Článek
Valentina přišla o domov při prvním moskevském útoku na Irpiň, borovicemi obrostlé předměstí, které hrdinsky stálo mezi Rusy a Kyjevem. Teď jsou však Rusové zpět a s nimi i další fáze jejich snahy o vytrestání ukrajinských civilistů.
V rámci celostátní kampaně, jejímž cílem je v době blížící se zimy Ukrajince nechat „vymrznout“ a přimět k poslušnosti, Rusové bombardují energetickou infrastrukturu. Už tak zničené domy jsou bez proudu.
„Nenávidíme je,“ pronesla Valentina pro The Times, zrovna když s přáteli a jejich dětmi seděla v podzimním parku. Poslední dny zde tráví spoustu času – ukrajinská vláda na lidi naléhá, aby všemi možnými způsoby snižovali spotřebu elektřiny. „Raději bych tu zmrzla, než abych teď nechala Rusko vyhrát, když jsme je předtím porazili,“ dodala.
Deset dnů dronových a raketových útoků na ukrajinská energetická zařízení stačilo, aby bylo 40 procent z nich vyřazených z provozu. Po útocích zůstalo bez proudu a vody více než 1 100 ukrajinských měst napříč celou Ukrajinou.
Vláda v Kyjevě ve čtvrtek vyzvala civilisty, aby drasticky omezili spotřebu elektřiny a pomohli tak statisícům těch, kteří jsou bez proudu a vody. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se vláda připravuje „na všechny možné scénáře s ohledem na blížící se zimu“.
Deník Ukrajinky
„Již téměř čtyři měsíce žiju v Oděse. Mám tohle město ráda. Zdejší atmosféra se velmi podobá atmosféře v Chersonu, takže jsem se přizpůsobila velmi rychle. Jediné, co způsobuje problémy, je řešení sociálních otázek: kde najít lékaře, zubaře, kam se jít ostříhat a tak dále.
Pořád mi ale chybí Cherson – můj domov, moji příbuzní. Občas propadám smutku a slzy se mi derou do očí. Není možné se smířit s tím, že se tam v nejbližší době nevrátím, a dokonce ani netuším, zda budu mít kam.“
V Kyjevě, kde přes noc došlo k výpadku proudu, starosta Vitalij Kličko požádal obyvatele, aby od 7 do 23 hodin nezapínali elektrické spotřebiče a aby podniky omezily používání obrazovek a světelných nápisů. „I malá úspora a snížení spotřeby elektřiny v každém domě pomůže stabilizovat provoz národní energetické soustavy,“ řekl.
Státní energetická společnost Ukrenergo apelovala na Ukrajince, aby si zajistili dostatek vody a také „teplé ponožky, deky a objetí pro rodinu a přátele“.
Rodiny s dětmi se v irpiňských parcích schází, i když teploty klesají na čtyři stupně nad nulou.
„Je tu tepleji než uvnitř,“ říká Zlata směrem k mrazivému paneláku, do kterého se museli nastěhovat v březnu. Jejich původní domov byl srovnán se zemí. Navzdory kampani na obnovu je velká část města stále v troskách.
V domově důchodců „Láska“ v lesích kolem sousední Buči zaměstnancům dělá starost, jak své náchylné svěřence ochránit před zimou. Výpadky proudu jsou běžné už nyní. „V nejbližší době nás čekají velké potíže, protože se ochladí,“ řekl vedoucí Ihor. „Kupujeme generátory a naftu do zálohy, ale jsou velmi drahé a nemáme na ně dost peněz. Nikdo je nemá.“
Winter is Putin’s latest weapon to crush Ukrainehttps://t.co/ek5mSKJYr5
— Sandra Jones (@stut3x) October 21, 2022
Irpiň a Buča patří k zastavěným oblastem v okolí Kyjeva, které během první ruské invaze utrpěly nejvíce. Ještě horší situace je však na severovýchodě země, v nejchladnějším regionu, kde ukrajinští vojáci a dělníci teprve začali obnovovat porušené elektrické vedení.
Spoustu Ukrajinců agresivní odhodlání Rusů demolovat infrastrukturu země zaskočilo, ukrajinské zpravodajské služby to však chápou jako přiznání neúspěchu Moskvy na bojišti. Rusové s kampaní útoků na energetické cíle přišli po vytlačení ruských jednotek z pásma severovýchodní Ukrajiny v okolí Charkova a v době, kdy Rusové vyklízejí okupovaný jižní Cherson.
S vizí, co takové ruské útoky na infrastrukturu Ukrajiny způsobí, se nedávno v ruské státní televizi chlubil proputinovský zákonodárce Andrej Guruljov. Zničení ukrajinské energetické sítě dle něj způsobí „příliv uprchlíků na Západ, protože už jinak nebudou moct přežít“.
„Nedostatek elektřiny znamená absenci ledniček, kanalizace. Týden po odpojení elektřiny bude Kyjev plavat ve sračkách, promiňte mi ten výraz,“ prohlásil škodolibě. „Bude jasně hrozit epidemie.“
Ve čtvrtek se do tmy ponořilo i průmyslové město Kryvyj Rih. Ruské raketové údery poškodily elektrárnu a další energetické zařízení a přerušily dodávky elektřiny do města s 600 000 obyvateli. Kromě toho, že je Kryvyj Rih rodištěm ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, je domovem několika velkých metalurgických továren klíčových pro ekonomiku.
Válka na Ukrajině v mapách
Rusko se v poslední době soustředí hlavně na bombardování ukrajinské kritické infrastruktury. Pohyby na frontě jsou proto menší, ale okupanti například připravili Ukrajince o část územního zisku u Chersonu.
Valentin Rezničenko, gubernátor Dněpropetrovské oblasti, označil škody za „vážné“ a varoval obyvatele, aby po obnovení dodávky elektřiny nespěchali se zapojováním spotřebičů. „Nyní může každý rozsvícený vývěsní štít firmy, billboard nebo pračka vést k vážnému havarijnímu výpadku,“ varoval.
I když Ukrajina bojuje za záchranu své infrastruktury, vojenští představitelé varují před „rostoucí“ hrozbou na severní hranici ze strany nových společných rusko-běloruských sil. Bělorusko bylo klíčovým nástupištěm při počáteční invazi.
„Agresivní rétorika vojensko-politického vedení Ruska a Běloruska se stupňuje,“ uvedl Oleksij Gromov, zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinské armády. „Hrozba obnovení ofenzívy ruských ozbrojených sil na severní frontě roste.“
V irpiňském parku se prochází i Ludmila. Minulý týden uposlechla výzvy vlády, rozloučila se s rodinou a spolu se svou dcerou se do Irpině přestěhovala z města u běloruských hranic. Venku se pokouší zahřát podupáváním nohou a myšlenkou na jedinou radost, kterou v blížící se zimě spatřuje. „Deště brzy promění celou hranici v husté bláto,“ pronáší s úsměvem. „A Rusové se už nikam nedostanou.“
