Hlavní obsah

Rozbité sklo, trosky aut a krev. Přeživší popisují ruský útok na humanitární konvoj

Foto: Profimedia.cz

Vyšetřovatelé zkoumají místo smrtícího ruského raketového útoku na humanitární konvoj v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny.

Několik stovek aut bylo na cestě do Ruskem okupovaného území v Záporoží, když je zasáhla ruská raketa. Výbuch si vyžádal 30 obětí a desítky zraněných. Přeživší hovoří o hrůze, kterou prožili.

Článek

Každý den pustí ruská vojska na okupovaná území jen 150 vozidel. Auta a mikrobusy v humanitárním konvoji bývají plné věcí, které lidé vezou do okupovaných oblastí, jako léky, oblečení, potraviny i hračky.

Někteří chtějí vyzvednout své příbuzné a odvézt je na území pod ukrajinskou kontrolou v souvislosti s obavami, že po páteční ruské anexi čtyř ukrajinských území zde zůstane mnoho lidí uvězněno.

Vasylivka je v současnosti jediné fungující kontrolní stanoviště, kudy se mohou civilní vozidla dostat na Ruskem okupované území. V pátečních ranních hodinách se tu shromáždily desítky vozidel, aby počkaly na připojení k humanitárnímu konvoji, který každý den směřuje do okupovaných měst jako Mariupol a Melitopol.

Asi 50 kilometrů od Záporoží kolonu vozidel zasáhla ruská střela. Výbuch poničil auta, roztříštil jejich sklo. Podle ukrajinské policie zemřelo 30 lidí, dalších 88 je zraněných.

Některé z obětí zemřely okamžitě, jiným se podařilo z aut vymanit a odpotácet se pár kroků, než zraněním podlehly. Policie a vojáci ukládali těla mrtvých do černých pytlů a prohledávali peněženky a kabelky, aby oběti identifikovali, popsal dění na místě deník The Guardian.

Fotografie z ruského útoku na humanitární konvoj

Zpravodajské agentury přinesly první snímky z místa, kde podle gubernátora Záporožské oblasti Oleksandra Starucha v pátek zasáhla ruská raketa civilní humanitární konvoj. Na parkovišti poblíž města Záporoží zemřelo nejméně 25 lidí.

V autech zůstala i po výbuchu těla lidí, některá ležela na zemi mezi vozidly nebo u blízké kavárny. Nedaleko byly pohozené jejich věci, popisuje reportér agentury AFP.

„Teror pokračuje. Zabíjení pokračuje. Šestnáct raket bylo odpáleno pomocí protivzdušné obrany S-300,“ okomentoval útoky zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Čtyři rakety měly podle něj dopadnout nedaleko tržiště s autodíly, kde se shromáždil humanitární konvoj.

Jedním z přeživších útoku je Kateryna Holoborodová, která pro stanici BBC ještě v šoku vyprávěla o události. „Dorazili jsme do fronty, abychom se připojili ke koloně jedoucí směrem k Chersonu. Vystoupili jsme, abychom se podívali, kolikátí jsme ve frontě. Vzápětí dopadla první raketa. Upadli jsme na zem. Pak druhá zasáhla prostředek fronty. Všude bylo sklo, lidé křičeli a utíkali. Moc si toho nepamatuji. Bylo to velmi děsivé.“

Úřad místního guvernéra označil útok za teroristický čin ruské armády. „Není pochyb o tom, že je to úmyslný válečný zločin. Vždycky říkají, že míří na vojenský objekt, a zasáhnou něco jiného. Ale v blízkosti toho místa žádné vojenské objekty nejsou. Proto není pochyb o tom, že jde o teroristický čin,“ uvedl pro The Guardian mluvčí úřadu Volodymyr Marčuk.

Život 56letého Viktora podle jeho výpovědi zachránilo to, že odešel z konvoje pro kávu. Když přišel první výbuch, schoval se, zatímco lidé okolo něj začali utíkat. Okolo sebe pak viděl nehybná těla a krev, popsal pro AFP. Šokované lidi pak podle přeživších obcházeli ruští vojáci, kteří jim tvrdili, že útok přišel z ukrajinské armády.

Útěk z anektovaných území

Humanitární konvoj funguje rovněž z druhé strany. Na stejné silnici, ale o pár kilometrů blíže k Chersonu stojí v protisměru další stovky aut ve frontě a čekají, až budou moci okupovaná území opustit.

Z Melitopolu tudy utíká i Naďa Nekustorová se svou dcerou a manželem. Popisuje, že je donutila eskalace událostí v posledních dnech. „Jedeme z Melitopolu. Nevrátíme se, dokud nebude zpátky pod ukrajinskou kontrolou. Moji rodiče tam zůstávají, což nám dělá starosti, ale chtěli jsme odjet, protože Rusové řekli, že od 1. října přechod pro muže uzavřou.“

Stovky Ukrajinců se snažily v posledních dnech opustit okupovaná území. V pátek ruský prezident Vladimir Putin podepsal jejich anexi a označil je za součást Ruska. Ukrajinci mají obavy, že by toto nezákonné připojení oblastí mohlo vést k uzavření hranic i rekrutaci ukrajinských mužů do bojů v rámci vyhlášené částečné mobilizace na ruském území.

Anexi Kreml obhajuje výsledkem pseudoreferend, která zinscenoval ve čtyřech okupovaných oblastech. Uznání těchto hlasování ale již předem zamítl Kyjev i jeho západní spojenci.

„Byl to vtip. Hlasovací lístek byl okopírovaný kus A4. Nebyly na něm žádné pečetě ani čísla, podle kterých by se dalo poznat, že jde o pravý hlasovací lístek. Všechno to bylo falešné,“ popsal její manžel Dymytro.

Okupovaná území opouští celé vesnice, cestu jim ale komplikují ruští vojáci, kteří je podle výpovědí otáčí zpět. „Všichni se snaží odejít. Ale z naší vesnice pouštěli každý den jen několik aut, takže jsme se museli vracet. I další lidé se snaží odejít přes Krym do Polska a Evropy,“ popsal jeden z prchajících pro The Guardian.

Doporučované