Rebelka Nancy dorazila na Tchaj-wan. Čínu ráda provokuje už léta

Otázka, zda Nancy Pelosiová navštíví Tchaj-wan, se v úterý proměnila na dotaz, co bude následovat, když na místo opravdu dorazila. Její přistání na ostrově potvrdila agentura AP.

Čína totiž již předem avizovala, že pokud předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů ostrov navštíví, její armáda nebude nečinně přihlížet a návštěva bude mít těžký dopad na americko-čínské vztahy.

V době přistání letadla americké političky na Tchaj-wanu už Čína vyslala své stíhačky Su-35 přes Tchajwanskou úžinu, informovala čínská státní média. Podle tchajwanského ministerstva obrany ale šlo o falešnou informaci a čínské letouny úžinu nepřekročily.

Čína však následně oznámila, že bezodkladně zahájí společné námořní a letecké cvičení ve vzdušném prostoru severně, jihozápadně a jihovýchodně od Tchaj-wanu, uvedlo podle agentury Reuters velitelství čínských východních sil.

Čína od zbytku světa vyžaduje tolerování takzvané politiky jedné Číny, podle které je Tchaj-wan neoddělitelnou součástí Čínské lidové republiky. Země ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. V tichomořské oblasti pak spolu dokonce soupeří o vliv.

K situaci se neopomnělo vyjádřit ani ruské ministerstvo zahraničí když uvedlo, že návštěva Pelosiové na Tchaj-wanu je jasnou provokací a Čína má právo přijmout opatření na ochranu své svrchovanosti, napsala agentura Reuters.

Tchaj-wan se v průběhu let stal kontroverzním tématem nejen pro Spojené státy a sama Pelosiová má za sebou dlouhou historii vystupování proti Pekingu. V rozhodnutí ostrov navštívit jí ale nemohl zabránit ani Joe Biden - výkonná a zákonodárná složka americké vlády jsou sice rovnocenné, fungují ale odděleně.

Možná nejikoničtějším momentem, který doprovází pověst Pelosiové jakožto tvrdé kritičky čínského režimu, byl rok 1991 a její návštěva pekingského náměstí Nebeského klidu. Politička tehdy nezůstala jen u slov a na místě rozvinula transparent uctívající památku těch, kteří byli zabiti při krvavém potlačení prodemokratických protestů v roce 1989.

Dnes dvaaosmdesátiletá Pelosiová se před více než 30 lety vzdálila od svého oficiálního doprovodu spolu s dalšími dvěma členy Kongresu a vydala se na náměstí bez svolení čínských hostitelů. Trojice pak v doprovodu kamer společně rozvinula malý černý transparent. „Těm, kteří zemřeli za demokracii v Číně,“ hlásal odhalený nápis.

„Před 28 lety jsme navštívili náměstí Nebeského klidu, abychom uctili odvahu a oběť studentů, dělníků i obyčejných občanů, kteří hájili důstojnost a lidská práva, která si všichni lidé zaslouží. Jejich příběh jsme se světem odhodláni sdílet dodnes,“ vzpomínala politička v roce 2019 na Twitteru.

Policie tehdy zatkla reportéry stanice CNN, kteří událost pokrývali, a zákonodárce vyhnala z náměstí. Čínské ministerstvo zahraničí později incident odsoudilo jako „promyšlenou frašku“.

V následujících letech však Pelosiová ve spojení s událostmi roku 1989 i nadále hovořila o „masakru“ a k letošnímu 33. výročí protestů označila demonstrace za „jeden z největších činů politické odvahy“. Ve stejném prohlášení také kritizovala „utlačovatelský režim komunistické strany“.

Pelosiovou často skloňovaným problémem Číny je tak porušování lidských práv, které v zemi ještě zesílilo po nástupu současného prezidenta Si Ťin-pchinga. Svůj nesouhlas politička vyslovila také v roce 1993, kdy se spolu s dalšími snažila zabránit čínským snahám o pořádání olympijských her.

V roce 2008, kdy Čína již v olympijském výběru uspěla, pak byla jedním ze zákonodárců, kteří neúspěšně naléhali na tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe, aby alespoň bojkotoval zahajovací ceremoniál akce.

Ani před letošní olympiádou v Pekingu předsedkyně Sněmovny reprezentantů nezahálela a opět stála v čele výzvy k diplomatickému bojkotu zimních her v Pekingu. Tato snaha se již na začátku prosince roku 2021 stala pro Spojené státy skutečností a v následujících dnech a týdnech se připojily také další státy.

Co se týče lidských práv, Čína je kritizovaná zejména kvůli porušování práv muslimských Ujgurů. Podle lidskoprávních organizací je více než jeden milion Ujgurů v Číně vystaven nuceným pracím a převýchově, v některých případech pak dokonce sterilizaci. V průběhu let se také kupí svědectví těch, kteří prošli nechvalně proslulými převýchovnými tábory v Sin-ťiangu.

Jako další střípky obrazu „aktivistky“ Pelosiové jsou často uváděny také dopisy, které se politička v roce 2002 pokusila předat tehdejšímu čínskému viceprezidentovi Chu Ťin-tchaoovi. V těch vyjadřovala znepokojení nad zadržováním a vězněním aktivistů v Číně i Tibetu a vyzývala k jejich propuštění.

Politik dopisy nepřijal, o sedm let později, kdy Chu již zastával funkci prezidenta, však Pelosiová měla doručit psaní další. Tentokrát již dopis předala osobně a opět vyzývala k propuštění politických vězňů, včetně prominentního disidenta Liou Siao-poa, který později dostal Nobelovu cenu míru.

Politička také navázala blízký vztah s dalajlámou, duchovním vůdcem Tibeťanů. Ti mají s Čínou vlastní nepříjemné zkušenosti a v roce 2017 se Pelosiová nechala slyšet, že Čína používá brutální taktiku, aby potlačila jejich volání po autonomii. Spolu s americkými kongresmany pak po Číně opět požadovala odpovědnost za porušování lidských práv.

Pelosiová nicméně nebyla v ochraně lidských práv vždy takto nelítostná. Článek stanice NBC News připomíná například návštěvu Číny v roce 2009, kdy předmětem debat byly převážně otázky životního prostředí. Navzdory tomu, že se politička ve svých proslovech o lidských právech zmínila jen okrajově, povzbudila její přítomnost čínské aktivisty.

Její tehdejší posun v přístupu podle webu zapadal do nové vize tehdejšího prezidenta Baracka Obamy, který chtěl klást důraz na angažovanost v Číně spíše než na konfrontaci kvůli stavu lidských práv v zemi. Návštěva Pelosiové a dalších významných amerických osobností se tak zaměřila na zdůraznění spolupráce mezi oběma zeměmi.

Riziko narušení prezidentských plánů visí nad Pelosiovou i nyní. Demokraty, ke kterým politička náleží, totiž na podzim čeká obtížná zkouška v podobě kongresových voleb. V té se strana bude snažit o znovuzvolení, které již nyní visí na vlásku. Prezident Biden se nyní snaží generovat spíše pozitivní titulky o své ekonomické agendě a světla reflektorů kvůli zahraničním problémům USA nejsou příliš žádaná.

Na druhou stranu Čína a nutnost vyrovnat se s její rostoucí mocí je velkým tématem republikánů, včetně exprezidenta Donalda Trumpa, a návštěva Pelosiové na Tchaj-wanu může posloužit jako důkaz, že ani demokraté se Pekingu nebojí.