Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Lákavé fotografie zářivě modré vody a bílých pláží. To je jeden z taháků, díky nimž se do Řecka každoročně vypraví miliony turistů. Jen Čechů tam loni zamířilo na 400 tisíc, což z Řecka udělalo čtvrtou nejpopulárnější destinaci po Chorvatsku, Slovensku a Itálii.
Poslední týdny jsou však pro Atény krušné. Ze země přicházejí zprávy, že na jejím území zemřelo už pět turistů, přičemž jedním z nich byl známý britský doktor a moderátor Michael Mosley. Další tři cestovatelé se pohřešují.
Zmíněné případy mají společného jmenovatele – vysoké teploty, které jihoevropskou zemi v posledních týdnech sužují a během kterých se dotyční vydali ven. Při aktuální vlně teploty místy šplhají i nad 40 stupňů, a byť přesné příčiny úmrtí turistů nejsou známy, vzhledem k prokázaným rizikům jsou připisovány právě počasí.
Vedra v červnu v minulosti nebývala ani v Řecku běžná. Světová meteorologická organizace (WMO) nedávno zveřejnila údaje, podle nichž 23 z 30 nejsilnějších vln veder od roku 1950 v Evropě nastalo po roce 2000. Pět z nejsilnějších se pak odehrálo jen v posledních třech letech. Nejen podle této organizace byl navíc rok 2023 nejteplejším od předindustriálního období.
„Je velmi patrné, že pozorujeme rostoucí trend extrémních veder,“ cituje web Skift Álvara Pimpãa Silvu, programového pracovníka WMO, s tím, že právě tyto vysoké teploty jsou jedním z nejdůležitějších jevů, které vedou k nadměrné úmrtnosti.
Přestože jsou údaje dostupné veřejnosti a svá varování si pro sebe nenechávají ani odborníci, objevují se kritické hlasy, že evropské vlády nejsou na to, co se bude dít, připravené.
Boj s vedrem
Úřady v různých částech světa upozorňují, aby lidé dopady vysokých teplot nepodceňovali.
Například Řecko již v reakci na vlnu veder uzavřelo v odpoledních časech několik svých nejoblíbenějších turistických atrakcí, včetně aténské Akropole, jelikož na místě podle lokálních médií ve frontě omdlévali lidé.
Cinzia De Marzová, velvyslankyně Evropského klimatického paktu, která se zaměřuje na udržitelnost a cestovní ruch, míní, že vlády spíše reagují na určité situace, které se zrovna dějí, než aby plánovaly dopředu. „Zatím nejsou připravené na to, aby se vypořádaly s dopady změny klimatu,“ uvedla pro web Skift.
„To, co se stalo v Řecku, je jen příkladem toho, jak země a vláda nejsou připraveny na řešení této mimořádné situace,“ pravila také. Zmíněný Evropský klimatický pakt, který reprezentuje, je hnutím, které vyhlásila Evropská komise a je součástí takzvaného Green Dealu.
Sucho ve Španělsku
Katalánsko se potýká se suchem, které překonalo veškeré historické rekordy. Prohlédněte si původní fotoreportáž Seznam Zpráv od přehrady Pantà de Sau, která zásobovala pitnou vodou například i Barcelonu.
Nebezpečí pro tělo
I státy, které se snaží připravit – například Norsko, Švédsko a Dánsko –, se prozatím soustředí spíš na sběr dat než na krizové plánování. Naproti tomu například v Barceloně městská rada pracuje na instalaci sítě 350 klimatických přístřešků po celém městě, kde by se lidé před horkem mohli skrýt.
Na první pohled nepatrné opatření může sehrát velkou roli. Jak Seznam Zprávy psaly už v minulosti, pokud nad hranici 40 stupňů vzroste i tělní teplota, člověk se přestává potit, nastává jeho fatální přehřátí a přestává fungovat mozek, což může vést až k bezvědomí.
Že mohou být aktuální události z Řecka podle některých vědců varovným signálem o dopadech extrémního horka na organismus a zejména na mozek, píše i americký web CNN. Ten zmiňuje zejména to, že zmatek vyvolaný přehřátím může ovlivnit rozhodovací schopnosti lidí, ba dokonce i jejich vnímání rizika, přestože jsou klidně i nadmíru inteligentní.
Vědci nicméně celou řadu vlivů, které teplo na mozek má, začínají teprve odhalovat.
Hodnoty tělní teploty, při kterých dochází k jednotlivým procesům, jsou individuální, data z obrázku vycházejí ze zobecnění podle časopisu Science.
Další nebezpečí
U přehřívání lidského organismu to zdaleka nekončí, jak se právě i Řecko samo přesvědčuje v podstatě každý rok. Horko, kvůli kterému vysychá půda, napomáhá lesním požárům, a čím dříve bude přicházet, tím delší jeho období bude.
Ostatně na Peloponéském poloostrově v posledních dnech vypuklo více než 40 požárů a některé si vyžádaly evakuaci. Zemi rozsáhlé požáry zasáhly i loni v létě, kdy plameny zasáhly velkou část ostrova Rhodos, ale i další populární turistické destinace.
Na podzim pak v regionu Evros hořely statisíce hektarů půdy několik dní po sobě a o život přišlo 20 lidí.
Česko a sucho
Poprvé za deset let Česko na začátku června netrápilo výraznější sucho. Jsou tak ideální podmínky pro zavádění opatření, která mají za cíl chránit půdu. Zemědělci ale podle bioklimatologa Miroslava Trnky ke změnám nemají motivaci.
Organizace WWF Greece, která je součástí nadace Světového fondu na ochranu přírody, ve spolupráci se čtyřmi řeckými univerzitami v období od listopadu 2023 do dubna 2024 odhalila „promarněné příležitosti a chronické patologické jevy“, které podle expertů přispěly k ničivým lesním požárům v roce 2023 a ze kterých je třeba se poučit.
Jako příklad web Balkan Insight, který na zjištění upozornil, uvádí značné nedostatky ve výcviku příslušníků hasičských sborů, nesprávné vyhodnocení dostupných údajů nebo neexistenci spolehlivého systému řízení informací.
