Článek
Sotva dvacetiletý Alí Husajn Džulúd zemřel na rakovinu, kterou mu podle lékařů pravděpodobně způsobilo spalování plynu na ropných polích, nedaleko kterých žil. BBC na vážné zdravotní problémy irácké komunity sídlící poblíž ropných polí Rumajlá poukazovala už v minulosti. V článku z minulého září se právě Husajn svěřil, že s rakovinou bojuje už od svých patnácti let.
Společnost BP, dříve také British Petroleum, které ropná pole patří, vyjádřila rodině soustrast. Husajnův otec však uvedl, že společnost obětovala život jeho syna za své zisky. Rakovina je podle něj v tamní komunitě „tak běžná, že je to jako chřipka“.
„Z mých dveří je 24 hodin denně vidět černý kouř z hořícího plynu a jsou cítit toxické chemikálie,“ obvinil společnost při zasedání valné hromady za smrt svého syna. „Někdy je to tak zlé, že se špatně dýchá a z nebe prší ropa,“ tvrdí.
Oběti dohody mezi státem a podnikateli
BP a italská energetická společnost Eni jsou hlavní ropné společnosti v jihovýchodním Iráku. Lidé žijící u některého z masivních ropných polí mají už dlouho podezření, že je dětská leukémie na vzestupu právě kvůli spalovaní plynů, které vznikají během těžby. Ty jsou škodlivé a rakovinotvorné.
Na rumajláských ropných polích navíc dochází ke spalování plynu necelé dva kilometry od obytných domů. To je podle iráckých zákonů nelegální, minimální vzdálenost má být alespoň deset kilometrů.
Tomu, že za nárůstem dětské leukémie stojí právě ropné společnosti, nasvědčují i oficiální dokumenty, ke kterým se dostala redakce BBC. Podle nich se za posledních pět let zvýšil počet případů rakoviny o dvacet procent. Dokumenty to dávají do souvislosti se spalováním škodlivých plynů.
Testy ovzduší z pěti obcí, které uskutečnily nezávislé organizace, dále ukázaly, že hladiny benzenu, který je spojován s leukémií a dalšími krevními poruchami, dosáhly nebo překročily irácký národní limit nejméně na čtyřech místech. Vzorky moči 52 dětí zase ukazují, že 70 procent z nich mělo zvýšené hladiny 2-naftolu, což je forma látky naftalenu, která může způsobovat rakovinu.
Vláda všechno ví
BBC také zjistila miliony tun nehlášených emisí ze spalování plynu na ropných polích, kde pracují společnosti BP, Eni, ExxonMobil, Chevron a Shell.
Otec zemřelého chlapce na valné hromadě BP řekl, že největším přáním jeho syna bylo, aby spalování plynu a znečišťování přestalo.
„Miloval přírodu, jeho nejoblíbenějším místem na světě byla jeho zahrada. A přál si, aby si děti mohly hrát a volně dýchat venku,“ řekl. Ropný gigant se na schůzi následně zavázal k omezení spalování plynu.
„Tady v Rumajlá se nikdo neozývá, říkají, že se bojí mluvit, aby se jich nezbavili,“ řekl v září pro BBC tehdy ještě žijící Alí Husajn Džulúd.
Na pokusy ututlat zdravotní problémy v regionu ukazuje i zpráva iráckého ministerstva zdravotnictví. Z ní jasně vyplývá, že irácká vláda si je problému vědoma, a přesto irácký premiér vydal příkaz, v němž státním zaměstnancům zakazuje hovořit o škodách na zdraví způsobených znečištěním.
David Boyd, zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva a životní prostředí, tvrdí, že lidé žijící v blízkosti ropných polí jsou „oběťmi tajných dohod mezi státem a podnikateli a ve většině případů nemají politickou moc, aby dosáhli změny.“
