Článek
Bosenští Srbové si 9. ledna připomínají vyhlášení Republiky srbské, ke kterému došlo v roce 1992. Za rozhodnutím před 30 lety stálo samoprohlášené Shromáždění srbského národa a došlo k němu těsně před vypuknutím války v Bosně a Hercegovině.
Takzvaný Den Republiky srbské však není respektovaný po celé zemi.
„V rámci území Bosny a Hercegoviny se slaví hned tři podobné svátky, ale v každé z obou entit jiné,“ přiblížila situaci v zemi pro Seznam Zprávy sociokulturní antropoložka a balkanistka Markéta Slavková, která v Republice srbské několik let žila v rámci doktorských studií. „Ve Federaci Bosny a Hercegoviny se slaví Den státnosti Bosny a Hercegoviny, který spadá na 25. listopad a odkazuje k antifašistickému osvobození za 2. světové války, a Den nezávislosti Bosny a Hercegoviny. Ten se slaví 1. března a připomíná vyhlášení samostatné Bosny roku 1992. Republika srbská však tyto dva svátky neuznává.“
Válka v Bosně a Hercegovině
Muž utíká přes území nikoho v centru Sarajeva. Šlo o oblasti, které byly na mušce odstřelovačů usazených ve svazích nad Sarajevem. Duben 1993.
- Konflikt vypukl na území bývalé Jugoslávie počátkem 90. let minulého století. Když Chorvatsko a Bosna a Hercegovina vyhlásily nezávislost, zahájili etničtí Srbové, kteří byli proti rozpadu Jugoslávie, boje s cílem „urvat“ si samostatná území v obou oblastech. Přibližně ve stejné době pak mezi sebou začali bojovat také Chorvati a Bosňáci, a to převážně o území. Válka si vyžádala přes 100 tisíc životů.
- Válka skončila v roce 1995 podpisem Daytonské dohody zprostředkované mezinárodním společenstvím. Země vyšla z jednání jako stát složený ze dvou částí – Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, přičemž Sarajevo zůstalo jako nerozdělené hlavní město země. Dohoda byla řešením poválečných problémů – územního uspořádání a politického rozdělení moci.
- Daytonská mírová dohoda zároveň zřídila Úřad vysokého představitele jmenovaného ze zahraničí, který zastřešuje přítomnost mezinárodních organizací a řídí civilní správu země.
- Během konfliktu své domovy opustila asi polovina z více než čtyř milionů obyvatel. Polovina z těchto lidí – přibližně milion – odešla do zahraničí a mnoho se jich po válce už nevrátilo. Důvodem byla například neutěšená ekonomická situace, ale i politické či majetkové překážky.
Odmítnutí se nicméně dostává i Dni Republiky srbské, který neuznává druhá z bosenských entit. Podle Slavkové je důvodem to, že svátek je „v podstatě vyjádřením separatistických tendencí a podrývá myšlenku jednotné Bosny“.
Každoroční oslavy svátku tak někteří sledují s nevolí. „Oslavy Dne Republiky srbské jsou mimo tuto entitu viděné jako kontroverzní a nezákonné. Ústavní soud Bosny a Hercegoviny je označil za neústavní roku 2015,“ uvedla Slavková. „Vedení Republiky srbské však toto ustanovení ignorovalo a roku 2016 vyhlásilo referendum, zda se 9. leden má stát svátkem, přičemž drtivá většina voličů byla pro.“
Do hlasování se tehdy zapojili víceméně jen bosenští Srbové a zbylé obyvatelstvo Republiky srbské se nezúčastnilo. Tehdejší vysoký představitel OSN v Bosně Valentin Inzko referendum kritizoval a dokonce prohlásil, že jeho uskutečněním porušila Republika srbská Daytonskou dohodu (viz infobox výše).
„Celkově shrnuto – i přes to, že Ústavní soud Bosny a Hercegoviny oslavy 9. ledna již dvakrát označil za neústavní a Benátská komise (poradní orgán Rady Evropy pro otázky ústavního práva, pozn. red.) za diskriminační, na území Republiky srbské se tento svátek neoprávněně slaví dodnes, což pravidelně kritizují mnohá místní média a lidskoprávní experti a aktivisté,“ říká sociální antropoložka.
Sám Ramiz Salkić, bosňácký viceprezident Republiky srbské, již na konci prosince pronesl, že slavením 9. ledna jako dne Bosny a Hercegoviny entita „dráždí, provokuje a diskriminuje všechny oběti perzekuce, závažných zločinů a genocidy“.
V minulých letech se i tak odehrály v Republice srbské u příležitosti svátku přehlídky.
Slavková pak připomíná plán okresu Východní Sarajevo, který chce letošních jubilejních 30 let od vzniku entity oslavit tím, že tamní starosta Jovan Katić nechá rozvinout „nejdelší vlajku Republiky srbské a všech Srbů v Evropě“.
„Oslavy 9. ledna jsem přímo nezažila, ačkoliv jsem v Republice srbské žila. Vnímám je jako poměrně novou politickou ceremonii, kterou lidé v mém okolí neslaví. Řekla bych, že oslavy tohoto dne jsou doménou víceméně nacionalistických bosensko-srbských kruhů v čele s prezidentem Republiky srbské Miloradem Dodikem. Běžní lidé jim nevěnují příliš pozornosti,“ sdělila Slavková.
„Nicméně jsem zažila v jistém slova smyslu opačnou situaci, když jsem se zúčastnila ‚velmi neoficiálních oslav‘ Dnu státnosti, který se v Republice srbské neslaví. Místní tenkrát nevěděli, jak mi jako cizince situaci diplomaticky vysvětlit, a očividně byli na rozpacích.“
Sankce pro Dodika
V první polovině prosince si Parlament Republiky srbské v Bosně odhlasoval přenesení kompetencí z federální úrovně na úroveň vlastní. Přenesení pravomocí podle Dodikovy rétoriky znamená návrat k původnímu nastavení, které v zemi po válečném konfliktu zavedla Daytonská dohoda.
Právní experti však dané kroky považují za protiústavní.
Směr, kterým se Bosna ubírá, znepokojuje i některé západní státy. Již začátkem listopadu navíc Christian Schmidt, který v zemi momentálně zastává funkci vysokého představitele, varoval před možným opětovným rozhořením válečného konfliktu. Bosna podle něj totiž čelila „největší existenční hrozbě poválečné éry“.
Před víkendem svůj nesouhlas s vývojem v zemi daly najevo Spojené státy americké, které proti vůdci bosenských Srbů uvalily sankce. Americká vláda Dodika obvinila z korupce a ohrožování stability a územní celistvosti Bosny a Hercegoviny. Nová opatření se vztahují i na jím ovládanou televizní stanici Alternativna Televizija (ATV).
V důsledku sankcí bude jakýkoliv Dodikův majetek ve Spojených státech zmrazen a američtí občané i firmy mají zakázáno s ním a s ATV obchodovat nebo je finančně podporovat.
Agentura DPA navíc poznamenala, že i v případě, že osoby a firmy zasažené sankcemi žádný majetek ve Spojených státech nemají, komplikují jim tato opatření většinu mezinárodních obchodů. Banky a firmy totiž nechtějí riskovat, že by porušily americké sankce.
Uvalit sankce na Dodika by mohla také Evropská unie, kterou k tomu vyzvala například nová německá vláda nebo nizozemský europoslanec Thijs Reuten. „Vyzval jsem EU, aby následovala Spojené státy, protože pan Dodik a jeho spojenci nepochybně překročili několik červených čar. Jeho činy a rétorika mají extrémně negativní dopad nejen na Bosnu a Hercegovinu, ale destabilizují také celý region,“ cituje Reutena web Oslobodjenje.
Dnešní Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina se nadto potýká s ekonomickými problémy, které mohou živit nacionalistické tendence.
„Lidé jsou tam všeobecně velmi chudí. Mnozí z nich nedokážou uspokojit základní životní potřeby,“ souhlasí antropoložka Markéta Slavková. „Za nebezpečné považuji i současné politické rozdělení země a růst určitých forem extremismu a nacionalismu. V každém případě je však dobré si uvědomit, že stabilita nejen v Bosně, ale i celého regionu je klíčová pro stabilitu v Evropě.“
Slavková dále potvrdila i přetrvávající pocit rozdělenosti, který se v souvislosti s Bosnou často skloňuje. „Dokonce se mluví o tom, že tamní populace je dnes daleko více rozdělená v porovnání se situací na začátku 90. let 20. století před vypuknutím poslední války. Dnešní mladá generace si již nepamatuje společný komunitní život, který existoval v bývalé Jugoslávii. To osobně považuji za velmi smutné, jelikož historicky byla tato oblast spíše příkladem soužití rozmanitých náboženství a kultur než pomyslným ‚sudem střelného prachu‘, jak zní některá stereotypní tvrzení.“
