Článek
Ruské bezpečnostní složky v úterý ráno zahájily razie v bytech předních členů zakázané lidskoprávní organizace Memorial. „V Moskvě dnes brzo ráno vtrhla policie nejméně k osmi spolupracovníkům Memorialu. Probíhají domovní prohlídky, naše kolegy povezou na policejní stanice k výslechu,“ napsal na svůj facebook Štěpán Černoušek ze sdružení Gulag.cz. Černoušek je předsedou Memorialu Česká republika a zároveň členem vedení v Rusku rozpuštěného Mezinárodního Memorialu.
Policie provedla domovní prohlídky podle dostupných informací mimo jiné u člena vedení Memorialu Jana Račinského, tedy muže, který za organizaci převzal před několika měsíci Nobelovu cenu míru. Dalšími cíli se stali místopředseda centra Nikita Petrov, šéf lidskoprávního Memorialu Oleg Orlov a několik historiků a zaměstnanců organizace, uvádí ruský exilový server Novaja Gazeta.
O Memorialu
Začátky Memorialu spadají do druhé poloviny 80. let, kdy vznikla myšlenka na postavení památníku obětem komunistických represí vedle budovy tajné služby KGB na Lubjanském náměstí v Moskvě. Jedním ze zakladatelů organizace a prvním čestným předsedou byl akademik, disident a nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov.
Memorial shromažďoval všechny dostupné poznatky o sovětském státním teroru. Od roku 1989 bylo v Rusku postaveno přes 1500 pomníků obětem politických represí, z toho 210 v Moskvě. Aktivisté také mapovali místa bývalých trestních táborů – gulagů –, shromažďovali a publikovali jména popravených, zasazovali se o rehabilitace nespravedlivě stíhaných, ale také sestavovali seznamy zabitých ve válkách v Čečensku nebo pomáhali lidem uvězněným v uplynulých letech za politické postoje.
Ruský soud organizaci rozpustil v prosinci 2021 poté, co byla obviněna z porušování kontroverzního zákona o zahraničních agentech.
„Prohlídky někde trvaly i několik hodin, a to zhruba od sedmi od rána do poledne, a pak ty osoby, kterých se to týkalo, odvezly na vyšetřovnu do Tverské ulice. Až na Aljonu Kozlovou, šéfku archivu, protože tu kvůli nemoci neodvezli a předvolají ji později. Podle mých informací teď všichni čekají na policii, až začnou s výslechy,“ říká pro Seznam Zprávy Černoušek.
Český historik se s některými zadrženými členy Memorialu ještě nedávno viděl. „Se Sašou Polivanovou a Janem Račinským jsem se ještě předevčírem viděl v Biškeku, v klidu jsme se loučili s přáním, ať se všichni drží. Byl to klid před bouří, oni samozřejmě věděli o rizicích, věděli, do čeho jdou, přesto jim stálo za to se vracet zpátky do Ruska. Mají můj obdiv za svou odvahu,“ napsal Černoušek dále na facebooku.
Co se zadrženými představiteli organizace teď bude, zatím není jasné. „Při nejlepším dostanou pokutu, podmínku a propustí je, což je málo pravděpodobné. Nejhorším scénářem by bylo naopak rovnou uvěznění v cele předběžného zadržení a pak odsouzení k mnohaletým trestům,“ vysvětluje Černoušek. Podle něj se nejhorší scénář zatím nedá vyloučit.
K jednomu z pronásledovaných Alexandru Gurjanovi se v době razie nedostala ani jeho právní zástupkyně Alexandra Marková. „Nepustili mě… Přestože jsem vešla do bytu a hned jsem ukázala příkaz k prohlídce a průkaz právníka. V ten moment mě upozornili, že jim bylo nařízeno, aby mě nevpouštěli dovnitř.“
Žádný výsledek nepřinesla ani následná asi dvacetiminutová diskuze, uvádí twitterový účet Memorialu. K raziím podle organizace došlo i v dalších kancelářích v Moskvě.
Obvinění z podpory nacismu
Zaměstnanci zrušené organizace Memorial se podle Putinova vyšetřovacího úřadu provinili tím, že zařadili na seznamy utiskovaných lidi kolaboranty s nacisty.
„Nacistické pletky“
„Jde nejspíš o případ údajné „rehabilitace nacismu“, kdy jsou blíže nespecifikovaní spolupracovníci Memorialu obviňováni za to, že v databázi obětí sovětských represí Memorialu jsou mezi více než 3 miliony jmen i tři případy lidí obviněných z kolaborace s nacisty,“ popisuje možný důvod zadržení historik Černoušek.
„Kvůli třem jménům v obří databázi mapující sovětské zločiny staré přes 70 let je dnes brutálně popotahováno osm memoriálníků, mezi nimi světově uznávaní experti, někteří z nich už téměř v důchodovém věku,“ podivil se na facebooku.
Ruská agentura TASS uvádí, že vyšetřování úřady zahájily na základě žádosti hnutí Veteráni Ruska.
Memorial se hájí, že nacismus nikdy neobhajoval. „Nepřímo to potvrzuje i skutečnost, že Vyšetřovací výbor Ruské federace nebyl schopen přesně určit, kde konkrétně (v jakých výrocích či publikacích Memorialu) k ‚rehabilitaci nacismu‘ došlo,“ uvádí česká pobočka na webu.
„Obviňovat z propagace nacismu renomované odborníky a držitele Nobelovy ceny, kteří toho vědí o historii hodně, a stejně tak o sovětských i nacistických zločinech, je naprosto absurdní,“ hodnotí Černoušek.
Agentura AFP později informovala, že šéfa Memorialu Olega Orlova ruské úřady viní z „veřejných aktivit zaměřených na diskreditaci ruských ozbrojených sil“. Jde o článek zákona používaný proti kritikům války na Ukrajině.
„V případě Orlova bylo zahájeno trestní stíhání na základě paragrafu o opakované diskreditaci ruské armády. Byl propuštěn pod podmínkou zákazu vycestování. Opakovanou diskreditací ruské armády mají vyšetřovatelé na mysli to, že Orlov na svém facebookovém profilu sdílel odkaz na vlastní článek ‚Chtěli fašismus. Tak ho mají‘…Myslím, že Orlovovi hrozí reálný trest odnětí svobody, ale nemůžeme ho vyloučit ani u ostatních,“ říká pro Seznam Zprávy Černoušek.
Podle něj zprávy o možném vyšetřování „nespecifikovaných pracovníků Memorialu“ kolovaly již dříve. K raziím pak došlo už 16.března, a to u bývalých zaměstnanců Memorialu ve městě Perm. Úřady jim zabavily osobní předměty a někteří lidé byli odvedeni k výslechu, uvádí server Novaja Gazeta.
Kroky ruských úřadů podle Černouška vypovídají o tom, že chce Rusko působení této organizace za každou cenu zastavit. „Ta činnost je omezená, veřejné akce téměř nejsou, ale občas se nějaká přednáška podaří uskutečnit. Nedávno také vyšla například kniha o Andreji Sacharovovi (sovětský disident - pozn. red.) a jeho obraze v dokumentech KGB“. Lidskoprávní sekce Memorialu zase sbírá informace o protestech proti válce, publikuje je na stránkách a překládá do mnohých jazyků. Lidé jsou stále aktivní a to je podle mě to, co režimu vadí, a tak dělá všechno pro to, aby se zbavil zbytků svobody a kritického hlasu,“ dodává na závěr.
