Z levné „hračky“ je extrémně smrtící zbraň. Bojiště už nikdy nebude stejné

Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Drony ve smyslu létajících strojů bez posádky existují už dlouho. Dokonce velmi dlouho, pokud se vrátíme až k vypouštění zapálených draků čínskou armádou nebo rakouskému útoku na Benátky pomocí vybuchujících balónů v roce 1849. Drony byly použity ve Vietnamu, ve válce v Kosovu, v Afghánistánu, Iráku a velmi intenzivně i v konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu.

Válka na Ukrajině tedy není ani zdaleka první, ve které se drony používají. Není ani první, v níž hrají bezpilotní stroje důležitou roli. Nicméně na Ukrajině nastal zásadní přelom, kdy kvantita doslova přerostla v novou kvalitu: drony už nejsou provizorním doplňkem, ale jednou z hlavních zbraní.

Velitel ukrajinské 53. brigády bojující u Avdijivky nedávno ukrajinskému reportérovi řekl, že jediná pozice bráněná asi stovkou mužů byla za dva dny napadena 35 ruskými kamikadze drony. To je jeden útok dronu zhruba každých 80 minut. Drony jsou na frontě všudypřítomné, a nejen podle zmíněného velitele se tedy pozornost vojáků upíná v první řadě právě na nebezpečí ze vzduchu.

Přítomnost malých létajících strojů znamená nebezpečí: ať už jde o riziko ostřelování na základě přenášeného obrazu, shazované granáty nebo přímo kamikadze útoků strojů řízených z pohledu první osoby (FPV – First Person View).

Není divu, že podle informací od vojáků na frontě – statisticky pochopitelně nepotvrzených – kamikadze drony v posledních měsících způsobily na ukrajinské straně víc ztrát než ruské dělostřelectvo. Děla, minomety a raketomety přitom dlouhodobě měly na svědomí zhruba 80 % obětí.

Obě strany hledají způsob, jak se proti nové hrozbě bránit. A i když nejsou dosavadní pokusy zcela neúspěšné, údery dronů se eliminovat nepodařilo – a jen tak ani nepodaří. Všudypřítomné nebezpečí vedlo k tomu, že na ruské straně se objevily kartičky s modlitbou ke sv. Barboře za ochranu proti „ďáblovým dronům“.

Z původně nezvyklé a exotické zbraně, kterou obě strany začaly spontánně používat díky technologickým nadšencům, se zejména ve druhém roce války stal běžný nástroj ničení. Změna je patrná i z dostupných čísel, byť jde často jen o kvalifikované odhady. Analýza think tanku RUSI v květnu uváděla, že Ukrajina přichází o 10 tisíc dronů měsíčně, a nejméně tolik jich tedy i nasazuje (protože dronů nikdy na bojišti neubylo, jen jich přibývá).

V prosinci ukrajinská vláda oznámila, že během měsíce se vyrobí 50 tisíc kamikadze dronů. Byť přesnější výraz možná je „smontuje“, protože drony vznikají z velké části z dovážených součástek, v první řadě čínských (Čína sice předloni v září vývoz dronů oficiálně omezila právě kvůli válce na Ukrajině, ale v praxi embargo zatím nemá dopad na dostupnost).

Letos chce Ukrajina vyrobit celkem milion dronů, tedy kolem 80 tisíc měsíčně. Stále větší důraz je vidět i na aktivitě dobrovolnických skupin, které Ukrajinu podporují, včetně těch českých, a které se stále více zaměřují právě na dodávky malých kamikadze. I v Česku se staví FPV drony pro Ukrajinu, třeba díky organizaci Team4Ukraine.

Kdybychom měli věřit oficiálním ruským údajům, tamní průmysl už jich teď vyrábí řádově statisíce. To se nezdá pravděpodobné, protože na frontě tak jednoznačná převaha není patrná. Zároveň však Rusko rozhodně nezaostává.

Původně dobrovolnické snahy nakoupit a dostat drony k jednotkám dostávaly v průběhu roku 2023 stále oficiálnější charakter. Postupně je pod svá křídla zcela přebralo ministerstvo obrany, které se často sice chlubí výsledky práce dobrovolníků, zároveň ale zjevně podporuje rozvoj nasazení FPV dronů.

Na Ukrajině se používá mnoho bezpilotních systémů, ale obecně platí trend, že co je malé, je i účinné. Souvisí to s celkovou situací na bojišti, kde efektivní protivzdušná obrana výrazně omezuje pohyb velkých (a drahých) strojů. Letadla či drony, na které se vyplatí vystřelit velkou (a drahou) střelu, se v jejich dosahu nemohou pohybovat dlouho.

Byť se tedy na obou stranách vyskytují drony velikosti menších letadel, klíčovou roli hrají ty výrazně menší, řádově v desítkách centimetrů.

Velkou část tvoří komerčně dostupné drony především od čínských firem. Protože vojenské rozpočty na takové prostředky dlouho nemyslely, schopnost i malých jednotek získávat peníze na sociálních sítích a napojit se na dobrovolnické nebo vládní dárcovské programy výrazně ovlivňuje jejich efektivitu v boji.

Použití dronů pro průzkum a řízení boje je na Ukrajině už zcela běžné. Ukrajinští vojáci si opakovaně stěžují, že během výcviku v zemích NATO se zdůrazňuje, že velitelé by měli být blízko fronty. Drony, s nimiž západní armády nemají moc zkušeností, podle nich umožňují, aby velitelé zůstávali vzadu a přesto měli přehled a mohli jednotky dobře řídit.

Stále větší podíl malých strojů připadá na tolik zmiňované kamikadze FPV drony. Obvykle jde o na míru připravené stroje, často odvozené od závodních, které pilot řídí přes brýle s přenosem obrazu z kamery na špici stroje.

Důležitost FPV dronů ukazuje i jeden konkrétní příklad. Drony byly tentokrát ruské, ale podobnou taktiku používají obě strany. Navíc informace o této události potvrdil kromě ruských zdrojů i obecně velmi spolehlivý ukrajinský projekt DeepState, takže ji lze brát za dobře doloženou.

Došlo k ní loni na podzim na jižní frontě, v oblasti mezi Staromajorskem a Pryjutnem a zdokumentovaly ji – jak jinak – ruské drony. Záběry zachycují úspěšný útok pouhých čtyř ruských pěšáků na ukrajinské pozice, které bránilo 13 mužů.

Rusové nejprve provedli útok kamikadze dronem na ukrajinský zákop a zabili kulometčíka a tři další vojáky. To připraveným pěšákům umožnilo překonat nebezpečný terén k druhému zákopu, který byl mezitím cílem náletů dalších dronů. Z pěti obránců byli tři zabiti, další dva se zachránili spolu se skupinou čtyř mužů, kteří se sice skryli v zesíleném krytu, ale nemohli se účinně bránit.

V šachu je držela kombinace palby granátometů, dronů a čtyř útočníků. Obráncům tak nezbylo než ustoupit, aby se zachránili. Rusům se tak podařilo beze ztrát obsadit pozici za cenu osmi relativně levných dronů, zatímco ukrajinská strana přišla o několik set metrů terénu, a především sedm vojáků.

Na příkladu je vidět, nejen jak důležité je v bojích dobré opevnění, ale i jak nezbytná je spolupráce různých složek. Útok mohla zastavit ukrajinská děla, minomety nebo možná i prostředky elektronického boje, ale samotní muži v zákopech byli bezmocní.

Hlavní výhodou dronů je nízká cena za přesnost. Používají se a fungují jak obdoba drahých naváděných střel. Nejsou sice tak ničivé, může je zastavit síť nebo pletivo, je možné jejich signál vyrušit a v některých (velmi vzácných) případech větší drony zničila palba z ručních zbraní, ale cena a dostupnost jsou bezkonkurenční.

Ukrajinská protitanková střela Stugna-P vyjde na 20 tisíc dolarů, americké Javeliny ještě asi na dvakrát víc. FPV drony stojí zhruba od 400 do 1200 dolarů podle vybavení, velikosti, či doletu.

V rukou zkušeného operátora ovšem mohou vklouznout do krytého zákopu či proletět oknem do domu, ve kterém se skrývají vojáci či technika a vyřadit cíle s násobně vyšší vojenskou i finanční hodnotou. Jeden ukrajinský pilot FPV, s nímž mluvili reportéři deníku The Guardian, si například nárokoval zničení pěti tanků, pěti obrněných transportérů a dvou bojových vozidel pěchoty.

Svědectví z fronty naznačují, že občas se na operátory dronů přeškolovali právě specialisté na protitankové zbraně. Zatímco drahé munice pro jejich původní zbraně není dnes k dispozici více než na začátku války (často spíš naopak), dronů je relativně dost a plní podobné úkoly.

A navíc mají další obrovskou výhodu: mohou útočit na cíle, na které samotný operátor prostě nedohlédne. Stačí, aby měl s dronem rádiové spojení. Což se nejsnáze dělá tak, že mezi nimi nejsou žádné překážky – v podstatě na sebe „vidí“, jen nejsou omezeni limity lidského zraku. Jednodušší provoz dronů je mimochodem jeden z důvodů, proč se i v této válce vyplatí držet pozice ve vyšší poloze než protivník.

Druhou možností je využít další dron jako prostředníka pro spojení. I to je široce využívané, byť je to složitější a hrozí riziko ztráty obou strojů. Zato dává dronům nové možnosti.

Obvykle FPV drony představují riziko v pásmu kolem 10 km od fronty. Ukrajinská armáda ovšem nedávno zveřejnila video, které podle všeho ukazuje úder malého FPV dronu 30 km za frontou, tedy podstatně dál, než kam vystačí baterie běžných dronů.

Útočící stroj zřejmě na místo donesl větší dron, který pak mohl sloužit i k přenosu signálu. Jako „mateřský dron“ mohl posloužit například upravený zemědělský dron, pro který ukrajinská strana používá typové označení Upír. Jde o velké zařízení, které je dosti (ne úplně) odolné proti rušení a má dostatečnou nosnost i dolet. Je to příklad, že drony jako zbraň se stále rozvíjejí do nových podob.

V roce 2023 jedna z nich – kamikadze FPV drony – „dozrála“ do stavu, kdy představuje snad nejnebezpečnější zbraň této války – alespoň co do počtu obětí z řad techniky i živé síly. A zatím vše nasvědčuje, že i přes úpornou snahu najít protiopatření, si i letos tento neveselý primát mohou snadno udržet.