Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Cla, zabírání cizích území, sázka na domácí manufaktury či snaha obnovit těžbu uhlí. Metody amerického prezidenta Donalda Trumpa připomínají politiku, kterou Spojené státy používaly v 19. století. Jeho přiznaným vzorem je ostatně republikánský prezident William McKinley, který vládl mezi lety 1897 až 1901.
Trump ho od nástupu do Bílého domu neustále chválí a vyzdvihuje jeho politiku. Prezidentovi imponuje například celní zákon z roku 1890, který zvýšil průměrné dovozní tarify o téměř 50 % ve snaze chránit domácí průmysl a pracovníky před zahraniční konkurencí. Zákon dostal název „McKinleyho tarif“, budoucí prezident ho prosadil ještě jako kongresman.
Trump toto celní opatření označuje za úspěch. Podle něj McKinley udělal z USA bohatou zemi. Prezident tvrdí, že jeho vlastní cla rovněž přinesou Americe nezměrné bohatství. „Ani nebudeme vědět, jak všechny ty peníze utratit,“ řekl Trump ještě předtím, než platnost většiny cel odložil o 90 dní. Ještě jednou: odložil, nikoli zrušil.
Řada expertů už předtím prezidenta varovala před ekonomickou recesí a tvrdými politickými následky jeho celní politiky. Jinými slovy, Trump by si měl vybrat jiný vzor než Williama McKinleyho.
Politický výprask
„Celní zákon (McKinleyho) přispěl k finanční krizi a ukázal se být pro americké dělníky natolik škodlivý, že republikáni v následujících volbách do Kongresu ztratili devadesát tři křesel,“ napsal například institut Atlantic Council, který se zabývá mezinárodní bezpečnostní a globální ekonomickou prosperitou.
William McKinley
William McKinley vládl Spojeným státům v letech 1897 až 1901.
- 25. prezident Spojených států, vládl v letech 1897 až 1901.
- Člen Republikánské strany, před nástupem do Bílého domu byl dlouhá léta členem Sněmovny reprezentantů, kde prosazoval ekonomický protekcionismus a zavádění cel.
- Za jeho vlády dosáhly USA nebývalého ekonomického rozkvětu.
- Vedl Spojené státy do úspěšné války se Španělskem a získal tak Filipíny, Guam a Portoriko, do americké sféry vlivu se po konfliktu dostala i Kuba. Kromě toho připojil i Havajské ostrovy a Americkou Samou.
- 6. září 1901 ho zavraždil anarchistický atentátník, v úřadu ho vystřídal viceprezident Theodore Roosevelt.
Institut připomněl, že se McKinley jednoduše „spálil“ a svůj postoj dokonce přehodnotil, když se myšlenkově posunul od protekcionismu k reciprocitě a otevření zahraničních trhů.
„Obchodní války jsou nevýhodné. Politika dobré vůle a přátelských obchodních vztahů zabrání odvetným útokům,“ řekl mimo jiné McKinley 5. září 1901 v Buffalu během svého posledního veřejného projevu. Na druhý den ho fatálně postřelil vyšinutý anarchista, prezident o osm dní později na následky zranění zemřel.
Do Trumpovy vize a jeho lpění na minulosti se pouštějí i další akademici, jako například ti seskupení v liberálním institutu Center for American Progress (CAP). V jejich nedávném textu Trumpovi připomněli, že se McKinleyho Amerika od té nynější výrazně liší.
„V McKinleyho době měla většina měst vlastního kováře a většina vyváženého zboží obsahovala pouze výrobky nebo materiály pocházející z místních zdrojů,“ napsali autoři z Center for American Progress.
Přejmenování nejvyšší hory USA na Mount McKinley
Donald Trump přejmenoval nejvyšší horu Severní Ameriky Denali zpět na Mount McKinley, jak se jí říkalo před sto lety. Trump McKinleyho opakovaně označuje za skvělého prezidenta s obchodnickým nadáním. „Prezident McKinley učinil naši zemi velmi bohatou díky clům a díky talentu,“ řekl Trump ve svém inauguračním projevu.
Jméno Denali znamená v jazyce původních obyvatel Aljašky „vysoký“. Horu takto v roce 2015 nechala pojmenovat vláda prezidenta Baracka Obamy právě na počest domorodé aljašské kultury.
Dnešní zboží, se kterým se obchoduje, uvedl dále CAP, zahrnuje součástky a materiály pocházející ze všech možných koutů planety, přičemž „vývozci často řídí rozsáhlé přeshraniční dodavatelské řetězce“.
Podle CAP tito vývozci nejsou jako Trump motivováni „merkantelistickým účtováním obchodního deficitu, jde jim o maximalizaci zisků jejich akcionářů“.
Vliv McKinleyho na Trumpa se dá vysledovat i v jiné ambici - v rozpínavosti. McKinley během svého prezidentství obsadil Filipíny, Guam, Americkou Samou, Portoriko a Havajské ostrovy.
Trump stále mluví o tom, že si Amerika v jeho éře také přivlastní cizí státní území jako například Grónsko, Pásmo Gazy či Panamský průplav. Několikrát také řekl, že by Kanada měla být „51. americkým státem“.
Trump a obnova uhelného průmyslu
Americký prezident se zavázal, že v zemi vzkřísí uhelný průmysl. I to ukazuje, že se Trump svou politikou vrací do minulosti.
Prezident podepsal čtyři výnosy, jejichž cílem je odstranit překážky, které podle něj brání zvýšení těžby uhlí ve Spojených státech. Jeden z nich umožňuje pronájem veřejných pozemků pro těžbu uhlí. Další prosazuje , aby se toto palivo používalo k napájení datových center umělé inteligence, která mají v příštích letech významně přispět k prudkému nárůstu poptávky po elektřině.
Ministr vnitra Doug Burgum, který předsedá prezidentově Radě pro energetickou dominanci, má podle jiného výnosu označit uhlí za „nerost“, což by mělo také pomoci zvýšit produkci této horniny.
Trump jde proti trendu posledních let, kdy v zemi svůj provoz ukončily desítky uhelných elektráren, které nedokázaly konkurovat levnému zemnímu plynu, obnovitelným čistým zdrojům a ekologickým regulacím prezidentů Baracka Obamy a Joea Bidena.
„Myslím, že Trump je člověk 19. století, který věří ve sféry vlivu, což je představa, kterou jsme před několika lety, myslím, všichni odsunuli na smetiště dějin,“ řekl nedávno Seznam Zprávám k expanzivním snahám Trumpa bývalý editor listu The Washington Post Christian Caryl.
Dodal, že je Trump ochoten přenechat Vladimiru Putinovi jeho vlastní sféru vlivu, kam Caryl zařadil středoasijskou oblast, Bělorusko, Kavkaz a možná také Ukrajinu. „Spojené státy by své impérium budovaly na západní polokouli. Obávám se, že takový vývoj nás čeká,“ dodal novinář.
Jeho někdejší kolega, sloupkař listu, Max Boot má podobný názor. „Jde mu (Trumpovi) jen o mocenskou politiku, a to hrubým a chvástavým způsobem, který je znepokojivým a nebezpečným návratem do 19. století,“ napsal Boot.
Duševní vlastnictví versus doly
V ekonomické oblasti prezidentovi vzkazuje, že by bylo lepší vrátit se do 21. století a orientovat se na odvětví využívající nejmodernější technologie.
„Trumpova fascinace získáváním půdy a přírodních zdrojů - a návratem výroby - je bizarním anachronismem v době, kdy je hospodářská soutěž stále více založena na pokroku v oblasti robotiky, čisté energie, umělé inteligence a dalších špičkových technologií,“ napsal dále Max Boot s tím, že nejcennějšími americkými společnostmi současnosti jsou firmy jako Apple, Microsoft či Amazon.
„(…) generují bohatství z duševního vlastnictví, nikoli z kontroly dolů nebo nerostných surovin,“ dodal sloupkař.
Nám Američanům se celý svět směje za to, že rok co rok přicházíme o sto padesát miliard dolarů, protože zadarmo bráníme bohaté národy, které by, nebýt nás, za patnáct minut zmizely z povrchu zemského.
Donald Trump se přitom svým pohledem na svět nikdy netajil. Už v 80. a 90. letech, kdy podnikal v realitách, dával najevo, že by světový řád, tak jak je nastaven od konce druhé světové války, coby prezident rozbil.
Trumpova mantra
Digitální časopis Politico s odkazem na několik rozhovorů s Trumpem z minulosti už v lednu 2017 (v den první inaugurace Donalda Trumpa, pozn. red.) napsal, že prezident obhajuje tři klíčové názory, ke kterým se v posledních 30 letech stále vrací. Trump má pocit, že je Amerika znevýhodněna globální ekonomikou, kritizuje její vojenskou angažovanost v zahraničí a vyjadřuje sympatie k autoritářům.
„Trump neusiluje o nic menšího, než o ukončení liberálního řádu vedeného Spojenými státy a osvobození Ameriky od jejích mezinárodních závazků,“ uzavřel tehdy magazín Politico.
