Článek
Lidé v Gaze doufají, že zažívají poslední hodiny války a že se budou moci už v neděli začít vracet do svých domovů. Zároveň se ale obávají, že by se na poslední chvíli mohlo ještě něco pokazit a že by příměří nakonec nemuselo vydržet. Řekli to v sobotu reportérům agentury Reuters. Příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás by mělo začít platit v neděli v 8:30 místního času (7:30 SEČ).
„Ve jménu Boha doufáme, že dnes je poslední den války,“ říká Mahmúd Šajch Ábid, který musel opustit svůj domov v Rafahu na jihu Pásma Gazy. Doufá také, že pokud příměří opravdu začne platit, tak že se nebude porušovat. „Lidé v Gaze už jsou unavení a hladoví,“ přidává se Bilál Nahavání, který je také z Rafahu. „V každém domě mají někoho, kdo byl umučen, zraněn nebo zadržen. To už stačí, lidé v Gaze už trpěli dost,“ řekl.
Další obyvatel Gazy, který se představil jako Tárik Zumlut, také věří, že se dočká slibovaného příměří. „Doufáme, že toto příměří je skutečné, že se vrátíme domů do Džabálíje a budeme s našimi rodinami a přáteli,“ řekl.
Izrael si ponechává právo na obnovení bojů v Gaze
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu dohodu o příměří v Pásmu Gazy označil za historickou. Řekl, že se ji podařilo uzavřít díky pomoci amerického prezidenta Joea Bidena a zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se ujme funkce v pondělí. Trump také podle něj zajistí, aby Izrael měl všechny zbraně a munici, které potřebuje. Bude-li to třeba, tak boje v Pásmu Gazy Izrael obnoví.
„Pokud se budeme muset vrátit k boji, uděláme to novými a důraznými prostředky,“ řekl podle serveru BBC Netanjahu. „Prezident Trump a prezident Biden plně podpořili právo Izraele vrátit se k bojům, pokud Izrael dojde k závěru, že jednání o druhé fázi k ničemu nevedou,“ dodal.
V závěru svého projevu popsal Netanjahu úspěchy vojenské kampaně za posledních 15 měsíců, včetně zabití vůdce Hamásu Jahjáa Sinvára, a poděkoval za podporu, kterou mu země poskytovala po celou dobu války.
„Změnili jsem tvář Blízkého východu,“ prohlásil Netanjahu. Výsledkem toho podle něj je, že Hamás je na této frontě nyní zcela osamocen a že v dohodě o příměří se podařilo toto hnutí přimět, aby přistoupilo na podmínky, které v minulosti odmítalo.
„Načasování je politické.“ Příběh dohody o příměří v Gaze, která se zadrhla
Korespondent stanice BBC Rušdí Abúalúf se mezitím od vysokého palestinského představitele zapojeného do jednání o příměří v katarském Dauhá dozvěděl o dosud nezveřejněných podrobnostech ohledně bezpečnostního protokolu, který je součástí dohody o příměří. Podle této dohody Izrael povolí policii Hamásu působit ve svých oficiálních modrých uniformách v určených oblastech Pásma Gazy, jakmile příměří vstoupí v platnost.
Dohoda také podle uvedeného představitele počítá s tím, že policie Hamásu bude řídit přesun vysídlených lidí z jižní části Gazy na sever, ale postará se o to, aby se nepřibližovali k izraelským silám, které budou kvůli zajištění bezpečnosti přítomny podél východní a severní hranice pásma. Stejně tak bylo dohodnuto, že policisté Hamásu se zdrží nošení zbraní s výjimkou případů, kdy to bude naprosto nezbytné. Katar a Egypt budou mezi oběma stranami dělat zprostředkovatele, aby se zabránilo případným konfliktům.
Nynější válka v Pásmu Gazy začala po teroristickém útoku příslušníků Hamásu a dalších palestinských ozbrojených skupin, kteří 7. října 2023 zaútočili na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Dohodnuté příměří předpokládá, že rukojmí budou postupně propouštěni na svobodu, a to výměnou za mnohem větší počet palestinských vězňů držených v izraelských věznicích.
Článek jsme aktualizovali o výrok izraelského premiéra Netanjahua.
