Článek
Osmisettisícová Malatya ve východní Anatolii utrpěla během zemětřesení 6. února rozsáhlé škody. Ve městě známém svými meruňkovými sady i historickou osmanskou zástavbou ani více než dva týdny po neštěstí nemají dost stanů, kde by se mohli ubytovat lidé bez domova.
O situaci ve svém rodném městě mluvil se Seznam Zprávami tamní student Bilal Söylemez, který po zemětřesení pracoval jako dobrovolník u jednoho ze záchranářských týmů OSN.
Jaká je teď situace v Malatyi? Je ve městě dostatek záchranných týmů a materiální pomoci?
Musím říci, že v prvních dvou dnech po zemětřesení tu dostatek pomoci ze strany státu nebyl. Po pár hodinách jsme se dozvěděli, že zemětřesení postihlo více než deset měst, a až v tu chvíli jsme pochopili rozsah neštěstí.
Poté ale přišel AFAD (Úřad pro řešení následků katastrof), Červený kříž a další organizace, s nimiž dorazila pomoc. Teď máme v Malatyi více než dvacet stanových městeček a situace je vcelku dobrá. Mnoho budov také zůstalo nepoškozených, jako útočiště pro lidi, kteří přišli o bydlení, se tak používají například studentské koleje.
Velkou nevýhodou je ale nyní počasí - v Malatyi je velká zima a je těžké se zahřát, pokud nemáte stan nebo jiný úkryt. Pokud zůstanete delší dobu venku, nastává podchlazení. A v Malatyi je ještě bohužel pár míst, kde lidé dostatek stanů nemají, a protože mají strach, nechtějí přespávat uvnitř budov.
Zmínil jste, že v prvních dvou dnech nebylo dost pomoci. Jak hodnotíte roli tureckého státu během neštěstí?
Jak jsem zmínil, v prvních dvou dnech tu pomoc vlády nebyla, v Malatyi je ale rozmístěná armáda, která převzala odpovědnost. Problém spočíval hlavně v koordinaci a organizaci. Normálně by měli mít zodpovědnost lidé z AFADu, který má v každém městě svoji budovu a úředníky. Zemětřesením ale byli postiženi i oni sami, takže zpočátku nebyli schopní se té role ujmout. Jinak jsme po celou dobu měli dost jídla i vody, nedostatek byl jen stanů, což bylo podobné i v ostatních městech.
Bilal Söylemez
Jak moc je město poškozené? Víte, kolik je zničeno budov?
Radnice v Malytyi právě (v pátek večer, pozn. red.) zveřejnila čerstvá čísla - celkový počet budov je 107 246, použitelných je z toho v tuto chvíli 30 092.
V roce 2018 vyhlásila Erdoganova vláda amnestii na budovy, které byly postavené načerno nebo bez dodržení stavebních pravidel. Je to nyní v Turecku mezi lidmi velké téma?
Ta situace není specifická jen pro nyní postižená města, ale pro Turecko jako celek. Žijeme v zemi, která už zažila mnohá zemětřesení a mnohá další města mohou být tvrdě postižena v budoucnu. Většina budov v Turecku bohužel bezpečná není, což je problém, který se země snaží posledních dvacet let řešit.
U nás v Malatyi byly zničeny většinou budovy, které byly postaveny před rokem 1999 (tehdy Turecko zažilo velké zemětřesení, pozn. red.). Stavby postavené po zemětřesení v Elazigu v roce 2020 zůstaly nepoškozené.
Největší zemětřesení historie
I když počet obětí zřejmě ještě není konečný, zemětřesení v Turecku a Sýrii se zařadilo mezi ta nejtragičtější za posledních 100 let. Která byla ta největší?
Myslíte si tedy, že ta amnestie před pěti lety nic moc nezměnila?
Bohužel riziko, o němž jsem mluvil, stále trvá. Špatně postavených budov je stále mnoho.
Krátce po zemětřesení jste působil jako dobrovolník pro OSN. Můžete nám o tom něco říci?
Během zemětřesení jsem byl v Malatyi a budova, v níž jsme žili, je silně poškozená, nedalo se v ní zůstat. Odvezl jsem proto svoji rodinu do Ankary a sám se vrátil, abych nějak pomohl. Můžu pracovat jako tlumočník, proto jsem se zapojil v rámci OSN, navíc jsem místní, který město dobře zná.
Kromě tlumočení jsem také pomáhal vytvářet mapu úkrytů, kam mohli lidé jít, zabodával jsem špendlíky do mapy, kde byly stanové tábory nebo bezpečné budovy, v nichž mohli lidé přespat. Také jsem komunikoval s dalšími neziskovými organizacemi v Malatyi a informoval jsem je o misi OSN ve městě.
Bezpečnostní situace v Turecku po zemětřesení
Záchranné akce po zemětřesení v Turecku a Sýrii stále probíhají v plném proudu. Mezinárodní záchranáři ale mají kvůli nespokojenosti místních obavy o vlastní bezpečnost. Turecko tak opustily týmy z Izraele, Německa i Rakouska.
Malatya je městem, kde obvykle ve volbách vítězí Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Mohou se teď její šance snížit, jsou lidé naštvaní?
Myslím, že lidé se o politiku v tuto chvíli nestarají. Ano, mnozí lidé naštvaní jsou, teď myslí ale na ty nejzákladnější věci: kde přespí nebo kde budou žít v budoucnu, zda zůstanou v Malatyi, nebo se přestěhují jinam. Po nějakých třech nebo čtyřech týdnech se tím myslím začnou zabývat a je dost možné, že budou pro AKP hlasovat méně než v předešlých volbách.
Co si vy osobně myslíte o blížících se volbách?
Já zatím nevím. Jsou zde dva bloky, jeden tvoří AKP a MHP (nacionalisté, pozn. red.), druhý je takzvaný Stůl pro šest, kde jsou republikáni, Dobrá strana a další partaje. Výsledek voleb je myslím těžké předvídat, protože je tu mnoho společností, které dělají průzkumy, a jejich informace se velice liší. Osobně tipuji, že nakonec opět zvítězí AKP. Já sám ale nepodporuji AKP ani žádnou další politickou stranu.
Myslíte, že AKP vyhraje prezidentské, nebo parlamentní volby?
Vlastně oboje. V Turecku je stále hodně lidí, kteří Erdogana a jeho stranu podporují, a myslím, že AKP je schopná to zemětřesení, i když jde o neštěstí, využít ve volbách ke svému prospěchu. Hned po zemětřesení začala vláda s pomocí soukromých firem stavět nové bytové domy, to jí může pomoci volby vyhrát. Opozičním stranám se dobře nevede, to je pro AKP výhoda.
Četl jsem váš tweet, v němž jste po zemětřesení sháněl práci. Uspěl jste?
Práci stále hledám. Nějaké možnosti byly, ne ale na stálé zaměstnání. Chci něco stabilního, ne práci v hotelu nebo něco podobného. Mluvím anglicky a francouzsky, brzy ukončím univerzitu, studuji mezinárodní vztahy, teď jen pracuji na částečný úvazek v bance. Rád bych se ucházel o práci například v OSN nebo v nějakých dalších mezinárodních organizacích.
