Hlavní obsah

Rivalka ponížila diktátora. Madurova opozice se pokouší o „zvrat“ v den D

Bez komentáře: Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová se po měsících skrývání objevila na veřejnosti. Režim sliboval její dopadení a nakrátko ji pak skutečně zavřel.Video: EFE, AP

Nicolás Maduro by si v pátek během inaugurace měl obléci tradiční prezidentskou šerpu a započít další šestileté období. Jeho opoziční rival Edmundo González Urrutia tvrdí, že se vrátí z exilu a sám se ujme vlády nad Venezuelou.

Článek

Vojáci se samopaly, policisté se psy, tajní agenti i členové polovojenských jednotek. Režim socialistického vůdce proměnil Caracas v de facto militarizovanou zónu. Venezuelané jsou vystaveni prohlídkám přímo na ulici a na některých místech, především na silnici mezi letištěm Maiquetía ve státě La Guaira a Caracasem, se kvůli policejním a vojenským kontrolám tvoří kolony aut.

Podle svědectví několika Venezuelanů, se kterými v posledních dnech mluvily Seznam Zprávy, je ve vzduchu cítit napětí, ale také škodolibost z poznání, že se vládce země Nicolás Maduro sám bojí a před páteční inaugurací povolal do ulic armádu a další ozbrojené složky.

„Slyšíte to prakticky na každém kroku. Lidé vnímají tyhle vojenské přesuny jako Madurův strach, že by proti němu mohla ulice povstat,“ říká pro SZ politický analytik Alonso Moleiro.

Ve čtvrtek část Caracasu takovou revoltu zažila. Před několikatisícovým davem se totiž objevila lídryně opozice María Corina Machadová, která se od 1. srpna skrývala z obav před zatčením. Přivítal ji burácivý dav skandující hesla jako „nemáme strach“ či „svoboda“.

Podle Moleira její „zjevení“ ukázalo na statečnost opoziční političky a režim, který týdny slibuje její dopadení, zesměšnilo. Ve čtvrti Chacao, kde se Machadová objevila a k davům promluvila z korby automobilu, totiž bylo snadné zahlédnout policisty, národní gardu i tajné agenty.

Kdo je María Corina Machadová (57 let)

Pochází z významné rodiny ocelářského obchodníka. Na caracaské Katolické univerzitě Andrése Bella vystudovala průmyslové inženýrství. Později získala magisterský titul v oboru financí. V roce 2009 strávila rok na americké univerzitě Yale v rámci stipendia pro globální lídry.

Mezi lety 2011 až 2014 byla poslankyní, než ji dominantní socialisté z parlamentu nechali vyhodit. Už tehdy jí Nicolás Maduro pohrozil vězením. Během svého mandátu vstoupila do povědomí Venezuelanů, když se přímo v parlamentu postavila Hugo Chávezovi a zkritizovala jeho autokratický systém vlády. Chávez jí tehdy odpověděl, že mu nestojí za diskuzi, protože „orel neloví mouchy“.

Úřady ji 30. června 2023 za údajnou zpronevěru veřejných financí zakázaly na patnáct let politickou činnost. O rok později její diskvalifikaci potvrdil Nejvyšší soud Venezuely.

Machadová i tak drtivě vyhrála opoziční primárky pro prezidentské volby, které režim zorganizoval v červenci loňského roku. Místo Machadové nakonec na její podnět zaujal bývalý diplomat Edmundo González Urrutia. Přestože podle opozice, Západu a řady expertů volby s přehledem vyhrál, státní volební rada prohlásila za vítěze Madura.

Foto: Shutterstock.com

María Corina Machadová

Následně došlo k bizarní situaci. Machadovou ozbrojené složky skutečně zatkly a nakrátko „unesly“. Po třech hodinách ale politička na platformě X napsala, že je na svobodě.

Její tým k tomu dodal, že Machadová byla nucena natočit několik videí. Není jasné, zda režim tyto nahrávky později použije jako důkaz „protistátní činnosti a smýšlení“ Machadové. Druhý muž režimu a současný ministr vnitra Diosdado Cabello její „uvěznění“ označil za lež a opoziční propagandu.

Epizoda podle analytika Moleira nicméně naznačuje, že si režim s Machadovou neví rady. „Její zatčení, jak vidíme, vyvolává velký mezinárodní hněv. Na druhé straně Maduro nerad vidí davy lidí, které Machadová dokáže přitáhnout do ulic venezuelských měst,“ dodává Moleiro.

Delegace prezidentů

Do země se přitom údajně chystá vrátit i protégé Machadové Edmundo González Urrutia, který podle opozice zvítězil v červencových prezidentských volbách. González v září utekl do španělského exilu, teď však tvrdí, že se v pátek v Caracasu objeví, aby prezidentskou šerpu převzal on sám.

Na cestě do Venezuely ho má podle listu Latin Times doprovázet devět bývalých jihoamerických prezidentů včetně mexického Felipe Calderóna či kolumbijského Andrése Pastrany. Na sociálních sítích se mezitím začaly objevovat portréty Gonzáleze jako nové hlavy státu.

Madurův režim přitom Gonzálezovi vzkázal, že pokud vstoupí na území Venezuely, bude zatčen. Dokonce nechal na jeho dopadení vypsat odměnu 100 tisíc dolarů. Portrét Gonzáleze s nápisem „se busca“ (hledá se) už několik týdnů visí na billboardech, plakátech či světelných panelech po celém Caracasu.

I proto se najdou mnozí, kteří snahy opozice vnímají s velkou skepsí. Někdejší člen kabinetu zakladatele socialistické venezuelské revoluce Huga Cháveze Carlos Molina má například za to, že Maduro teď revoluci upevní a posune do dalšího období. Podle Moliny daleko represivnějšího. Snahu opozice o uchopení moci označuje za poslední zoufalou snahu o zvrat takového ponurého vývoje.

Zatýkání žoldáků

„Všude v zemi zatýkají, i gringe (Američany, pozn. red.). Strategie režimu je jasná, na jedné straně straší obyčejné Venezuelany představou vězení, na straně druhé Američané či Evropané v žalářích jsou vlastně rukojmí pro budoucí vyjednávání,“ řekl Molina pro Seznam Zprávy.

Nicolás Maduro sám v televizním projevu ve čtvrtek řekl, že bezpečnostní složky státu v poslední době dopadly na 120 žoldáků. Jejich cílem podle něj mělo být svržení revoluční vlády. Mezi dopadenými mají být Američané, Ukrajinci či Kolumbijci.

Foto: StringerAL, Shutterstock.com

Venezuelský diktátor Nicolás Maduro je u moci od dubna roku 2013. V pátek se má v Caracasu oficiálně ujmout moci na dalších šest let.

Venezuelský režim přitom už několik měsíců v zajetí drží i českého občana Jana Darmovzala. Označuje ho za jednoho z žoldáků, který do Venezuely přicestoval s úmyslem zabít Madura a další vysoké představitele režimu. Česká republika to odmítá. O osudu Darmovzala nejsou žádné nové zprávy.

Maduro v projevu z prezidentského paláce Miraflores rovněž bez větších detailů řekl, že jeho prvním krokem v novém funkčním období bude „reforma ústavy“.

Carlos Molina se obává, že takovou reformou by mohl být i doživotní mandát pro Nicoláse Madura.

Doporučované