Referenda v režii okupantů jsou tu. Hlasuje se doma ve dveřích i v Rusku

Od pátku do úterý se ve čtyřech okupovaných regionech na východě a jihu Ukrajiny hlasuje o tom, zda se tato území mají připojit k Rusku. Očekává se, že Kremlem dirigovaná referenda dopadnou podobně jako hlasování v roce 2014, kterým Moskva ospravedlnila anexi poloostrova Krym. Ani tentokrát nebudou jejich výsledky uznány v zahraničí, ze Západu už dopředu zněla slova jako parodie, podvod nebo historická chyba.

Seznam Zprávy připravily o referendu nejdůležitější informace v otázkách a odpovědích:

Ve všech čtyřech oblastech se bude hlasovat od pátku 23. září do úterý 27. září.

Referendum bylo vyhlášeno na územích obsazených ruskými a proruskými vojsky v samozvaných republikách na Donbase – Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice – a také v okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti.

Otázkou je, zda budou Rusové vztahovat výsledky referend i na území těchto oblastí, která zůstala pod kontrolou Ukrajiny. Jeden z představitelů proruské správy Záporožské oblasti nedávno prohlásil, že výsledky referenda se budou týkat celé oblasti v jejich „administrativních hranicích“.

V referendu budou moci hlasovat i lidé z okupovaných částí Mykolajivské oblasti, která sousedí s Chersonskou oblastí.

V obou donbaských republikách zní plebiscitní otázka stejně: „Jste pro připojení k Ruské federaci jako subjektu Ruské federace?“

V Ruskem kontrolovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti je otázka formulována jinak, protože tato území Moskva doposud neuznala jako nezávislé entity (Doněckou a Luhanskou lidovou republiku ano). Tamní obyvatelé proto budou schvalovat tři rozhodnutí najednou: odtržení území od Ukrajiny, vytvoření nezávislého státu a jeho vstup do Ruské federace.

Ruské vedení nezastírá, že rychlé připojení čtyř okupovaných území k Ruské federaci má umožnit, aby Kreml mohl válku proti Ukrajině označit za obranu vlastních území. Tímto způsobem chce ospravedlnit nasazení vojenských záložníků, jejichž mobilizaci ve středu vyhlásil prezident Vladimir Putin. Na připojených územích může Moskva také například vyhlásit stanné právo.

V obou samozvaných republikách na Donbase rozhodly o vyhlášení plebiscitu místní parlamenty, které 20. září jednomyslně schválily zákony o referendech. Jejich texty jsou téměř totožné.

V Chersonské oblasti podepsal dekret o referendu ruskou armádou jmenovaný šéf tamní správy Volodymyr Saldo. V Záporožské oblasti požádalo o uspořádání referenda hnutí „Jsme spolu s Ruskem“.

Před hlasováním v referendu se lidé musejí legitimovat, například ukrajinským pasem (na Donbase bude stačit pas tamních republik) nebo třeba vojenským průkazem, a musí také doložit místní příslušnost v dané oblasti.

Právo hlasovat v referendu budou mít i občané, kteří nyní pobývají za hranicemi těchto území. Hlasovací místnosti pro ně budou otevřené hlavně v příhraničních městech v Ruské federaci nebo na Krymu.

V místech, která jsou pod kontrolou ukrajinské armády, se samozřejmě hlasovat nebude, tamní obyvatelé by teoreticky museli překročit frontovou linii a hlasovat na územích obsazených Ruskem. Například šéfka volební komise v okupované části Záporožské oblasti Galina Kaťuščenková prohlásila, že referenda se budou moci zúčastnit „všichni obyvatelé Záporožské oblasti“.

Podmínky pro hlasování v jednotlivých regionech se mohou lišit, nicméně podle oficiálních instrukcí by se klasické volební místnosti přinejmenším na Donbase měly otevřít až poslední den hlasování 27. září. V prvních čtyřech dnech referenda budou komisaři v terénu podobně jako podomní obchodníci. Lidé budou hlasovat přímo ve dveřích svého bydliště nebo na jiných „vhodných“ místech, například na dvoře bytového domu.

Podle průzkumu, jehož výsledky ve čtvrtek oznámil státní výzkumný ústav VCIOM, se přinejmenším v Doněcké a Luhanské lidové republice chce referenda zúčastnit 84 procent tamních obyvatel, přičemž 95 procent hodlá hlasovat pro začlenění do Ruské federace.

Telefonický průzkum byl proveden na poměrně malém vzorku 537 respondentů, kteří navíc žijí na území Ruské federace, všeobecně se ale očekává, že oficiální výsledky zpracované proruskými úřady ukážou schválení velkou většinou.

Pro schválení předmětu referenda je třeba souhlas více než poloviny účastníků hlasování. Výsledky musí být známy nejpozději do pěti dnů po posledním dni hlasování, předpokládá se však, že budou vyhlášeny třeba už druhý den po ukončení hlasování. Hlasovací lístky mají komisaři vkládat do bezpečnostních zatavovacích obálek.

Objevily se také zmínky o přizvání „mezinárodních pozorovatelů“, ovšem bez podrobnějších informací. U referenda na Krymu před osmi lety nebyli zástupci uznávaných mezinárodních organizací jako OSN nebo OBSE, zato tam přijeli lidé spojení s různými organizacemi blízkými Kremlu.

Moskva musí podle federálního ústavního zákona uzavřít s každým z přistupujících území dohody, které budou po vyhodnocení ústavním soudem zaslány k ratifikaci parlamentu. Současně se Státní dumě předloží návrhy ústavních zákonů o přijetí nových subjektů do Ruské federace. Očekává se, že tato procedura bude velmi rychlá. V roce 2014 byly všechny právní postupy pro anexi Krymu dokončeny během čtyř dnů.