu vydal nové příkazy k nucenému vysídlení pro několik čtvrtí v Chán Júnisu a varoval před bezprostředním útokem „velkou silou“. Ten má být reakcí na rakety Hamásu vypálené na Izrael z této oblasti. Oznámení přišlo v době, kdy už na Chán Júnis útočilo izraelské dělostřelectvo i drony - při útocích byli zabiti dva lidé.

V neděli pak IDF zaútočily na nemocici Al-Ahlí ve městě Gaza. Výsledkem bylo 21 mrtvých včetně několika dětí, informovala agentura AP. Al-Ahlí je poslední velkou nemocnici, která na severu Gazy poskytuje neodkladnou péči.

Nemocnici Al-Ahlí provozuje jeruzalémská biskupská diecéze, která útok odsoudila a v prohlášení uvedla, že k němu došlo na „Květnou neděli, začátek Svatého týdne, nejposvátnějšího týdne křesťanského roku“. V úterý pak následoval útok na polní nemocnici u Chán Júnisu.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac Gazanům vzkázal, že jim nabízí „poslední šanci vyhnat Hamás a propustit všechna rukojmí, čímž zastaví válku“. Těm, kteří budou chtít odejít, to Izrael umožní, ujistil.

Znovu tak zmínil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na vyhnání více než dvou milionů Palestinců, kteří by se podle něj měli přesunout do některé z okolních arabských zemí. Ty to však striktně odmítají a experti označují plán Bílého domu za etnickou čistku.

Podle zdrojů The Economist je vytvoření nárazníkových zón částí širšího plánu, který má vyhnat Gazany z měst a vesnic, kde žili, na pobřeží. Ve městech by pak zůstali jen teroristé z Hamásu, s nimiž by izraelská vláda bojovala.

Navzdory obří vojenské převaze je ale ani po 15 měsících války nedokázala porazit a Hamás je stále schopen alespoň sporadicky vystřelovat na Izrael rakety. V delším časovém plánu je pak „dobrovolný“ odchod obyvatel Pásma Gazy.

Někteří izraelští důstojníci se domnívají, že koridor Morag může sloužit i k tomu, aby Izrael dovážel civilistům na pobřeží humanitární pomoc. Tu před měsícem zastavil s argumentem, že vytvoří tlak na Hamás.

Do blokování kamionů s pomocí měl přitom Izrael politiku, že distribuci svěřoval mezinárodním organizacím. Podle generálů se tím chtěl vyhnout opětovné okupaci Gazy. To už by do budoucna nemělo platit a lidem na pobřeží by ji měli dodávat přímo izraelští vojáci.

Zásoby přitom docházejí a v Pásmu Gazy panuje katastrofální situace. Světový potravinový program uzavřel 25 pekáren, které v oblasti provozoval, protože jim už kvůli blokádě nemůže dodávat mouku ani palivo.

Gazanské rodiny si nyní samy upéct chleba nemohou - plyn na vaření stojí nejméně 250 šekelů (asi 1500 korun) za kilogram, 25kilogramový pytel mouky pak přijde na 500 šekelů (asi 3000 korun). Ještě předtím, než Izrael zastavil přísun veškeré pomoci do Gazy, byly ceny více než stonásobně nižší.

Většina obyvatel Gazy má nyní podle The Economist přístup k pouhým šesti litrům vody na den. Kapacita odsolovací stanice na jihu Pásma Gazy totiž spadla o 85 procent poté, co jí Izrael přestal dodávat elektřinu.

Podle ředitele Mezinárodního záchranného výboru (International Rescue Committee) je situace v Pásmu Gazy hlubokým selháním lidskosti. Šéf organizace David Miliband v březnovém rozhovoru pro stanici CNN připomněl, že v Pásmu už zemřelo hlady 24 dětí. „To už není o rétorice nebo politice, to je o přežití,“ zdůraznil muž, který byl v minulosti britským ministrem zahraničí.