FBI našla u Trumpa utajované dokumenty, je podezřelý ze špionáže

Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v pondělí v sídle exprezidenta Donalda Trumpa zajistili dokumenty s různými stupni utajení a o povolení k prohlídce žádali i kvůli podezření na porušení zákona o špionáži. Informace amerických médií potvrdily povolení k prohlídce a seznam zabavených věcí, jež dnes nechal zveřejnit soud na Floridě.

Deník The Wall Street Journal (WSJ), který se dostal k záznamům mezi prvními, napsal, že vyšetřovatelé si z Trumpova floridského bydliště odnesli 11 souborů dokumentů podléhajících utajení. Podle seznamu zveřejněného soudem FBI zajistila dokumenty ve stupni utajení důvěrné, tajné a přísně tajné. Mezi zabavenými věcmi jsou i dokumenty týkající se milosti pro Trumpova blízkého spolupracovníka Rogera Stoneho či francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Zprávy navazují na předchozí informace amerického tisku o tom, jaké materiály v Trumpově rezidenci federální vyšetřovatelé hledali. Podle informací listu The Washington Post se agenti FBI na místo vydali i kvůli dokumentům týkajícím se jaderných zbraní. Deníku The New York Times (NYT) zase nejmenovaný informovaný zdroj řekl, že panovaly obavy ohledně výskytu záznamů souvisejících s takzvanými programy se zvláštním přístupem, což je označení, které je zpravidla vyhrazené pro „extrémně citlivé operace“ Spojených států v zahraničí.

Nové informace vychází z povolení k domovní prohlídce, které minulý pátek vydal federální soudce, a ze stručného výčtu zabavených věcí, jehož kopii Trumpovi právníci dostali po zásahu. V povolení k prohlídce se podle médií mluví o třech zákonech, jejichž možným porušením FBI zdůvodnil žádost. Kromě zákona proti špionáži z roku 1917 je to norma zakazující manipulaci s dokumenty ve snaze mařit vyšetřování a zákon o nepovoleném odstraňování vládních materiálů, píše NYT.

Seznam zabavených předmětů podle listu WSJ neobsahuje mnoho podrobností k nalezeným dokumentům. Jedna sada je v něm například označena jako „různé“ tajné a přísně tajné dokumenty. Na přísně tajné dokumenty údajně odkazovaly ještě další čtyři body seznamu.

Agenti FBI podle informací WSJ z exprezidentova resortu Mar-a-Lago odnesli asi 20 krabic s předměty. Americká média už dříve informovala, že pondělní domovní prohlídka, kterou odsouhlasil federální soudce, trvala několik hodin a týkala se také Trumpovy pracovny v areálu u města West Palm Beach.

Ministr spravedlnosti Merrick Garland uvedl, že jeho resort podal návrh na odtajnění dokumentů. Příkaz k prohlídce Trumpova domu sám schválil.

Donald Trump ve čtvrtek večer na své sociální platformě Truth Social vydal prohlášení, že „zveřejnění dokumentů nebude bránit“. Jde však podle něj o „neamerické, neoprávněné a zbytečné razie a vloupání do domu na Floridě v Mar-a-Lago“.

„Jdu ještě o krok dále tím, že podporuju okamžité zveřejnění těchto dokumentů, přestože za tím stojí radikálně levicoví demokraté, kteří mají silný a mocný zájem mě napadnout, stejně jako to dělali posledních 6 let,“ napsal Trump.

„Má čísla v průzkumech jsou nejsilnější, jaká kdy byla, získávání finančních prostředků Republikánskou stranou láme všechny rekordy a volby se rychle blíží,“ dodal.

Republikáni v čele s Trumpem pravidelně FBI a ministerstvo spravedlnosti obviňují z politicky motivovaného vyšetřování. Okamžitě po provedení soudem povolené prohlídky se začali ozývat Trumpovi podporovatelé a nabízet vlastní verze toho, proč se agenti o bývalého prezidenta zajímají.

Mezi nejhlasitější teorie patří ta o zfalšování důkazů podporujících povolení k prohlídce, aby mohla FBI do Mar-a-Lago usvědčující materiály narafičit.

Tuto verzi podpořil nejen sám Trump, ale také například senátor Rand Paul či Trumpova právnička. „Obávám se, že skutečně něco narafičili,“ řekla advokátka Alina Habba v úterý na Fox News. „Kdo to může v tuto chvíli vědět? Vládě nevěřím, a to je pro Američany děsivá věc. Tohle je záležitost třetího světa. Tohle je Kuba. Tohle není naše země.“

Dokonce koluje příběh, že je načasování razie nápadnou historickou ozvěnou dne, kdy v roce 1974 rezignoval prezident Richard Nixon.

„Pokud jde o Deep State, neexistují žádné náhody. Tuto razii mohli provést o pár dní dřív nebo zítra, ale 8. srpna si vybrali z nějakého důvodu,“ řekla Monica Crowleyová, bývalá nejvyšší představitelka Trumpova ministerstva financí, v podcastu „War Room“.

Podezíravost až sklon ke konspiracím není Trumpovu světu cizí. Avšak tyto spekulace vyvolané razií FBI dostaly nový rozměr díky nedostatku veřejně dostupných informací a rostoucím snahám části americké populace dostat Donalda Trumpa zpět do prezidentské funkce.

„Mohu vám říci, že všichni souhlasíme, že je vyšetřování zkorumpované,“ řekl Michael Caputo, dlouholetý Trumpův důvěrník. „Mnoho lidí v Trumpově světě se mnou souhlasí, že toto je divadlo a je navrženo tak, aby poškodilo prezidenta, aby poškodilo republikány před volbami, aby prosazovalo zájmy Demokratické strany.“

Neexistují však žádné důkazy o tom, že by se ministerstvo spravedlnosti dopustilo čehokoli nezákonného. Možným vysvětlením, proč muselo k razii v Mar-a-Lago dojít, jsou zvěsti o existenci tajných dokumentů o jaderných zbraních. Takové citlivé údaje by případ okamžitě povýšily na ohrožení národní bezpečnosti.

V době svého prezidentství věnoval Donald Trump americkému jadernému arzenálu zvláštní pozornost. Často a rád se chlubil tím, do jakých tajných informací je zasvěcen.

V létě roku 2017 řekl americkým vojenským vůdcům, že by rád arzenál srovnatelný s tím v období vrcholu studené války, což by znamenalo desetinásobný nárůst. Trump také veřejně pohrozil, že vyhladí jak Severní Koreu, tak Afghánistán.

Bob Woodward ve své knize o Trumpově prezidentství Rage citoval bývalého prezidenta, který mu řekl: „Máme věci, o kterých jste nikdy ani neslyšeli. Máme věci, o kterých nikdy ani neslyšeli Putin a Si Ťin-pching. To, co máme, je neuvěřitelné.“

Woodward dodal, že mu blíže nespecifikovaný nový zbraňový systém USA potvrdilo více lidí. O to víc byli američtí úředníci „překvapení“, že Trump o této skutečnosti veřejně mluví.

Spekulace se však šíří i mimo bublinu Trumpových příznivců. Zejména na sociálních sítích kolují domněnky, že měl Donald Trump krabice s tajnými dokumenty u sebe doma z prostého důvodu - chtěl prodat americké jaderné tajemství Saúdské Arábii.

Tato teorie se opírá zejména o informace z roku 2019. Tehdy média uveřejnila zprávy, že Trumpova administrativa dala šesti americkým společnostem zelenou k prodeji jaderné technologie Saúdské Arábii - za Trumpových časů velkého amerického přítele.

Informace o prodeji Saúdským Arabům později ověřila také agentura Reuters, která získala dokumenty, podle kterých šest tajných povolení schválil tehdejší americký ministr energetiky Rick Perry.

Trumpova administrativa prosazovala širší dohodu o sdílení americké jaderné technologie se Saúdskou Arábií, jejímž cílem bylo postavit nejméně dvě jaderné elektrárny. O tuto dohodu soutěžilo několik zemí. Kromě Spojených států Jižní Korea a Rusko.

Saúdský korunní princ v roce 2018 prohlásil, že o jadernou bombu nestojí, ale pokud si ji pořídí úhlavní rival Írán, „bude jej co nejdříve následovat“.

Později vyšlo najevo, že ministerstvo energetiky udělilo oprávnění sdílet citlivé informace o jaderné energii jen 16 dnů po zabití novináře Džamála Chášukdžího, psala agentura Reuters.

Vyšetřování kauzy tajných dokumentů není jediné, které má bývalý prezident na krku. Vyšetřovatelé se například zabývají podezřením, že Trump nafoukl hodnotu svých podniků, jako jsou golfová hřiště a mrakodrapy, a obelhával daňové úřady.

Probíhající vyšetřování nepokojů v Kapitolu ze 6. ledna užšího výboru Sněmovny dokázalo Trumpovu účast ve snaze popřít výsledky prezidentských voleb v roce 2020 a obrátit je ve svůj prospěch.

Vyšetřování sněmovního výboru také odhalilo, že Trump během své kampaně oklamal své dárce. Výbor tvrdí, že kampaň bývalého prezidenta si vyžádala dary ve výši 250 milionů dolarů pro fond právní obrany, který ale nikdy nevznikl.

Trump čelí i dalšímu vyšetřování na státní úrovni. Okresní prokurátor Fani Willis v okrese Fulton v Georgii zjišťuje, zda Trump při pokusu zvrátit výsledky voleb v Georgii v roce 2020 porušil zákon, konkrétně když zavolal státnímu tajemníkovi Georgie Bradu Raffenspergerovi a požádal ho, aby pro něj „našel“ dostatek hlasů.