Regulace zbraní v USA? Očekával bych spíš opak, říká amerikanista

Buffalo, Tulsa nebo Uvalde – americká města jejichž názvy během posledních týdnů rezonovaly i českým zpravodajstvím. Důvod, proč tomu tak bylo, však není pozitivní. Šlo o místa masových střeleb, během kterých přišli o život lidé. V případě posledního ze zmíněných pak dokonce i ti nejmenší.

Ve Spojených státech nejde o ojedinělé události a napříč společností jsou stále více slyšet hlasy, které volají po lepší regulaci používání střelných zbraní. Podle průzkumu, na kterém spolupracovala americká NPR, dokonce podpora kontroly dosáhla nejvyšší úrovně za posledních deset let. Změna však dosud nepřichází.

Po nedávných tragických událostech ovšem s nedělí přišel alespoň slabý signál, že by se něco změnit mohlo. Několik amerických senátorů – demokratů i republikánů – totiž oznámilo, že se dohodli na alespoň částečném zpřísnění pravidel. Podle listu The New York Times (NYT) je dohoda daleko od toho, co by demokraté preferovali. Stále jde ale o mnohem více, než v co doufali.

„Včera oznámená dohoda dvaceti senátorů, z nichž deset je z Republikánské strany, je seznamem bodů, na nichž se zákonodárci z obou stran dohodli. Musí se ale ještě sepsat zákon jako takový,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity. „Je třeba pro něj získat podporu – především v Senátu – alespoň deseti členů komory z GOP (Republikánská strana, pozn. red.) a zároveň věřit, že všichni demokraté zákon rovněž podpoří.“

Dohodnutá opatření zahrnují povzbuzení jednotlivých amerických států, aby odebíraly zbraně lidem považovaným za nebezpečné, nové tresty pro nezákonný nákup zbraní, investice do zabezpečení škol nebo peníze na psychiatrickou a psychologickou péči.

Nezahrnují ovšem podstatná ustanovení reforem požadovaných právě demokraty a prezidentem Joem Bidenem. Jde například o zvýšení věku pro nákup poloautomatických pušek na 21 let, omezení ohledně zbraní ve stylu vojenských útočných pušek nebo zavedení univerzální prověrky. Ze svých požadavků jsou ale demokraté prý ochotni prozatím slevit.

„Krok je to významný v tom, že ukazuje potenciál kompromisu, respektive styčných bodů mezi oběma politickými stranami, byť nejde o zásadní či radikální reformu ve smyslu omezení práva na držení a nošení zbraně,“ uvedl Beneš.

Hlavní pozitivní dopad dohody vidí v podpoře red flag laws, tj. zákonech, které umožní policii a příslušným úřadům na základě soudního rozhodnutí odebrat zbraň osobě, kterou označí rodina či jiní blízcí za nebezpečnou.

„Je samozřejmě otázka, jak moc jej budou chtít samotné státy zavádět a jak budou efektivní v jeho vymáhání, jde ale o krok správným směrem. Celkově se vlastně jedná o naprosto logické kroky, které měly přijít už dávno a které – bohužel – nepředstavují dostatečně robustní reakci na masové střelby,“ sdělil dále odborník.

Republikánská opozice je kritická vůči návrhům na kontrolu zbraní podporovaných demokraty a maří tyto návrhy již celá desetiletí. To, že nyní deset republikánů signalizovalo svou podporu předběžné dohodě, však podle agentury Reuters naznačuje, že opatření by mohlo postoupit k hlasování a překonat překážky ze strany ostatních republikánů, kteří jsou proti většině opatření na kontrolu zbraní.

Jak ale upozorňuje Beneš, nejen americká média si samozřejmě všímají toho, kdo přesně je pod dohodou podepsaný a co to pro dané jedince znamená politicky. Čtyři signatáři letos v Senátu končí, dalších pět má před sebou ještě čtyři roky mandátu a zbylý Mitt Romney má před sebou ještě dva roky ve funkci.

„To ukazuje, že téma regulace zbraní je pro republikány citlivé a nebezpečné a proč se k dohodě zatím nikdo další ze strany nijak veřejně nehlásí – mohl by totiž čelit nevoli svých voličů a ztráty podpory některých (zbraňových) lobbistických skupin,“ osvětlil situaci amerikanista. „Dlouhodobě tak zůstane jakákoliv zásadní reforma u ledu, protože pro republikány je zkrátka momentálně neprůchozí.“

Otazník visí například nad šéfem senátních republikánů Mitchem McConnell, který se k dohodě vyjádřil pochvalně, ale k jejímu obsahu a k tomu, zda podpoří její schválení, se nevyjádřil nijak. To, jak upozorňuje český odborník, vzbuzuje obavy vzhledem k tomu, že tento politik dlouhodobě brzdí jakékoli schválení regulace držení a nošení zbraní.

Vzhledem k rozložení Nejvyššího soudu a očekávanému vítězství republikánů v podzimních kongresových volbách nyní podle Beneše nelze čekat žádnou regulaci a spíše dojde k rozvolnění, které USA čeká nejspíše už během tohoto léta, až Nejvyšší soud rozhodne v případě omezení zbraní ve státě New York.

„Je otázka, na jakém textu zákona se nakonec strany dohodnou a jakou verzi podpoří,“ připomíná amerikanista. „Je pořád ještě možné, že Kongres bude hlasovat o mnohem mírnější podobě zákona, ale bude jej chtít prosadit, aby zákonodárci z obou stran ukázali, že na tématu pracují, že jim jde o bezpečí dětí a zájmy voličů.“