Útok na ukrajinské obchodní centrum: Důkazy vyvracejí ruské lži

Dva dny poté, co Ukrajina obvinila Rusko ze zásahu obchodního centra Amstor ve městě Kremenčuk, je jasné, že ho skutečně přímo zasáhla raketa. Ruskou verzi o tom, že požár se do centra rozšířil po zásahu vedlejší továrny, definitivně vyloučila potvrzená videa z místa.

Neobjevil se ani žádný důkaz, že by centrum v době dopadu rakety bylo zavřené. Hromadí se naopak důkazy dosvědčující, že bylo otevřené.

Než se dostaneme k vyvracení ruských lží, je potřeba shrnout, co vlastně představitelé Moskvy nebo ruských separatistů o útoku řekli. Už to je ostatně samo o sobě podezřelé, protože výpovědi se rozcházejí.

Už v pondělí na obvinění Kyjeva reagoval zástupce ruského vyslance při OSN Dmitrij Poljanskij, který incident označil za „provokaci“, říkal, že vidí „příliš mnoho nesrovnalostí“, což je přesně to, co „kyjevský režim potřebuje“, aby Ukrajina zůstala v centru pozornosti při summitu NATO v Madridu. Co se týče dalších informací, chtěl počkat, co řekne ruské ministerstvo obrany.

Den poté reagoval mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, podle kterého Moskva podnikla „vysoce přesný vzdušný útok“ na hangáry v továrně vzdálené pár set metrů od nákupního centra. Ukrajina v nich podle něj skladovala zbraně a munici dodané USA a evropskými státy. Nákupní centrum podle něj nebylo otevřené a vzplálo v důsledku zásahu „cílů poblíž“.

Správa samozvané Luhanské lidové republiky ale přišla s jinou verzí. Podle mluvčího lídra LLR bylo jako sklad zbraní využívané samotné obchodní centrum Amstor.

Rozkol mezi verzí Moskvy a verzí proruských separatistů je ale jen prvním náznakem lži. Tu definitivně potvrdila videa z Kremenčuku.

Finální důkaz, že raketa skutečně zasáhla obchodní centrum a požár se tam nerozšířil z vedlejší továrny, poskytlo video (podívat se na něj můžete v úvodu článku) zveřejněné ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které ukazuje, jak přímo na místo dopadá raketa.

Vizuálně z videa sice není patrné, že raketa dopadá na budovu obchodního centra. Pořídila ho totiž průmyslová kamera za nákupním centrem, které je z tohoto úhlu kryté stromy. Že bylo ale skutečně pořízeno z daného místa, potvrdila geolokací například investigativní skupina Bellingcat. Přesné souřadnice zveřejnil i ruský opoziční server Meduza.

Je tedy jasné, že video bylo pořízeno za nákupním centrem v Kremenčuku a ukazuje zásah raketou přímo do něj, což odporuje ruské verzi, že nákupní centrum začalo hořet až po zásahu vedlejší továrny.

Dalším důkazem jsou i videa z nedalekého parku, na nichž pozornému divákovi neunikne, že krátce po sobě došlo ke dvěma výbuchům v různých místech. Obchodní centrum je navíc ve stejném směru, kde na videu po prvním výbuchu začne stoupat dým.

Až poté dopadne druhá raketa, která podle Bellingcatu i BBC zasáhla onu zmiňovanou továrnu. Potvrzují to mimochodem i krátery viditelné na čerstvých satelitních snímcích.

Situace tedy vypadala následovně:

Že centrum nezačalo hořet až poté, co se tam přesunul požár z vedlejší továrny, je tedy jasné. Bellingcat k tomu dodává, že se dosud ani neobjevil žádný důkaz, že by centrum bylo zavřené. Naopak spíš přibývá zpráv svědčících o tom, že v něm byli civilisti.

Že bylo centrum v provozu, napsala například BBC s odkazem na zjištění vlastních reportérů, kteří se dostali na místo a mluvili se svědky i personálem jednotlivých obchodů a výpovědi přeživších už přinášejí i další média jako například deník New York Times.

Bellingcat vedle toho upozorňuje na řadu dalších důkazů jako například příspěvky jednotlivých obchodů na sociálních sítích o otevírací době z předešlých dní nebo příspěvky od lidí, kteří vyfotili své účtenky z obchodů v nákupním centru z nedávné doby.

Proruské servery argumentují tím, že na parkovišti před nákupním centrem nebylo mnoho aut, což ale podle Bellingcatu nelze považovat za důkaz, protože, jak ukazují satelitní snímky, i když bylo centrum v minulosti otevřené, parkoviště nebylo plné. Nedaleko jsou navíc zastávky hromadné dopravy.

Častým motivem ruských dezinformací je i to, že na videích nejsou žádné ženy a že všichni muži na videu jsou ve skutečnosti vojáci, kteří ruský útok zinscenovali. Ani to ale není pravda:

Jestli byla blízká továrna skladem zbraní a munice, se neví. Bellingcat k tomu píše, že se jeho týmu podařilo najít jen jedinou zprávu z roku 2014, podle které se v té době v továrně opravily tři kusy vojenské techniky. Nic jiného ale vojenskému využití nenasvědčuje. „Z otevřených zdrojů není možné ověřit tvrzení, že továrna byla skladem munice,“ píší investigativci z Bellingcatu.

Stejně tak se ani nedá ověřit tvrzení Ukrajiny, že v době dopadu rakety bylo na místě tisíc civilistů. Podle tamních úřadů má útok zatím 20 obětí a další desítky lidí se pohřešují.