Článek
Únor 2024 byl s průměrnou teplotou vzduchu 13,54 °C celosvětově nejteplejším únorem v historii měření, uvádí služba Copernicus ve svém měsíčním přehledu. Předchozí rekord z roku 2016 byl překonán o 0,12 °C. Oproti odhadu únorového průměru z období před průmyslovou revolucí (1850–1900) bylo tepleji o 1,77 °C, oproti průměru z období 1991–2020 pak o 0,81 °C.
Rekord zatím překonal každý měsíc od loňského června, což znamená, že únor byl již devátým rekordně teplým měsícem v řadě.
Obzvlášť teplá byla podle vědců ze služby Copernicus hlavně první polovina měsíce, přičemž v období 8. až 11. února dosáhla průměrná denní globální teplota úrovně dokonce 2 °C nad úroveň z doby před průmyslovou revolucí.
Teplý únor výrazně pocítila Evropa, zejména střední a východní. Kromě toho Copernicus mezi nadprůměrně teplými regiony vyjmenovává i sever Sibiře, střed a středozápad Severní Ameriky a většinu území Jižní Ameriky, Afriky a západní Austrálie.
Globální teplota podle vědců zůstává vysoká i přesto, že atmosférický a oceánský teplý jev El Niño v rovníkovém Pacifiku slábne. Velmi teplé navíc zůstávají i samotné oceány. Jejich průměrná měsíční globální povrchová teplota (mezi 60° j. š. a 60° s. š.) podle unijní služby dokonce v únoru dosáhla 21,06 °C, což překonalo i dosavadní rekord ze srpna 2023.
Jak funguje klimatická služba Copernicus?
Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí za finanční podpory EU, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných. Všechna uváděná zjištění jsou založena na počítačových analýzách a podle souboru re-analytických dat ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
Historicky nejteplejší v historii měření byla nepřekvapivě celosvětově i boreální zima 2023/2024 (prosinec-leden-únor), konkrétně s odchylkou o 0,78 °C nad průměrem let 1991-2020. Evropská zima byla po zimě 2019/2020 druhou nejteplejší v historii měření, a to o 1,44 °C nad průměrem let 1991-2020.
„Únor se připojil k dlouhé řadě rekordů z posledních měsíců. Jakkoli se to může zdát pozoruhodné, není to vlastně překvapivé, protože neustálé oteplování klimatického systému nevyhnutelně vede k novým teplotním extrémům. Klima reaguje na aktuální koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, takže pokud se nám je nepodaří stabilizovat, budeme nevyhnutelně čelit novým globálním teplotním rekordům a jejich důsledkům,“ řekl k tomu Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus Climate Change Service (C3S).
