Článek
Výlety do Francie za žabími stehýnky v restauracích s michelinskými hvězdami, za lyžováním na sjezdovkách v Rakousku i za teplem a sluncem do Itálie. Nebo tryskáčem do katarského Dauhá. Lety do Barcelony, Lublaně, Frankfurtu, Mnichova i Vídně.
To jsou jen některé z cest, které v posledních letech podnikla s dalšími příbuznými a spřízněnými postavami režimu snacha běloruského diktátora Anna Lukašenková, manželka jeho prostředního syna Dmitrije.
K informacím o cestování Lukašenkové a jejích příbuzných v letech 2011 až 2019 se dostali běloruští „kyberpartyzáni“, následně je zveřejnila skupina novinářů sdružená v Běloruském investigativním centru (BIC).
Náklady na cestování Anny a Dmitrije Lukašenkových činily podle BIC nejméně 480 tisíc eur (v přepočtu téměř 11,7 milionů korun). Jenže pár přiznal příjmy jen ve výši asi 80 tisíc eur ročně. Životní styl Lukašenkové tak rodinnému „účetnictví“ jaksi neodpovídá.
O tom, že Lukašenková těží z příbuzenského vztahu s diktátorem, svědčí například používání vládních letadel i její práce ve firmě, která je výhradním prodejcem produkce státní firmy BelAz. Jde o velkou běloruskou automobilku ve městě Žodzina vyrábějící zemědělské a stavební stroje.
Ve firmě pracovala Lukašenková minimálně v letech 2018 až 2020. BIC píše, že techniku z BelAzu vyvážela „její“ společnost do Ruska prostřednictvím kartelu dalších firem. V těch mají figurovat manželky manažerů ve firmě Lukašenkové.
Jen během čtyř let si měl tenhle kartel při přeprodávání produktů státního BelAzu přijít na téměř 200 milionů dolarů, v přepočtu 4,6 miliardy korun, což je srovnatelné s příjmem celého automobilového závodu, ve kterém pracuje na 11 tisíc lidí. Polovinu částky si Lukašenková a spol. vyplatili na dividendách.
Přečtěte si rozhovor s vůdkyní demokratických sil Běloruska
„Čekáme na okamžik Lukašenkovy slabosti,“ říká v exkluzivním rozhovoru běloruská exilová prezidentka Svjatlana Cichanouská. Zároveň přiznává, že navzdory její podpoře Ukrajiny komunikace s Kyjevem na nejvyšší úrovni vázne.
Lukašenková přitom chybí na unijních sankčních seznamech, které postihují diktátora i jeho okolí. Na nich se autokrat Lukašenko po zfalšování prezidentských voleb v roce 2020 a krvavém potlačení protestů ocitnul i se svými syny Viktorem a Dmitrijem.
Lukašenkovi: zleva Viktor, Dmitrj, otec Alexandr a nejmladší syn Nikolaj.
Dmitrij Lukašenko je předsedou polostátního sdružení Prezidentský sportovní klub, jenž EU popisuje jako nástroj pro zástěrku obchodních zájmů Lukašenkovy rodiny. Sdružení figuruje i v popsaném kartelu navázaném na BelAz.
Na sankčním sezamu je kromě trojice Lukašenků i generální prokurátor, ředitel státní televize a další postavy režimu.
Není na nich naopak diktátorův nejmladší osmnáctiletý syn Nikolaj a ani zmíněná Lukašenkova snacha Anna, která dál může cestovat po Evropě, a teoreticky si tudíž dál užívat luxusu i řešit obchodní vztahy diktátorovy rodiny.
