Republikáni a církve. Když politiku vede strach, že se „Bůh odvrátí od Ameriky“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Začátek dubna, stát Michigan. „Otče na nebi, jsme pevně přesvědčeni o tom, že je Donald Trump nynějším a skutečným prezidentem Spojených států,“ hlásal představitel místní evangelické církve k davu.

Ve jménu Ježíše se lidé modlili za to, aby na nadcházejícím republikánském sjezdu dostali podporu právě ti kandidáti, pro něž se vyslovil exprezident Trump. Na dalších mítincích napříč Spojenými státy lidé podle listu The New York Times popisují svá transcendentální setkání s božskou entitou – získali pocit, že svým dílem přispěli k nastolení království nebeského na Zemi.

Republikáni jsou s americkou křesťanskou pravicí spjatí už po dlouhá desetiletí. Spojení začalo zesilovat s exprezidentem Donaldem Trumpem a nyní není výjimkou, že na politických mítincích zaznívají modlitby (třeba za ty, kteří kvůli útoku na Kapitol na začátku loňského ledna skončili za mřížemi) nebo třeba náboženské písně. Řada věřících svou víru začala spojovat se svým politickým životem.

Seznam Zprávy se spojily s politologem Maciejem Potzem, který nyní působí na Stanfordově univerzitě. „Pro člověka ze silně ateistického státu ve středu Evropy je přístup Američanů k náboženství nepochopitelný. Víra je v americké veřejné sféře velmi přítomná, je její pevnou součástí. USA jsou i přesto sekulární v tom smyslu, že církevní a státní instituce zůstávají oddělené, není to třeba jako v Polsku,“ řekl odborník.

„Náboženská rétorika je tu ale všudypřítomná. Každý americký prezident na ni ve svých projevech více či méně naráží, soudní řízení se zahajují slovy o Bohu – a lidé pak hlásají, aby ‚Bůh ochraňoval Donalda Trumpa‘. Má to co do činění i s pocitem toho, že jsou Američané vyvolený národ. To je znát i v jejich přístupu k zahraniční politice, že ‚Státy jsou na misi, již musí naplnit‘. Podpořit někoho pro mnohé z nich znamená se za něj pomodlit,“ doplnil politolog Potz.

Takový přístup prostupuje celou americkou společností. A užší spojení republikánů s křesťanskou pravicí podle Potze neukazuje na žádnou výraznou změnu. V zásadě nejde o nic zcela nového, řekl v rozhovoru politolog Maciej Potz.

„Zejména když se zaměříte na členy evangelických církví, ti jsou rozhodně naklonění Republikánské straně a jejím kandidátům. A to zhruba už od 70. let, kdy se zformovalo hnutí křesťanské pravice a její členové se začali politicky angažovat – začali chodit na demonstrace, vypisovali petice a především začali volit,“ vysvětlil Potz.

„Nejsem si jistý, zda tohle spojení roste – vůbec nejsilnější podle mě bylo v roce 2016, kdy Donalda Trumpa zvolili prezidentem. Roli ale hraje spousta faktorů. Třeba míra, s jakou lidé svou víru praktikují: Čím více chodí do kostela, tím více souzní s republikány. A tím spíš by hlasovali pro Donalda Trumpa,“ mínil expert. Akademickou základnu má na Univerzitě v Lodži v Polsku, nyní ale působí na Stanfordově univerzitě v USA.

Spojené státy čekají na podzim další důležité volby. Tentokrát budou Američané hlasovat o rozložení sil v Kongresu a ve hře jsou – alespoň podle konzervativní části tamní politické scény – právě i americké hodnoty a křesťanská identita, z níž Státy vycházejí.

„Podle některých výzkumů byla právě tato otázka jednou z těch, kvůli níž se lidé rozhodli před šesti lety hlasovat pro Donalda Trumpa. I nyní ho vnímají jako takového ochránce tradičních křesťanských amerických hodnot,“ vysvětlil odborník.

Samo o sobě je nicméně zajímavé, jak širokou popularitu si Trump – dvakrát rozvedený magnát, který kdysi podporoval právo na potrat – mezi americkými konzervativci dokázal zajistit. Na první pohled nejde podle Potze o ideálního kandidáta – především pro tradiční, sekulární republikány s vyšším vzděláním:

„Na ty on ale necílil, získal si přízeň lidí, kteří měli pocit, že se na ně zapomnělo. Například těch žijících na venkově. Míjela je americká politika identity zaměřená právě na etnické menšiny nebo třeba LGBT komunitu, na něž svou pozornost směřují demokraté. Trump se tedy stal jejich prezidentem – zastupoval je lépe než republikáni v Kongresu, dobře vzdělaní členové tradičního stranického establishmentu. Nejde tedy jen o náboženskou otázku, ale i o sociální situaci této části voličů.“

Křesťanská pravice podporovala Trumpa jako kandidáta na amerického prezidenta už při republikánských primárkách před volbami v roce 2016. Tedy zejména její řadoví příznivci – výše postavení členové tolik nadšení zprvu neprojevovali. Například Russell Moore, někdejší předseda Komise pro etiku a náboženskou svobodu v rámci Jižní baptistické konvence.

Moore byl ale se svou kritikou v menšině. Vysocí představitelé evangelické církve například stanuli po boku Trumpa v roce 2020 při zahájení činnosti koalice Evangelíci pro Trumpa na Floridě. Šlo o další volební rok – v listopadu prezident zabojoval o další volební období. Neúspěšně.

Tehdejší šéf Bílého domu na videu nicméně stojí ve středu hloučku evangelických lídrů, kteří se za něj procítěně modlí a tu a tam zvedají svůj pohled prosebně k nebi. „Otče, přicházíme dnes za tebou a děkujeme ti za tento národ, který se zrodil v roce 1776. Modlíme se za rok 2020, kdy se zrodí znovu,“ říká jeden z řečníků.

Ony sdílené tradiční hodnoty nyní krystalizují do ožehavých témat, která z velké části hýbají americkou veřejnou debatou. Jedním z typických příkladů je otázka potratů, jež byla podle Potze kontroverzní ještě před tím, než se z ní stala součást křesťanské agendy.

„Tato otázka ale nemobilizuje jen protestanty – kontroverzní je i pro katolíky a mormony a další věřící. Pak je tu anti-LGBT+ rétorika zaměřená zejména na rovnoprávné sňatky. Některé americké státy se je snažily zakázat či manželství definovat jako svazek muže a ženy, ale Nejvyšší soud později rozhodl, že jednotlivé státy taková opatření přijímat nesmí,“ vysvětlil politolog.

To bylo ještě před tím, než se exprezidentu Trumpovi podařilo posílit konzervativní křídlo Nejvyššího soudu, jež má nyní většinu. Konzervativních soudců v něm působí šest, zatímco liberální členové jsou jen tři. „Do budoucna půjde o cestu, kterou budou republikáni prosazovat svou konzervativní agendu. To je důležité,“ podotkl Potz.

Sama Republikánská strana teď podle politologa funguje pro její voliče z křesťanské pravice jako jakýsi „politický boží nástroj“, jakým konzervativní hodnoty dostat do všeobecné platnosti.

„Už v osmdesátých letech šlo věřící pravici o to, aby tyto hodnoty prostoupily veřejnou sférou. Aby nešlo o soukromou věc, ale spíš o něco, k čemu se bude hlásit celý národ. V opačném případě by se podle ní Bůh odvrátil od Ameriky,“ upozornil politolog s tím, že jde o dědictví puritánských kořenů.

„Stal se z toho úkol pro republikány, kteří jsou tomuto smýšlení blíže – strana se proto snaží takové cíle naplnit a zastávat vysoké pozice. Včetně těch ve školských radách a podobně – mohou tímto způsobem kontrolovat, co se na školách vyučuje. A třeba zakázat výuku darwinismu nebo odstranit podle nich nevhodné knihy z oběhu,“ poznamenal Potz.

„Je to nesmírně zajímavé. Jde o společnost, v níž působí ti nejlepší vědci, kteří přicházejí s novými technologiemi. A v té stejné zemi žije obrovské množství lidí, již věří v kreacionismus a odmítají evoluční teorii. Je to zvláštní. A Republikánská strana představuje způsob, jak tyhle myšlenky dostat dál,“ dodal pro Seznam Zprávy politolog Maciej Potz.