Rekonstrukce: Zemřelo přes 600 lidí, lodní tragédii šlo zabránit

Jedné z největších tragédií ve Středozemním moři z poslední doby se dalo zabránit. Loď Adriana, po jejímž převrácení se utopilo v polovině června ve Středozemním moři přes 600 lidí, včetně žen a dětí, totiž 13 hodin sledovaly úřady - přes rádiové spojení, telefonní spojení, ve vzduchu i na vodě.

Co tragédii předcházelo, zmapoval americký deník The New York Times na základě soudních dokumentů, dat a více než 20 rozhovorů s přeživšími a úředníky.

V libyjském přístavu Tobruk nasedl s dalšími kolem 750 lidmi na loď Adriana Kamiran Ahmad, syrský teenager, kterému by bylo za měsíc 18 let. Na cestu ho poslali rodiče, kteří mu na ni našetřili tak, že prodali část vlastní půdy. Všichni doufali, že se mu podaří dostat do Německa, studovat, najít si práci a možná v budoucnu i podporovat rodinu. Jinou možnost než se dostat do Evropy přes moře neměl, vypověděl jeho otec.

Na palubu lodi nastoupil 9. června se svým 24letým bratrancem Roghaayanem Adilem Ehmedem. Právě jemu říkal, že měl z cesty na přeplněné lodi obavy. Nikdo z pasažérů navíc neměl k dispozici záchrannou vestu. Roghaayan se proto rozhodl, že připlatí 600 dolarů za sebe, svého bratrance a dalšího kamaráda, aby mohli zůstat na palubě.

Loď totiž měla několik „tříd“, jak popsali přeživší. V nejhlubším podpalubí seděli Pákistánci, uprostřed ženy a děti a na palubě Syřani, Palestinci a Egypťani.

Kamiran a Roghaayan se tak připojili ke skupince 11 mladíků původem z válkou zničeného syrského města Kobani. Nejmladšímu z nich, Waleedovi Mohamaadu Quasemovi, bylo 14 let.

Pokud by šlo vše podle plánu, cesta měla trvat tři dny. To se ale nestalo. Již druhý den se podle přeživších začal porouchávat motor. Třetí den pak došla na lodi pitná voda a potraviny. Někteří pasažéři tak zkoušeli například dávat sušené švestky do mořské vody v naději, že sladkost zmírní slanost. Jiní zaplatili 20 dolarů, aby dostali aspoň špinavou vodu.

Neklid propukl ve chvíli, kdy se ukázalo, že kapitán, 22letý Egypťan, sám nevěděl, kde se loď nachází, protože se ztratil. Běžnou praxí pro tyto cesty je skutečnost, že kapitáni sami dostanou zaplaceno až poté, co dojedou do cílové destinace. To mohlo být motivací pro mladého kapitána, že s přivoláním pomoci otálel.

Když se někteří Pákistánci snažili dostat na palubu, Egypťané, kteří podle svědectví spolupracovali s kapitánem, je zbili – někteří i páskem. Právě tito muži byli zodpovědní za udržování pořádku na lodi. Mezi nimi i 26letý Ahmed Ezzat, který sám za cestu zaplatil podle výpovědi jeho bratra 4500 dolarů.

Podle svědectví čtvrtý den na lodi zemřelo šest lidí, včetně jednoho dítěte.

Další den, 13. června, přemluvili cestující kapitána, aby vyslal nouzový signál italským úřadům. Tou dobou se loď pohybovala v mezinárodních vodách, které nicméně při možných záchranných akcích spadaly pod odpovědnost Řecka.

O několik hodin později se tak na základě informování italskými úřady objevilo nad lodí letadlo od unijní pohraniční agentury Frontex. Satelitní snímky, které měla následně k dispozici centrála Frontexu ve Varšavě, ukazovaly, že je loď zcela přeplněná.

O dvě hodiny později přeletěla přes loď řecká pobřežní stráž. I na jejích fotografiích je vidět, že je horní paluba zcela přeplněná a lidé na ni mávají.

O pomoc začali volat i samotní cestující. Zprávy přicházely například i dobrovolníkům z organizace Alarm Phone, kteří pro NYT vypověděli, že obratem informovali řecké úřady, Frontex, a Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Kolem sedmé hodiny večer a zároveň sedm hodin od doby, co Frontex loď zpozoroval, požádaly řecké úřady dva tankery plující poblíž, aby cestujícím poskytly vodu, jídlo a palivo, aby mohli pokračovat v cestě.

Kapitán lodi Faithful Warior – která dorazila na místo jako druhá po více než dvou hodinách – vypověděl, že někteří pasažéři nicméně házeli zásoby zpět a křičeli, že chtějí pokračovat dále do Itálie. Kolik lidí pomoc odmítlo, není jasné, nicméně jedním z nich byl i kapitán a muži, kteří terorizovali ostatní pasažéry, uvedli přeživší.

Když se setmělo, kapitán lodi Faithful Warrior oznámil řeckému řídicímu středisku, že se Adriana „nebezpečně houpe“. Musel nicméně s lodí ustoupit, protože někteří chtěli na jeho loď přeskočit, což by samotnou Adrianu mohlo destabilizovat a hrozilo její převržení.

Důvod, proč se řecké úřady po vlně kritiky, že nezasáhly včas, rozhodly neiniciovat záchrannou misi, byla skutečnost, že se loď pohybovala směrem k Itálii. Satelitní snímky a data z platformy pro sledování lodí MarineTraffic však ukazují, že loď byla posledních sedm hodin pouze unášena.

Řecká pobřežní stráž nicméně záchrannou misi přes mnohá volání nezahájila.

S blížící se půlnocí k 14. červnu dorazilo k Adrianě plavidlo řecké pobřežní stráže 920 jako jediné a pouze s 13 členy posádky. Co přesně se dělo následně, je zatím nejasné. Někteří přeživší uvedli, že se posádka pokusila loď odtáhnout. To pobřežní stráž nejdříve popřela, ale následně přiznala, že lodi hodila lano, nicméně údajně to bylo několik hodin před jejím potopením.

Okamžitým řešením také nebylo přesunout lidi na palubu záchranné lodi, protože by ji masa mohla rozhýbat a potopit. Navíc nebylo jasné, zda by se na ni všichni vešli.

Po půlnoci se loď s uprchlíky převrátila. Podle svědků se jednou zakymácela doprava, doleva a následně se převrhla. Ti, co byli na palubě, spadli do moře, šlapali po sobě a navzájem se využívali k tomu, aby se udrželi na hladině a přežili.

Někteří se drželi kusů dřeva, jiní vylezli na potápějící se trup lodi. Část vytáhla z vody pobřežní hlídka. Jeden z přeživších nicméně popsal, že nejdříve od pobřežní hlídky odplaval pryč, protože se bál, že ho strážci utopí.

Ti, co byli v podpalubí, včetně žen a dětí, šanci na přežití ani neměli.

17letý Kamiran Ahmad cestu nepřežil. „Neříkal jsem ti, že umřeme? Neříkal jsem ti, že už je po nás?“ řekl svému bratranci Roghaaayanovi krátce před tím, než se loď převrátila.

Zatímco jeho bratranec přežil a dostal se do Řecka, Kamiran se utopil. Stejně tak i 14letý Waleed, který si v Německu vysnil studium medicíny. Nepřežil ani samotný kapitán.

V Řecku bylo po tragédii zatčeno a obviněno z pašování a ztroskotání lodi devět egyptských přeživších. Rozhovory s příbuznými nicméně naznačují, že minimálně jeden z nich také zaplatil za cestu poplatek čtyři tisíce dolarů, aby mohl na lodi být.

Dohromady podle NYT cestující zaplatili za cestu do Evropy kolem 3,5 milionu dolarů.