„Neustoupím.“ Macron v televizním rozhovoru překvapil

V jihofrancouzském Toulouse blokovali železničáři nádraží, na západě země zase zaměstnanci znemožnili provoz přístavu v Brestu. Ve čtvrtek pak odbory na protest proti důchodové reformě očekávají stávky v 50 procentech základních a středních škol.

V této vyhrocené atmosféře vystoupil vůbec poprvé od schválení reformy, která mění věk odchodu do penze ze 62 na 64 let, prezident Emmanuel Macron.

Několik dní trvající spekulace o výměně vlády nebo vyhlášení referenda utnul Macron už den předem, kdy je při setkání s poslanci odmítl. Ve středečním televizním rozhovoru s dvěma televizními moderátory potvrdil, že reformu stáhnout nehodlá: „Tento text bude pokračovat ve své demokratické cestě. Vláda jej připravila po měsících konzultací, po diskuzi v parlamentu ho pozměnila,“ hájil reformu Macron s tím, že je nezbytná.

„Říkám to Francouzům, nedělá mi to radost. Raději bych ji nedělal,“ řekl a poukázal na to, že když začínal pracovat, bylo v zemi na 10 milionů penzistů. Dnes jich už má Francie 17 milionů a ve třicátých letech jich bude mít 20 milionů.

Když mu moderátor Julian Bugier připomněl, že si podle průzkumů přeje stažení reformy na 70 procent obyvatel, Macron odvětil: „Mezi krátkodobými průzkumy a obecným zájmem země volím obecný zájem země.“

Připustil sice, že pokojné protesty statisíců lidí, kteří v posledních dnech a týdnech po celé zemi demonstrují, jsou legitimní, vymezil se ale proti násilí a nepokojům. Argumentoval přitom útoky proti několika poslancům a starostům, k nimž v posledních týdnech došlo.

Macronovi kritici ale vidí jediné řešení: „Když 70 % občanů a všechny odbory měsíce odmítají vaši reformu, když nemůžete najít většinu v Národním shromáždění, když i vaši příznivci pochybují, nejlepší je neuvrhnout zemi do chaosu tvrdohlavostí, že? Řešení je jednoduché: stažení (reformy),“ vzkázal hlavě státu například europoslanec Raphaël Glücksmann.

Důchodová reforma je nicméně jedním z bodů, na kterém nynější hlava státu staví svoji politiku. Kdyby se reformu nepodařilo prosadit, byl by Macronův druhý mandát neúspěšný nehledě na zbylé tři roky. Reformu chtěl ostatně prosadit už po svém prvním vítězství v prezidentských volbách, tehdy mu to ale znemožnila pandemie koronaviru.

Macron vyslovil v rozhovoru jasnou podporu premiérce Elisabeth Borneové a vymezil se proti kritice kvůli použití ústavního článku 49.3, jenž vládě umožňuje obejít hlasování parlamentu: „Elisabeth Borneová si přála převzít odpovědnost své vlády. Tomu se říká 49.3… Řekla parlamentu: Pokud máte alternativní většinu, nechte ji promluvit. V pondělí se ukázalo, že žádná alternativní většina neexistuje,“ narážel Macron na dva neúspěšné opoziční pokusy o vyjádření nedůvěry vládě.

Kvůli důchodové reformě stávkují také pařížští popeláři. Podívejte se, jak to kvůli tomu vypadá v ulicích francouzské metropole.

Současnou nespokojenost společnosti s politikou přičítá i jiným faktorům, než je jen penzijní reforma. Do příštích měsíců proto plánuje předložit nové zákony o migraci a snahu o opětnou industrializaci země, která by ale měla jít ruku v ruce se snižováním emisí.

Macron se také pochlubil úspěchy svých vlád, jako je pokles nezaměstnanosti z 9 na 7 procent a růst minimální mzdy o 9,5 procent za poslední rok a půl, což je více, než kolik byla v zemi inflace.

„Pokud bych měl něčeho litovat, pak toho, že se mi nepodařilo přesvědčit lidi o potřebě této reformy, což mě netěší. Ale já nežiji lítostí. Žiji vůlí, houževnatostí, odhodláním, protože miluji naši zemi, naše krajany,“ řekl v závěru rozhovoru Macron.

Už v úterý naznačil, co se od jeho dlouho očekávaného vystoupení dá čekat. Na schůzce s vlastními poslanci v Elysejském paláci řekl, že na penzijní reformě trvá a vyloučil další kroky, o nichž se v posledních dnech spekulovalo: nerozpustí parlament, nesvolá ke spornému zákonu referendum, a dokonce ani nechystá rošády ve vládě.

Macron je ale podle slov účastníků schůzky připraven „naslouchat hněvu a chlácholit“, i když dav podle něj tváří v tvář voleným funkcionářům „nemá legitimitu“. Naznačil také, že dříve, než začne jakkoliv jednat, vyčká na rozhodnutí Ústavní rady o zákonu.

V době, kdy Macron vystupoval, protestovaly po celé Francii tisíce lidí. Někteří z nich blokovali křižovatky, ve 13 procentech čerpacích stanic docházelo palivo kvůli stávce v rafinériích.