Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Válka v Gaze, kterou odstartoval krvavý útok teroristů z Hamásu na jih Izraele, trvá už přes osm měsíců a čas od času se objevují zprávy o rostoucím rozkolu mezi armádou a vládou Benjamina Netanjahua.
Středeční rozhovor mluvčího izraelské armády Daniela Hagariho pro stanici Channel 13 ukázal, že nejde o fámy.
„Tato věc - zničit Hamás, nechat Hamás zmizet - to je prostě házení písku do očí veřejnosti,“ zaznělo v interview.
„Hamás je myšlenka, Hamás je (politická) strana. Je to zakořeněné v srdcích lidí – každý, kdo si myslí, že dokážeme odstranit Hamás, se mýlí,“ citoval Hagariho server The Times of Israel.
Bez plánu B Hamás v Gaze zůstane
Totální zničení hnutí je přitom jeden ze dvou dlouhodobě deklarovaných cílů izraelské vojenské operace, jak o něm mluví Netanjahu i jeho ministři.
Tím druhým je osvobození všech rukojmích. Někteří členové vlády, jako například ministr financí Becalel Smotrič, to ale nepovažují za až takovou prioritu.
Hagari rovněž varoval, že pokud vláda nenajde alternativu, Hamás v Pásmu Gazy zůstane.
Právě kvůli chybějícímu plánu, co dělat v Gaze po ukončení vojenské operace, odešli z válečného kabinetu bývalí šéfové armády a dnes opoziční politici Benny Ganc a Gadi Eisenkot. Ganc dal Netanjahuovi ultimátum, v němž podmínil své setrvání v kabinetu právě oním plánem B - toho se nicméně nedočkal a odešel.
Válku s Hizballáhem může způsobit i chyba v úsudku
Izraelský a libanonský analytik hodnotí připravenost Izraele i Hizballáhu na možný střet:
Hamás jako myšlenka
Netanjahuův úřad v reakci na Hagariho rozhovor poskytl prohlášení, podle něhož bezpečnostní kabinet „definoval jako jeden z válečných cílů zničení vojenských a vládních schopností Hamásu“.
Tiskový úřad izraelské armády poté upřesnil, že vojáci jsou i nadále odhodláni splnit cíle vojenské operace a že Hagari mluvil v rozhovoru o zničení Hamásu jako myšlenky a ideologie.
Už v květnu se Hagari jasně vyjádřil k chybějící strategii pro poválečnou správu Gazy. „Není pochyb o tom, že vládní alternativa k Hamásu by vytvořila tlak na Hamás, ale to je otázka pro politické vrstvy,“ řekl tehdy.
Kromě výše zmíněného Gance naléhali na Netanjahua i ministr obrany Joav Galant, šéf rozvědky Šin bet Ronen Bar a náčelník generálního štábu Herzi Halevi. Ani oni ale neuspěli.
Stále silnější se naopak cítí extremistický ministr veřejné bezpečnosti Itamar Ben Gvir. Ten při svém posledním vystoupení v Knesetu vyzval k plné kontrole Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu. Navrhl, aby Izrael pokračoval ve výstavbě osad, což označil za podporu „dobrovolné migrace“.
Bývalý šéf izraelské armády a odstoupivší člen válečného kabinetu označil Ben Gvira za „alternativního premiéra“ a „nejvlivnějšího ministra“. Rozhovor, který poskytl televizní stanici Channel 12, vysílali organizátoři v pondělí na jedné z protivládních demonstrací.
Dav na ministra, který byl v minulosti opakovaně odsouzen za podněcování k rasismu, ničení majetku a držení materiálů teroristické strany Kach, pískal.
Poté, co tento týden Netanjahu obvinil USA z toho, že přestaly Izraeli dodávat výzbroj, mu američtí představitelé zrušili plánovanou schůzku.
„Izrael je ve válce na čtyřech frontách: s Hamásem v Gaze; s Húthii v Jemenu; s Hizballáhem v Libanonu; na operace dohlíží Írán. Co dělá Netanjahu? Zaútočí na Spojené státy na základě lži, kterou si vymyslel!“ napsal na síti X bývalý americký velvyslanec v Izraeli a také bývalý zvláštní zmocněnec pro Blízký východ Martin Indyk.
