Článek
Ruské útoky na ukrajinská města pokračovaly i v úterý, jen v pondělí při nich zahynulo nejméně 14 civilistů a okolo stovky lidí utrpělo zranění. Navzdory ukrajinským vojenským úspěchům z poslední doby se tak ukazuje, že Ukrajina není schopna účinně ochránit svá velká města.
„Problém nespočívá v tom, že by Ukrajina neměla protivzdušnou obranu. Ukrajinci jí ale nemají tolik, aby ubránili tak velkou zemi, na niž mohou dopadat střely z různých směrů,“ citoval deník Financial Times západního bezpečnostního poradce, který si přál zůstat v anonymitě.
Rusko při útocích využilo i nově získané drony Šahíd-36 íránské výroby, oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Protivzdušná obrana je nyní prioritou číslo jedna v naší bezpečnostní spolupráci,“ tweetoval Zelenskyj.
Na následujících řádcích jsme se s pomocí analytika Michala Smetany z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze pokusili odpovědět na to, jaké mají Ukrajinci možnosti bránit se, i na otázku ztenčující se ruské výzbroje.
Hrozí Ukrajině útok z další strany?
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v pondělí oznámil, že do země pozval nové ruské vojáky, a zároveň obvinil Ukrajinu z přípravy útoku proti své zemi. Kyjev už delší dobu varuje před vpádem z běloruské strany, v úterý ale ukrajinský generální štáb uvedl, že bezprostředně to nehrozí. Přesto se na to ukrajinská armáda připravuje.
Jak úspěšná byla protivzdušná obrana Ukrajiny?
Ukrajinská vláda v pondělí oznámila, že zneškodnila přibližně polovinu z více než osmi desítek Ruskem odpálených raket a střel. Časopis Forbes identifikoval Ruskem použité systémy CH-101, CH-555, Kalibr, Iskander, S-300 a Tornado-S.
„Vzhledem k relativně omezeným kapacitám protivzdušné obrany, kterými Ukrajina v tuto chvíli disponuje, se jedná v kontextu tohoto typu útoku o velmi slušný výsledek,“ uvedl pro Seznam Zprávy analytik Michal Smetana.
Stojí Ukrajina před dilematem – ochrana civilistů, nebo pokračování ofenzivy?
Pokud by spojenci nedodali další vyspělé systémy protivzdušné obrany, byli by Ukrajinci nejspíš nuceni používat ty stávající pouze na ochranu civilistů ve městech, a ne už na probíhající ofenzivu na jihu země a na Donbase, píše Financial Times.
Výše zmíněný problém řeší nicméně Kyjev už delší dobu: „Toto dilema musí Ukrajina řešit v zásadě nepřetržitě. Někdy je toto rozhodování usnadněno i tím, o jaký systém protivzdušné obrany se jedná. Například německé samohybné systémy Gepard jsou v tuto chvíli relativně vhodnější jako komplement ukrajinského ofenzivního postupu na frontě než jako prostředek pro obranu měst,“ vysvětluje Smetana.
Na Zelenského výzvu nicméně hned v pondělí zareagovala německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Oznámila, že Německo urychlí dodávku prvního ze čtyř slíbených systémů Iris-T SLM.
A v úterý informoval časopis Der Spiegel, že si Ukrajinci první systém Iris-T SLM během dne převzali poblíž polsko-ukrajinské hranice.
Německé ministerstvo obrany tuto zprávu zatím nepotvrdilo, oficiální webová stránka německé vlády i po večerní aktualizaci nadále uváděla, že systém protivzdušné obrany k dodání připravuje.
Rozbor
Rozsáhlý raketový útok na Ukrajinu byl podle Putina odplatou nejen za poškození Kerčského mostu, ale také za dosud neznámé „teroristické akce“ Ukrajiny proti jaderné elektrárně v Kursku a plynovodu TurkStream.
Podle původních plánů měly systémy Iris-T SLM na Ukrajinu dorazit ke konci roku. Server Deutsche Welle citoval kancléře Olafa Scholze, podle něhož takový systém ochrání před raketovými útoky celé město.
Dodání vyspělých systémů protivzdušné obrany slíbil Ukrajincům i americký prezident Joe Biden. O jaký typ by šlo, nespecifikoval. Už dříve se však USA podle CNN zavázaly dodat systémy NASAMS (národní pokročilé raketové systémy země–vzduch).
Rusko použilo i rakety S-300. Znamená to, že má těch klasických nedostatek?
Dle informací ukrajinské vlády vypálilo Rusko do půlky září na Ukrajinu už 3 800 raket, což by odpovídalo 55 až 60 procentům předválečných zásob raket krátkého a středního doletu. Hlavní problém má ale ruský režim s „chytrými“ raketami, jako jsou Iskander nebo Kalibr. Těch se totiž vyrábějí jen stovky měsíčně a je otázka, zda výrobci dokážou dostatečně navýšit kapacity.
„Rusku se pravděpodobně postupně ztenčují zásoby raket krátkého a středního doletu, především pak těch sofistikovanějších systémů s přesným naváděním. Ruská armáda je tak nucena se stále více spoléhat i na systémy, jejichž používání za tímto účelem je z řady důvodů suboptimální – jako jsou právě systémy protivzdušné obrany S-300,“ myslí si analytik Smetana.
Zbraň, která pomohla změnit průběh války.
Jen pondělní útoky vyšly podle odhadů na 400 až 600 milionů dolarů. Kromě samotných finančních nákladů i zde Rusko naráží na potíže s nahrazováním těchto sofistikovaných raketových systémů. Ztěžují ho zvláště sankce, které znemožňují dovoz potřebných komponentů.
„Rusko si navíc nemůže dovolit použít na Ukrajině veškeré své zásoby těchto raket, protože musí počítat s rezervou pro případný vojenský střet s vojsky NATO. Zjednodušeně se dá říci, že útoky na civilní cíle si Rusko plýtvá cenné prostředky, které pak nemůže využít pro útoky na cíle čistě vojenské povahy,“ podotýká analytik Smetana.
Na druhou stranu se ale domnívá, že běžných raket má Rusko stále dost a může jimi terorizovat ukrajinské obyvatelstvo celé měsíce. „Využívání ‚hloupé munice‘ také bohužel znamená větší civilní oběti na Ukrajině,“ dodává analytik.
