Radost v Kremlu, obavy na Balkáně. Pád bulharské vlády ohrožuje rozšiřování EU

Zatímco válčící Ukrajina je na dobré cestě, aby se stala kandidátskou zemí pro vstup do EU, jiná evropská země se naopak musí obávat, že jí členství v Evropské unii zůstane i po dlouhých letech prozatím zapovězeno.

Severní Makedonie má přitom kandidátský status 17 let a už před dvěma roky získala souhlas, že může začít s přístupovými rozhovory. Jejich zahájení však zabránil odmítavý postoj Bulharska. To považuje slovanské Makedonce za historickou větev bulharského národa a stažení svého veta podmiňuje několika požadavky, například zakotvením ochrany práv Bulharů v severomakedonské ústavě.

V uplynulých měsících se rýsovala šance, že se spory urovnají a Bulharsko vstupní rozhovory svému západnímu sousedu odblokuje. Tyto vyhlídky však ohrozila politická krize v Sofii. Reformní vláda premiéra Kirila Petkova, která nastoupila teprve loni v prosinci, nedávno ztratila většinovou podporu v parlamentu a ve středu večer jí poslanci vyslovili nedůvěru.

Pád Petkovova kabinetu je špatnou zprávou nejen pro Bulharsko, které od loňského dubna prošlo už třemi parlamentními volbami a nyní ho pravděpodobně čekají čtvrté.

Kvůli napjatým vztahům se Severní Makedonií doléhají politické turbulence v Sofii i na další balkánské státy.

V první řadě na Albánii, která měla zahájit přístupové rozhovory do EU společně s bývalou jugoslávskou republikou, a je tak nedobrovolně závislá na vyřešení sporu o Severní Makedonii. Nepřímo krize ovlivňuje další adepty pro vstup do EU – Srbsko, Černou Horu, Kosovo a Bosnu a Hercegovinu.

Komu politická nestabilita a ohrožené integrační plány EU na Balkáně naopak vyhovují, je Rusko, které se snaží v regionu udržet svůj vliv. Moskva nepochybně uvítala odvolání Petkovovy vlády, jež se navzdory historickým bulharským vazbám na Rusko postavila jednoznačně proti ruskému útoku na Ukrajinu.

Skutečný dopad vyslovení nedůvěry bulharské vládě se ukáže v následujících dnech. Už ve čtvrtek přicestují lídři šesti balkánských zemí na summit EU do Bruselu, kde mají dostat ujištění od nynějších členských zemí, že se s nimi v Unii počítá. Očekávalo se také, že nejpozději na summitu se podaří dohodnout řešení sporu mezi Severní Makedonií a Bulharskem.

Ve středu, ještě před hlasováním bulharského parlamentu, se z unijních kruhů objevily signály, že v této věci by nemuselo být vše ztraceno. Kompromisní návrh o Severní Makedonii, který předložilo končící francouzské předsednictví EU, překvapivě podpořily nynější opoziční bulharské strany.

Evropský komisař pro rozšiřování Olivér Várhelyi nejprve oznámil, že vůdce nejsilnější opoziční strany GERB, bývalý premiér Bojko Borisov velkoryse přistoupil na francouzský návrh. Později to potvrdil i sám Borisov.

Další bulharská opoziční strana DPS, která zastupuje hlavně menšinové Turky, následně informovala, že požádá parlament o zrychlené zrušení veta na přístupové jednání Severní Makedonie do EU.

To nasvědčuje, že integrační proces na Balkáně by se mohl znovu rozběhnout i navzdory pádu bulharské vlády.

Optimismus však brzdí zdrženlivé reakce dosavadní bulharské koalice. Premiér Petkov spojuje Bojkova s mafií a prohlásil, že jedním z dirigentů odvolání jeho vlády byl i ruský velvyslanec v Sofii. Šéfka premiérova kabinetu pak ve středu večer oznámila, že francouzská kompromisní rezoluce by se měla projednávat běžnou parlamentní procedurou, tedy nejdříve ve výborech.

Otázkou také je, zda s předloženým kompromisem budou souhlasit severomakedonští politici. Téma vzájemných historických křivd, nároků a rozdílných hodnocení dějinných událostí je v obou zemích velmi citlivé.