Článek
Patří mezi hlavní advokáty ukrajinských zájmů v Evropě a zastánce nekompromisní politiky vůči Kremlu. Svým vlivem a mediálním obrazem přerostla velikost své země s 1,3 miliony obyvatel a ještě nedávno se o ní spekulovalo jako o jedné z možných adeptek na šéfku NATO.
Teď liberální estonská premiérka Kaja Kallasová čelí ostré kritice a výzvám k odstoupení. Důvodem je podnikání jejího manžela v Rusku.
Přepravní společnost jezdí do Ruska
Skandál propukl ve středu. Estonská média napsala, že manžel Kallasové Arvo Hallik má čtvrtinový podíl ve společnosti Stark Logistic, která i rok a půl po Putinově invazi na Ukrajinu dál obchoduje v Rusku.
Firma přepravovala zboží pro estonskou společnost Metaprint obchodující s kovovými obaly. Podle deníku Eesti Päevaleht na tom od začátku války na Ukrajině vydělala 1,5 milionu eur (asi 36 milionů korun).
Profil estonské premiérky
Politické kariéře Kaji Kallasové jsme se podrobněji věnovali letos na jaře, kdy její Reformní strana vyhrála parlamentní volby.
Kallasová čelí kritice za to, že věc jasně nevysvětlila a že jsou její výroky rozporuplné. Jasným odpovědím se podle listu Postimees vyhnul také Hallik.
Podle manžela premiérky se kamiony mezi Estonskem a Ruskem navzdory ruské válce na Ukrajině vypravovaly kvůli stěhování továrny estonské společnosti z Ruska.
Estonská premiérka Kaja Kallasová s manželem Arvo Hallikem.
V průběhu aféry také vyšlo najevo, že premiérka půjčila manželově firmě Novaria Consult 350 000 eur, v přepočtu 8,4 milionu korun. Právě tato Hallikova firma vlastní podíl ve zmíněné přepravní společnosti Stark Logistic.
Podle Kallasové už manžel půjčku splatil a peníze nešly do společnosti Stark Logistic.
Rezignovat nehodlá
V pátek pak Arvo Hallik oznámil, že svůj podíl ve Stark Logistic prodá a z firmy vystoupí. Uvedl také, že jeho manželka nezná bližší podrobnosti o jeho podnikání. Jestli to bude stačit pro politickou záchranu premiérky, není zatím jisté.
Sama Kallasová uvedla, že rezignaci neplánuje. V odpovědích na otázky novinářů uvedla, že je přesvědčená, že k ničemu nemorálnímu ze strany jejích manžela nedochází a že jeho společnost nemá žádné ruské klienty. „Firma nenakupuje ani palivo z Ruska, aby tam nenechali žádná eura,“ uvedla mimo jiné premiérka.
Podle estonské Služby vnitřní bezpečnosti KAPO firmy spojené s manželem premiérky neporušily platné sankce namířené proti Putinově režimu.
Estonská média do Kallasové tepou dál. „Její pokračování ve funkci premiérky bude utrpením,“ píše například Postimees. V pátečních úvodnících dva velké estonské deníky vyzvaly premiérku k odstoupení.
Podle dvou průzkumů veřejného mínění je více než polovina dotázaných přesvědčená o tom, že by měla Kallasová kvůli aféře rezignovat.
Politická kariéra Kallasové začala v roce 2010 poté, co dříve pracovala jako právnička v prestižních firmách po celé Evropě. Krátce po třicítce se pak rozhodla vstoupit do Reformní strany (RE), za kterou po krátkém mandátu estonské poslankyně zamířila do Evropského parlamentu.
Už tehdy byla v Bruselu vnímána jako talent unijní politiky, prosazovala hlavně technologická témata. Ta dodnes přetrvávají jako doména Estonska, které je nejvíce digitalizovanou zemí Evropy.
Do vedení RE, kterou založil její otec, se Kallasová dostala v dubnu 2018. Jako šéfka opozice pak vystřídala na premiérském postu Jüriho Ratase, a stala se tak první ženou v čele estonské vlády.
Letos v březnu liberální strana RE vyhrála parlamentní volby a Kallasová obhájila funkci. Vznikla trojkoaliční vláda stran RE, Estonska 200 a sociálních demokratů.
Koaliční partneři teď v reakci na kauzu mluví o poškozené důvěryhodnosti premiérky, koalice se podle nich ale nerozpadne. O vyslovení nedůvěry premiérce bude usilovat opoziční Strana středu.
