Článek
Šéf sdružení evropských úřadů pro radiační ochranu HERCA Per Strand má pro nejhorší možný vývoj jasnou představu. Ruský úder vyřadí celou ukrajinskou přenosovou soustavu a bez proudu zůstane všech devět reaktorů, které v zemi vyrábějí elektřinu.
„Devět reaktorů ve stejnou chvíli a s možností úniku radioaktivity, to by byla opravdu vážná situace,“ řekl Strand agentuře Reuters.
Jaderná elektrárna se bez elektřiny z vnější sítě neobejde. „I když elektřinu vyrábějí, potřebují ji zvenčí, aby mohly dál chladit reaktor. Pokud se reaktor nechladí, může to přerůst v jadernou havárii s únikem radioaktivity do ovzduší,“ vysvětlil Strand.
Palivo v reaktoru totiž hřeje i po odstavení a čerpadla chladicího okruhu musí běžet nepřetržitě. Při výpadku sítě naskočí záložní dieselové generátory, ty jsou ale jen dočasnou pojistkou. Kdyby chlazení selhalo, mohla by se radioaktivita dostat do vzduchu podobně jako v roce 1986 v Černobylu, i když tamní havárii způsobilo něco jiného.
Ničivé ruské údery
Strand upozorňuje, že ruské útoky jsou v posledních týdnech ničivější. Rusko podle něj v nové taktice nasazuje drony, které unesou víc výbušnin a přesněji míří. „Ukazuje se, že teď mají mnohem větší schopnost energetickou soustavu poškodit. A po pěti letech útoků je ta soustava oslabená,“ řekl.
Jen 3. listopadu Rusko podniklo největší letošní útok na ukrajinskou energetiku a zasáhlo i důležitou rozvodnu pro jadernou elektrárnu. O týden později poškodilo za jedinou noc šest velkých rozvoden ve čtyřech oblastech.
„Kvůli této nové ruské taktice bude riziko jaderné havárie a možných úniků zjevně nejvyšší letos v zimě,“ varoval Strand.
Ukrajina má čtyři jaderné elektrárny, v provozu jsou aktuálně tři: Rivne, Chmelnycká a Jihoukrajinská. Podle Reuters letos v zimě pokrývají zhruba čtyři pětiny spotřeby elektřiny. Čtvrtou, Záporožskou, největší v Evropě, ovládá ruská armáda nedaleko fronty a její reaktory jsou odstavené.
„Týká se to Evropy“
Varování podepsala tři sdružení. Kromě HERCA jsou to západoevropští jaderní regulátoři WENRA a severské úřady NORA. Dohromady zastupují 38 zemí včetně Česka a ostatních států EU, USA, Británie, Kanady nebo Japonska. Ve společném prohlášení vyjadřují „hluboké znepokojení nad rostoucími riziky pro jadernou bezpečnost“.
Strand, který vede i NORA, zdůrazňuje, že nejde jen o Ukrajinu. „Ukrajinu by to samozřejmě zasáhlo nejvíc, ale podle počasí by to mohlo dopadnout na řadu evropských zemí. Proto tolik úřadů pro jadernou bezpečnost zvedá hlas,“ řekl.
Situaci se podle něj dá předejít, pokud se začne jednat hned a na Moskvu se zvýší tlak. Jinak musí evropské země společně připravit krizové plány pro případ havárie. „Nejdůležitější je, aby Rusko přestalo útočit na energetickou soustavu,“ uzavřel v rozhovoru pro Reuters Strand.














