Rekordní vedro má v Evropě desetitisíce obětí. A mohlo být ještě mnohem hůř

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Horko v roce 2023 bylo v Evropě jedno z nejsmrtelnějších za poslední roky. Víc než loňských 47 tisíc lidí na kontinentě kvůli vysokým teplotám v období mezi lety 2015 až 2023 přišlo o život jen v roce 2022, kdy zemřelo přes 60 tisíc lidí. Uvádí to studie publikovaná tento měsíc v časopise Nature.

Absolutně nejsmrtelnější se značným náskokem zůstává historická vlna veder z léta 2003, kdy Evropa zaznamenala přes 70 tisíc mrtvých a v řadě zemí si vynutila následnou změnu přístupu k letním vlnám extrémních teplot.

Právě to je ostatně dalším důležitým sdělením nové studie – ta totiž kromě odhadu počtu mrtvých přináší i odhad, kolik lidí by v loňských teplotách (podstatně vyšších než v roce 2003) zemřelo, kdyby je nechránila adaptační opatření zavedená v posledních desetiletích.

Potvrdilo se, že mrtvých by bylo podstatně víc. Rekord z roku 2003 by byl překonán o více než deset tisíc.

„Ve druhé části studie jsme spočítali, co by se stalo, kdyby teploty roku 2023 přišly na začátku tisíciletí (konkrétně mezi lety 2000 až 2004, pozn. red.), kdy byla společnost vůči vedrům zranitelnější. Zjistili jsme, že celkový počet mrtvých by v takovém případě byl o 80 % vyšší než v roce 2023,“ řekla Seznam Zprávám vedoucí autorka studie Elisa Gallová z Institutu pro globální zdraví v Barceloně.

Dá se tak říct, že změny v podobně například pokročilejšího zdravotnictví, rozšířenějších klimatizací, vylepšených systémů varování před vedry nebo uvědomělejšího chování lidí tedy podle závěrů studie pomohly loni zachránit desítky tisíc životů Evropanů.

Jaká konkrétní opatření za to mohou a jakou měrou, se neví. Gallová a její kolegové neměli dostatek dat na to, aby něco takového mohli spolehlivě spočítat. Zachráněné životy tedy vědci přičítají obecně veškerým změnám politik, všem adaptacím a celkové změně ve společnosti v posledních 20 letech.

„Dokážeme lépe přežívat extrémní teploty. Dá se říct, že náš výzkum potvrdil, že v Evropě pozorujeme dobrou úroveň adaptace,“ řekla k tomu Gallová. „Ani to ale nestačí. Pořád nám kvůli vedru každé léto umírají desetitisíce lidí. Musíme nadále pracovat na další adaptaci i mitigaci klimatické změny,“ dodala.

Rozložení obětí veder napříč prostorem nepřekvapí. Nejvíc jich autoři studie z dat o nadměrné úmrtnosti Eurostatu napočítali na jihu kontinentu.

Žebříčku zemí s nejvyšším absolutním počtem odhadovaných obětí suverénně vévodí Itálie, na druhém místě je Španělsko, na třetím Německo (i když hlavně kvůli velikosti populace než samotným teplotám) a pak následuje Řecko s Francií.

Lepší obrázek o tom, kde vedro zabíjí nejčastěji, vyplývá z přehledu počtu mrtvých na milion obyvatel. V tomto ukazateli je jasně na prvním místě Řecko (393) následované Bulharskem (229), Itálií (209), Španělskem (175) a Kyprem (167).

Česko podle Gallové ve statistikách ničím zvlášť nevyčnívá. Studie uvádí, že loni v létě zemřelo kvůli vedru asi 361 lidí, což odpovídá 34 mrtvým na milion obyvatel. Například na Slovensku bylo 45 mrtvých na milion obyvatel, v Polsku 16, v Německu 76 a v Rakousku 54.

Pro laika zřejmě dost překvapivým závěrem studie bylo dále i to, že kvůli vedru umírá podstatně víc žen než mužů. Celkem rozdíl podle studie činil asi deset tisíc. Rozdíly v počtu úmrtí na milion obyvatel si můžete projít v mapě výše.

Rozhodně přitom nejde o náhodu, protože stejný jev ukázala i řada starších studií z jiných částí světa. Příčina ale zcela známá ještě není.

Gallová se domnívá, že s největší pravděpodobností je vyšší úmrtnost žen způsobena kombinací více faktorů. „Některé hypotézy mluví o fyziologii ženského těla, jiné o společenské nerovnosti, nižších platech a chudobě. Víme ale například i to, že ženy se dožívají vyššího věku, takže je u nich v pokročilém věku vyšší pravděpodobnost, že žijí samy. Když nemáte nikoho, kdo by vám mohl pomoct s běžnými denními činnostmi, hrozí vám při vedru vyšší riziko přehřátí,“ vyjmenovala vědkyně hlavní hypotézy vysvětlující rozdíl.

Studie také celkem jasně potvrdila, že zdaleka nejohroženější skupinou jsou senioři (většina úmrtí byla zaznamenána ve věkové skupině nad 80 let).

Podle Gallové jsou tyto poznatky klíčové hlavně pro prevenci, protože právě vytipování rizikových skupin a následná péče o ně mohou být klíčem ke snižování počtu obětí. Zkoumání efektivity konkrétních opatření je podle ní ale nesmírně náročné. Přesto se o to chce pokusit v dalších výzkumech, protože bez zjištění, jaká adaptace funguje či nefunguje, se další životy budou zachraňovat těžko.

Roli v nižším počtu obětí podle ní přitom mohou hrát i těžko měřitelné faktory, jako jsou měnící se návyky lidí. „Když žijete v zemi, kde jsou vysoké teploty časté, nejspíš si na to zvyknete a přizpůsobíte tomu své chování. Pokud někdy zažijete horkou vlnu, kdy je 38 °C nebo 39 °C, která trvá třeba týden, rychle vám dojde, že na varování meteorologů a doporučení lékařů se opravdu vyplatí dbát,“ řekla vědkyně.

Cílem Gallové na další roky je pokračovat ve výzkumu a získaná data využít pro vytvoření sofistikovaného systému varování před vedry, který by se mohl zaměřit například přímo na nejzranitelnější skupiny (seniory a lidi se srdečními a respiračními onemocněními) žijící v těch nejohroženějších regionech. V případě, že by se podařilo vytipovat lidi s nejvyšším rizikem úmrtí, dalo by se na ně podle vědkyně intenzivněji zaměřit a varování jim například doručovat přímým telefonickým hovorem.

„Chceme, aby byla varování konkrétnější, aby se nestávalo, že lidé jsou varováni skoro každý druhý den. Taková varování jsou k ničemu, protože je nikdo nebere vážně,“ dodala Gallová.