Článek
Prorusky smýšlející rakouská exministryně zahraničí Karin Kneisslová opouští svůj rodný stát a stěhuje se do Petrohradu. Ruské státní agentuře TASS řekla, že na tamní univerzitě plánuje založit think tank. Právě zde studoval práva mimo jiné současný ruský prezident Vladimir Putin.
„Spoluzaložila jsem centrum GORKI a řídím ho,“ uvedla Kneisslová. „Protože je tam hodně práce a vyžaduje to hodně pozornosti, nemohu to dělat jen tak mimochodem. Rozhodla jsem se tak přestěhovat do Petrohradu.“
Centrum založila v březnu 2023 a za cíl mu dala „připravit objektivní analýzu pro nalezení řešení“ politických aspirací Ruska, jak se uvádí na jeho internetových stránkách.
Hříšný tanec pod Alpami
Kneisslová oznámila svůj přesun do Ruska ve Vladivostoku, kde se zúčastnila Východního ekonomického fóra, každoroční akce, jejímž cílem je podpořit investice na ruském Dálném východě. Na něm ve svém projevu rovněž kritizovala chování Rakouska vůči Rusku a přirovnala ho ke „schizofrenii“, informuje server Politico.
„Rakouská politika a veřejné mínění se neunavují odsuzováním Ruska,“ řekla a dodala, že ti, kteří mají stále obchodní vazby s Ruskem, jsou veřejně pranýřováni, jako kdyby sami na válce vydělávali, uvedla agentura TASS. Když ale došlo na projev jejího oblíbeného Vladimira Putina, zjevně usnula, což zachytily i kamery fóra, které zrovna snímaly publikum.
Kneisslové proruské názory a náklonnost k Putinovi jsou zřejmé i bez „cílů“ jejího think tanku, nejnovějšího projevu, nebo faktu, že během ruské agrese strávila v útočící zemi letošní dovolenou. Už její kariéra v pozici rakouské ministryně zahraničí byla opředena řadou skandálů.
Na titulní strany světových médiích se její jméno zapsalo zejména v roce 2018. Tehdy na svoji svatbu v rakouských Alpách pozvala samotného Putina. Ten si s ní dokonce i zatančil, připomíná BBC.
Ve vládě se ale moc dlouho neohřála. Hned dva roky od její nominace jako nezávislé političky za krajně pravicovou Stranu svobodného Rakouska (FPÖ) v roce 2017 se vládní koalice s konzervativci rozpadla.
Vládní rozvrat způsobil kolega Kneisslové z FPÖ. Její lídr Heinz Christian Strache byl totiž zachycen na videu, jak ve vile na Ibize zřejmě slibuje vládní zakázky ženě, která se vydávala za neteř ruského oligarchy.
Sama Kneisslová Rakousko opustila v roce 2020 kvůli neustálým výhrůžkám smrtí, které jí chodily v dopisech a na sociálních sítích. De facto tak nemohla ani pracovat. Od té doby žila v Libanonu. Sama ale na sociálních sítích uvádí, že ho vždy považovala za dočasné řešení, „aby přežila“ a mohla nadále učit v Rusku.
Milovnice nejen Ruska
Kneisslová je také známá milovnice zvířat. Na sociálních sítích uvedla, že kvůli sankcím proti Sýrii a tamní bezpečnostní situaci musela pro přepravu svých dvou poníků použít vojenské dopravní letadlo.
„Za válečných okolností pro mě bylo nemožné projet Sýrií s nákladním vozem,“ potvrdila Kneisslová ve středu agentuře AFP. „Kvůli sankcím nelétá ani DHL (přepravní služba),“ napsala na Telegramu a podivila se, že se z jejího „kroku stalo politické téma“.
FPÖ se ale i bez Kneisslové daří poměrně dobře. Sice je strana pod novým vedením Herberta Kickla zatím v opozici, už několik měsíců však vede v předvolebních průzkumech. Kickl, který nešetří kritikou vůči EU za sankce uvalené na Rusko, je pak silný kandidát na vstup do vlády. O jejím složení rozhodnou rakouští voliči už příští rok.
I když Kickl může imponovat svým podporovatelům, mezi spojenci Rakouska v EU a na Západě panují obavy z jeho vazeb na Kreml. Peter Gridling, který byl v letech 2008-2020 rakouským šéfem špionáže, řekl listu Financial Times, že byl „velmi znepokojen kontakty Svobodných s Ruskem“.
Varoval také, že strana stále nepřerušila své vazby na Kreml. „Nezměnily se,“ uvedl. „Stále mají kontakty s Ruskem. Zpravodajské služby jsou dlouhá hra – a Rusové mají velmi dlouhou perspektivu.“
Rakousko-ruské vztahy mají dlouhou tradici, která se zatím úplně nepřerušila. I když země podpořila sankce EU a veřejně kritizovala Putinovo porušování mezinárodního práva, udržuje s Moskvou obchodní vztahy a zůstává jednou z mála zemí EU, která stále dováží ruský plyn.
Minulý týden to kritizoval vyslanec Evropské komise v Rakousku Martin Selmayr, když řekl, že nakupováním ruského plynu platí Vídeň Moskvě „krvavé peníze“. Tato poznámka vedla k tomu, že si ho současný rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg předvolal, aby se za své výroky zodpovídal.
