Rusové jsou na Donbase všude, je to kritické, říká reportér z fronty

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před dvěma a půl lety ho Rusové na frontě postřelili. Dánský válečný reportér Stefan Weichert se ale do oblastí na východě Ukrajiny opakovaně vrací. Teď strávil tři týdny na Donbase v oblasti mezi městy Kramatorsk a Pokrovsk. „Rusové pronikají přes staré obranné linie Ukrajinců. Je to špatné,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Weichert na Ukrajinu přijel před začátkem ruské invaze a v zemi nadále zůstává. Za tu dobu mluvil s celou řadou vojáků přímo na frontových liniích, a může tak porovnat jejich morálku a nálady. „Co jsem na frontě v poslední době zaznamenal, je takový bující hněv a frustrace směrem k Západu,“ uvádí reportér.

Zmiňuje tak i roli Spojených států a republikánského uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že by Ukrajině coby prezident přestal pomáhat. Podle novináře se někteří vojáci Trumpova návratu k moci obávají, mnozí jiní ho ale považují za nepředvídatelného a chovají naději, že by nakonec Ukrajinu podporoval možná i víc než Joe Biden.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno řekl, že ruské armádní velení stáhlo z východní fronty na 60 tisíc vojáků, které odeslalo k obraně Kurské oblasti v Rusku, kam v srpnu pronikly ukrajinské jednotky. Je to na bojišti znát?

Ta ofenziva v Kursku tady všechny překvapila, ukrajinskému politickému a armádnímu velení se podařilo tuto vojenskou akci udržet po celou dobu v tajnosti. Ofenziva sice v poslední době zpomalila, Rusko ale zatím není schopné tyto ukrajinské jednotky ze svého území dostat.

Tenhle průnik byl pro řadu Ukrajinců velkou morální vzpruhou, nadšení ale v poslední době citelně opadlo, protože situace na východní frontě uvnitř Ukrajiny je kritická. Ruská armáda tam postupuje, na několika místech prorazila obranné linie Ukrajinců. Zdá se, jako kdyby byli Rusové na Donbase všude.

Je to přitom klíčový region, zde se odehrávají ty nejdůležitější a nejzuřivější bitvy této války. Padlo tu strašně moc vojáků na obou stranách, připomněl bych třeba bitvy o Soledar, Bachmut či Avdijivku.

Není to poprvé, co jste tento region jako válečný reportér navštívil. Můžete tedy porovnávat. Jak se vám tedy současná situace jeví proti tomu, jak to tam vypadalo třeba před rokem?

Je to horší, nepochybně. Rusům se totiž mimo jiné daří postupovat i tak, že obcházejí staré obranné linie, které tu Ukrajinci vybudovali už v roce 2014. Nové příkopy, střílny a bunkry se jim na druhé třetí linii přitom nedaří rychle stavět. Budují je totiž doslova holýma rukama.

Těžkou vojenskou techniku nelze používat, protože Rusové ji ihned bombardují z dronů. Vojáci se tak chopili lopat a krumpáčů, což jim samozřejmě pak o dost déle trvá. Pokud se kdysi takový příkop dal postavit za jediný den, dnes to trvá měsíc.

Rusové mají samozřejmě stejný problém, i oni se musejí krýt před útoky ukrajinských dronů, rozdíl je ale ve velikosti obou armád a je opravdu velký rozdíl, pokud takový příkop hloubí pětinásobek vojáků. V tom má ruská armáda obrovskou výhodu.

Zmiňujete drony. To byla vždy tak trochu výsada a přednost ukrajinské armády. Změnila se situace i v tomto ohledu? Používají snad Rusové více těchto bezpilotních letounů než dříve?

Tady je nutné rozlišit dvě věci. Obě strany používají drony s dlouhým doletem. Nemyslím si ale, že by tento typ dronů nějak významně změnil situaci na bojišti, většinou jen udeří na nějakou továrnu, sklady zbraní nebo civilní cíle.

Pak tu ale jsou ony íránské sebevražedné drony, průzkumné drony a stroje, které shazují granáty. A z toho, co jsem sám sledoval, a z rozhovorů s vojáky vím, že Rusko tyto typy dronů používá stále více. Nemyslím si, že by mělo technologicky vyspělejší drony než Ukrajina, to spíš naopak, Rusko ale těchto bezpilotních letounů vyrábí obrovské množství. Tyto drony tak ztížily pohyb na frontě, je teď strašně složité se tam dostat bez toho, aby o vás Rusové nevěděli.

Vy sám jste se ale na frontu dostal…

Ano, já ale vždy jezdím s ukrajinskou armádou v obrněném nebo terénním voze a většinou jedeme v noci. Rusové vysílají drony sice i v nočních hodinách, ale je jich méně a ukrajinská armáda má přece jen zbraně, kterými je schopna tyto bezpilotní stroje sestřelovat.

Je to vlastně neustálý boj s časem, kdy se snažíte zachytit frekvence a přerušit komunikaci mezi operátorem a jeho drony. V podstatně ale věříte tomu, že všechny obranné mechanismy budou fungovat a vy se na frontu ve zdraví dostanete.

Jen připomenu, že vás Rusové na jaře roku 2022 s vaším fotografem postřelili. Vy se ale na frontu opakovaně vydáváte. To nemáte strach?

Den nebo dva před odjezdem na frontu moc dobře nespím, to je pravda. Když už jsem ale v autě s vojáky, tak se cítím mnohem lépe. Soustředím se jen na svou práci a s každým dalším výjezdem pro mě začíná nový příběh, který chci jako novinář co nejlépe popsat. Tím, jak se do takového příběhu ponořím, tak vlastně nějaký strach nebo nejistoty ve své mysli potlačím.

Jaká mezi ukrajinskými vojáky teď vůbec panuje atmosféra? Když jsme spolu letos na jaře mluvili naposledy, neměli například k dispozici munici a museli se rozhodovat, kdy na nepřítele vypálit a kdy ne. Jaká je jejich situace dnes?

Situace s municí se zlepšila, to nepochybně. Vojáci sice chtějí pálit pořád a nejraději by měli k dispozici nekonečné zásoby munice, ale s municí teď problém není. Mám pocit, že v porovnání s jarem je mezi vojáky i vyšší morálka, i když to je těžké nějak generalizovat.

Co jsem ale na frontě v poslední době zaznamenal, je takový bující hněv a frustrace směrem k Západu. Říkají vám to spíše soukromě, nechtějí to nijak oficiálně ventilovat. Řada z nich ale prostě nedokáže pochopit, proč jim v boji proti Rusku západní země nepomáhají víc a pravidelně. Mají za to, že pokud by Ukrajina padla, ruské dělostřelectvo by se zaměřilo na cíle některého ze států Evropské unie. Ukrajinští vojáci jsou přesvědčeni, že bojují nejen za svobodu své vlastní země, ale i celé Evropy. Že se na Ukrajině odehrává boj mezi dobrem a zlem.

Proto nedokážou pochopit, proč evropské země nestaví více továren, kde by mohly vyrábět střelivo, proč se dodávky zbraní tak vlečou, proč na Ukrajinu přijíždí tak málo nových tanků, proč je pořád tak málo stíhaček a tak dále. A tento hněv se obrací i směrem k USA.

Jak se ukrajinští vojáci dívají na možnost, že by se americkým prezidentem stal Donald Trump, který už několikrát veřejně řekl, že by s pomocí Ukrajině coby prezident skončil?

No, oni jsou v názoru na Trumpa trochu rozdělení. Někteří se jeho možného nástup k moci bojí, jiní ale říkají, že je Trump ve své podstatě nepředvídatelný a nakonec by tedy mohlo být všechno úplně jinak. Z jejich pohledu totiž ani Bidenova administrativa nepomáhá dostatečně, takže je tu naděje, že by Trump mohl být nakonec lepší a pomáhat víc navzdory tomu, co říká.

Nesmíme totiž zapomínat, že Trump během svého prezidentství Ukrajině posílal třeba protitankové střely Javelin, což odmítal udělat Barack Obama. Některým vojákům a civilistům se taky líbilo, když Trump řekl, že pokud Rusko nedotáhne k jednacímu stolu, pomoc Ukrajině zdvojnásobí. Trump prostě řekl celou řadu věcí, často protichůdných, ale lidé chovají malou naději, že by Ukrajina Rusy mohla porazit právě s jeho pomocí.