Rodiště Zelenského bez vody. Ocelárny zastavily výrobu. Štěstí mají ti v přízemí

Od začátku ruské invaze má jihoukrajinské město Kryvyj Rih problémy s dodávkami vody už podruhé. Loni v září to bylo poté, co Rusové poškodili nádrž Karačunivské přehrady a pokusili se zaplavit část města. Letos jsou problémy ještě vážnější.

Kvůli katastrofě na Kachovské přehradě přišlo město s více než 600 tisíci obyvateli o podstatný zdroj zásobování pitnou vodou. Ve čtvrtek přesně ve 3:20 ráno totiž klesla hladina Kachovské nádrže tak nízko, že jímání vody pro Kryvyj Rih už není možné.

Rodné město prezidenta Volodymyra Zelenského je od Nové Kachovky, kde se nacházela hráz obří nádrže, vzdálené vzdušnou čarou 130 kilometrů. Zničení hráze ho však přímo ovlivňuje, protože přehrada dosud městu zajišťovala 70 procent dodávek vody.

V některých čtvrtích města z obchodů ve velkém mizela balená voda už první den pro protržení hráze. V potrubí totiž na některých místech poklesl tlak. Úřady obyvatele vyzvaly, aby nepanikařili a přestali si dělat zásoby vody napouštěním van - spotřeba vody se totiž krátce po rozšíření zprávy o katastrofě na Dněpru zdvojnásobila. Výhodu mají obyvatelé prvních pater, protože do těch vyšších už voda nevystoupá.

Potíže se ale zdaleka netýkají jen domácností. V ohrožení je teď kvůli omezení dodávek vody i průmyslová výroba ve městě, protože podniky musejí co nejvíce snížit svou spotřebu. Mnoho z továren už činnost přerušilo nebo omezilo, a to včetně sléváren ArcelorMittal, které zaměstnávají 30 tisíc lidí.

„Vhledem k tomu, že náš nepřítel zaminoval a zničil Kachovskou nádrž, ArcelorMittal Kryvyj Roh omezil spotřebu vody a pozastavil řadu hutnických výrobních procesů. Provoz prakticky všech vodou chlazených zařízení byl dočasně pozastaven,“ uvedla minulý týden společnost.

Úřady apelují na maximální možné šetření vodou, to platí i pro domácnosti.

„Průmyslové podniky již snížily spotřebu na minimum, vesnice v okolí jsou zásobovány vodou čtyři hodiny denně. Ale hlavním spotřebitelem vody jsou obyvatelé města. A pro všechny je teď velmi zásadní, aby se snížila spotřeba vody o 40 %. To je něco, co by měl provést každý. (..) Doufejte, že společně dokážeme tuhle výzvu překonat, stejně jako mnoho jiných,“ napsal na sociálních sítích šéf vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul.

Pokud se podle Vilkula lidé i podniky dostatečně uskromní, vydrží městu voda zhruba na 1,5 měsíce. Úřady totiž dopředu vytvořily zásoby vody v zásobovací Jižní nádrži, do které před jejím zničením vedla voda kanálem z Kachovské přehrady a také v už zmíněné poškozené Karačunivské přehradě na řece Inhulec.

Vilkul také napsal, že město musí pro zajištění vody rychle realizovat několik „důležitých technických projektů“. Nespecifikoval ovšem, o jaké přesně jde.

Omezení průmyslové výroby znamená další komplikaci pro místní obyvatele. Pokud přerušení průmyslové výroby potrvá delší dobu, může dojít k poklesu životní úrovně a zároveň růstu cen kvůli výpadku v zemědělské produkci. Ta je na jihu Ukrajiny závislá na závlaze právě z velké Kachovské přehrady.

Vodou se šetří také ve městě Nikopol ležícím přímo u řeky Dněpr, jež byla ještě donedávna vzedmutá Kachovskou přehradou. Na příděly vody stojí lidé dlouhé fronty a velkou radost tam proto podle serveru TSN o víkendu vyvolal liják.

Kvůli nedostatku vody se v Nikopolu evakuují pacienti z nemocnic do Dnipra nebo Pavlohradu. Ve městě teď žije 50 tisíc lidí. Před začátkem ruské invaze to byl dvojnásobek.

Vodu teď lidem v regionu Nikopolu pomáhá zajišťovat deset sedmdesátitunových nádrží, 18 hasičských vozů a asi padesát cisteren na vodu. Některé z nich zdarma poskytli zemědělci. S dodávkami vody pomáhá postiženým oblastem také česká humanitární organizace Člověk v tísni.

Pokles vody v přehradě ovlivňuje i krajinu – kvůli úbytku vody se u Nikopole propadla železniční trať.